Rudému moři hrozí obří katastrofa. Vědci se obávají, že se rozpadne vrak tankeru plného ropy

Článek, který vyšel v odborném časopise Frontiers in Marine Science, varuje před hrozbou v Rudém moři. Je jí chátrající vysloužilý tanker, který obsahuje přibližně milion barelů ropy. To je asi čtyřnásobek množství, které obsahoval Exxon Valdez, tanker, jehož nehoda se považuje za jednu z největších přírodních katastrof v dějinách.

Tanker jménem Safer je už léta opuštěný, přístup k němu ovládají jemenští Hútiové. Studie přišla krátce poté, co deník The New York informoval, že Hútíové udělí týmu Organizace spojených národů OSN povolení k nalodění na Safer, aby loď co nejdříve prohlédl a opravil. Podle vědců by se to mělo stát co nejdříve – k možnému zákroku totiž velmi rychle ubývá čas.

„Právě teď je nejvyšší čas zabránit devastaci moře v této oblasti – a v jeho důsledku škodám pro celý region i zdroje obživy pro miliony lidí žijící v půl tuctu zemí podél pobřeží Rudého moře,“ uvedla profesorka Karine Kleinhausová, hlavní autorka práce.

„Kdyby došlo k úniku ze Saferu, ropa by se zde šířila mořskými proudy, až by zdevastovala jedno z nejvíce unikátních a cenných míst na světě. Korálové útesy v severním Rudém moři a Akabském zálivu jsou totiž podle odhadů jedny z posledních útesových ekosystémů na světě, které přežijí nadcházející desetiletí,“ říká vědkyně.

Mimořádné útesy

Podle oceánoložky jsou korálové útesy v severním Rudém moři jedinečné tím, že přežívají v mnohem teplejších vodách, než jsou dnešní teploty oceánu, které jsou pro většinu korálů příliš vysoké na to, aby je snášely – více než polovina Velkého bariérového útesu už zemřela kvůli vlnám horka způsobeným změnou klimatu.

Ryby žijící na útesech u Jemenu v jižním Rudém moři jsou navíc hlavním zdrojem potravy pro obyvatelstvo regionu a celé moře a jeho korálové útesy jsou vysoce biologicky rozmanitým a bohatým ekosystémem. A také je turisticky atraktivním prostředím, což přináší oblasti další zdroj obživy.

Kleinhausová a její kolegové upozorňují, že už v květnu 2020 mořská voda pronikla do Saferu a vnikla do prostoru motorů. Tiskové agentury již na jaře oznámily, že se v okolí tankeru začínají objevovat menší ropné skvrny, což naznačuje, že ropa proniká z lodi ven – tato zpráva ale není potvrzená.

Vrak lodi (žlutě) a důležité korálové útesy (červeně)
Zdroj: Frontiers in Marine Science

Rezavějící hrozba

FSO Safer je plovoucí ropná skladovací a vykládací loď. Původně byl postaven v roce 1976 společností Hitachi Zosen Corporation v Japonsku jako ropný tanker Esso Japan, tehdy měřil 362 metrů – to je o více než sto metrů více než slavný Titanik. V roce 1987 byl přestavěný na skladovací loď bez pohonu a jméno změněno na Safer.

U přístavu Hudajdá stojí opuštěný od roku 2015, proto podle autorů práce hrozba jeho rozpadu stále stoupá; pokud by se to stalo, tak podle počítačových modelů hrozí katastrofa pro celý region. Tyto modely naznačují, že když k úniku ropy dojde během letošní zimy, mohla by se tato látka dostat daleko dál, než kdyby došlo k rozpadu lodě v létě. Příčinou jsou změny v mořských proudech, jež jsou závislé na ročních obdobích.


Přes stále zhoršující se stav lodi se stále ještě nepodařilo k tankeru získat přístup a zatím nikdo nepodniknul kroky, které by úniku ropy zabránily.

Autoři studie vyzývají, aby „OSN a její Mezinárodní námořní organizace přijaly mimořádná opatření k řešení hrozby, a to navzdory politickému napětí, neboť únik bude mít katastrofální environmentální a humanitární důsledky, zejména pokud k němu dojde během zimy. Vzhledem k tomu, že Rudým mořem denně proplouvají miliony barelů ropy, musí být vypracována regionální strategie pro prevenci úniků a jejich zadržování, která je specifická pro jedinečné ekosystémy Rudého moře, neobvyklé vodní proudy a politickou scénu.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 11 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 20 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 22 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...