Ruská vesmírná agentura Roskosmos cvičí vlastní armádu. Vojáky láká na vysoké odměny

Ruská vesmírná agentura Roskosmos provádí nábor a výcvik ozbrojenců, kteří by se měli zapojit do agrese na Ukrajině. Informaci přinesl deník Financial Times.

Prapor „Uran“ mají podle této zprávy tvořit zaměstnanci Roskosmosu společně s muži z několika desítek jeho státních dceřiných společností, jež působí v kosmickém průmyslu. Rekruti by měli dostávat vstupní bonus 100 tisíc rublů (26 tisíc korun) a měsíční plat za frontovou službu ve výši 270 tisíc rublů (70 tisíc korun). To je mnohem více než mzda většiny zaměstnanců Roskosmosu i než peníze, které dostane normální ruský voják.

Vysoké odměny mohou být dané tím, že vzdělaní a kvalifikovaní zaměstnanci Roskosmosu nemusí být určeni pro normální boj na frontě, ale mohou mít například na starost expertní úkoly, jako je třeba elektronická nebo dronová válka.

Do Uranu

Základním prostředkem pro získání nových rekrutů jsou plakáty, na kterých jsou těžce vyzbrojení vojáci photoshopovaní vedle futuristických dopravních prostředků, a také podobná videa na sociálních sítích.

V jedné z těchto reklam hlasatel uvádí: „Státní korporace Roskosmos vás vyzývá, abyste se připojili k dobrovolnickému praporu Uran, kde budete vycvičeni k vítězství v této velké válce.“ Financial Times uvádějí, že tato videa běží na pracovištích Roskosmosu, který v Rusku zaměstnává asi 170 tisíc lidí.

Experti oslovení tímto časopisem si myslí, že jde o snahu neprovádět v Rusku nucené odvody, které poškozují morálku země, jež nedokázala za 16 měsíců splnit cíle invaze. Pokud přicházejí další vojáci dobrovolně, pak to působí na veřejnost naopak spíše pozitivním dojmem.

Spolupráce přetrvává

Roskosmos snahu o nábor vojáků doposud veřejně nepřiznal. Podle Financial Times zřejmě proto, že se pohybuje na velmi citlivé půdě. Této státní korporace se totiž do značné míry netýkají západní sankce – hlavně kvůli stále úspěšně probíhající spolupráci na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Spolupráci podle expertů výrazně pomohlo odvolání bývalého šéfa Dmitrije Rogozina, který se vůči západním partnerům dlouhodobě vyjadřoval značně nepřátelsky a agresivně. Například v únoru loňského roku varoval Evropu, že pokud by omezila s Ruskem na tomto poli spolupráci, mohla by ISS spadnout někam do Evropy. Opakovaně také naznačoval, že za technické problémy ruské části stanice mohou američtí astronauti.

V těchto měsících je naopak stabilizačním prvkem v Roskosmosu Sergej Krikaljov. Tento bývalý sovětský i ruský kosmonaut s obrovským množstvím osobních zkušeností v mezinárodní vesmírné kooperaci dohlíží v Roskosmosu na provoz posádek a současně komunikuje s americkou stranou. Hodně pomáhá, že na americké straně je jeho protějškem Robert Cabana, který velel misi raketoplánu Space Shuttle, na jejíž palubě letěl Krikaljov v roce 1998.

Ruské armády

Roskosmos není jediná ruská státní korporace, která vybavuje vlastní jednotky. Už dříve informoval časopis Forbes o tom, že si své jednotky vyzbrojuje i energetická společnost Gazprom. Podle tohoto článku jde ale nejen o snahu patriotů pomoci své vlasti v invazi, ale také o ochranu vlastních zájmů: šéf společnosti Alexej Miller se tam může pokoušet o zajištění vlastní nedotknutelnosti za stále bouřlivější vnitropolitické situace v Rusku.

Prapor Uran všude zdůrazňuje, že je zcela věrný ministerstvu obrany. Zavazuje se, že jeho rekruti podepíší smlouvy s pravidelnou armádou; což je vzorový případ toho, jak by podle ruského ministerstva obrany tento druh spolupráce měl vypadat.

Snaží se totiž už delší dobu dostat pod kontrolu soukromé armády, které na Ukrajině působí – tou nejslavnější je Wagnerova skupina Jevgenije Prigorožina. Minulý týden ministerstvo oznámilo, že do 1. července se všechny ostatní dobrovolnické jednotky začlení do jeho struktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 7 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 16 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...