Roztok z prasečích výkalů nebo lidské vlasy. Čeští vědci radí domorodcům, jak zabránit konfliktům s divokou zvěří

Konflikty mezi lidmi a divokými zvířaty jsou stále častější v mnoha oblastech světa. Protože zvířatům ubývá jak přirozeného prostředí, tak i zdrojů potravin, jsou zvířata nucena hledat si náhradní prostor. A tak stále častěji pronikají do blízkosti lidských obydlí a na zemědělskou půdu, kde jsou lidmi označována za škůdce, pronásledována a zabíjena. Osvětu, jak pole chránit bez zabíjení zvířat, přináší brožura určená primárně farmářům v Indonésii.

Organizace The Kukang Rescue Program v reakci na tento problém vytvořila zcela novou, unikátní brožuru, která má indonéským farmářům ukázat, jak mohou svá pole chránit před divokými zvířaty, aniž by je museli zabíjet. Kromě toho bude brožura sloužit i jako vzdělávací materiál o ohrožených druzích zvířat žijících v jejich blízkosti.

Kromě stručného popisu každé z klíčových lokalit, na kterých žijí oslovení farmáři, brožura představuje jednotlivé druhy zvířat, důvody jejich ohrožení, ale také jejich přínos pro celý ekosystém i samotné farmáře.

Především však uvádí jednoduché tipy a triky, pomocí nichž mohou farmáři bránit divokým zvířatům v ničení úrody, aniž by je zranili či zabili.

Upozorňuje také na to, jaké postihy lidem hrozí v případě zabití či odchycení chráněných zvířat. Příručka je vyhotovena ve třech jazycích, tj. češtině, angličtině a indonéštině, a doplňují ji originální kresby prezentovaných druhů zvířat.

  • Použijte výkaly domácích prasat a udělejte z nich roztok, který poté nastříkáte na půdu ve vzdálenosti 30 cm okolo plodin. Díky tomu nabydou divoká prasata dojem, že oblast je již teritoriem jiných prasat, a tak se jí vyhnou, aby zabránila případnému konfliktu s jinou skupinou. Pro zaručení dlouhodobé účinnosti je doporučováno aplikovat 2-3 postřiky v intervalu 7 dnů mezi každým postřikem. Tato metoda může efektivně snížit výskyt divokých prasat až o 50 %.
  • Rozšiřte po okolí lidské vlasy, získané například od kadeřníků. Vlasy umístěné v blízkosti plodin se dostanou do nosní dutiny prasat, kde způsobí podráždění a znesnadní dýchání. Díky tomu prasata začnou vydávat volání varující ostatní jedince před vstupem na farmu.
  • Použijte kokosová vlákna společně se sušenými kokosovými listy – několik svazků kokosových vláken svažte dohromady tak, aby trsy vláken směřovaly ven, a ty pak umístěte okolo plodin. Trsy vláken budou způsobovat bolest v nosní dutině či očích prasat, pokud se pokusí dostat se ke kořenům a hlízám rostlin.
  • Dělejte hluk (například pomocí bambusového děla) – tím prasata vystrašíte a odeženete.
  • K vystrašení prasat použijte domácí psy.

Brožura je výsledkem spolupráce anti-konfliktního týmu organizace The Kukang Rescue Program s 67 indonéskými farmáři a jejich rodinami žijícími v různých lokalitách na hranicích chráněného pralesa v provincii Severní Sumatra, jejichž farmy jsou často navštěvovány divokými zvířaty, které ničí jejich úrodu.

Členy anti-konfliktního týmu byli jak čeští dobrovolníci a členové organizace, tak i její indonéští zaměstnanci. Jejich úsilím bylo předcházet konfliktům farmářů s divokými zvířaty. Pomocí dotazníků zjišťovali, jaké mají farmáři o zvířatech znalosti, jaký k nim mají vztah i jaké druhy a jak často jejich pole navštěvují. Na základě těchto informací byl vytvořen seznam 18 druhů živočichů, které se s místními lidmi nejčastěji dostávají do konfliktu.

Záchrana outloně váhavého

Jedním z ohrožených živočichů, který je na farmách považován za škůdce ovocných stromů a který se tak nezřídka stává obětí farmářů, je outloň váhavý (Nycticebus coucang), cílový druh záchranného projektu The Kukang Rescue Program. Projekt však usiluje o ochranu i dalších pronásledovaných a ohrožených druhů v oblasti severní Sumatry i celé Indonésie.

Vznik této osvětové brožury je jedním z velmi důležitých nástrojů k dosažení tohoto cíle. „Dokud místní lidé a konkrétně farmáři nebudou divoká zvířata dobře znát a nebudou vědět, jak jsou pro přírodu a pro ně samotné důležitá, nikdy je nezačnou chránit,“ vysvětluje Lucie Čižmářová, koordinátorka veterinární péče a welfare záchranného programu Kukang.

„I když je brožura primárně určena pro farmáře na severní Sumatře, věříme, že představení jednotlivých druhů živočichů, jejich významu a ohrožení a především způsobů, jak je nenásilně držet dál od lidských obydlí a zemědělské půdy, bude užitečné například i pro další ochranářské projekty nejen v Indonésii, ale i v dalších oblastech s častými konflikty lidí s divokými zvířaty,“ vysvětluje František Příbrský, vedoucí záchranného programu Kukang.

Brožura vznikla i díky podpoře a spolupráci se Zoo Ostrava, Zoo Olomouc a Zoo Liberec, které jsou dlouholetými partnery projektu. Brožura je k dispozici na webu programu ke stažení v české i anglické verzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 14 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 16 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.