Rodiče dnes tráví s dětmi dvakrát víc času než před 50 lety. Až na Francii

Prakticky po celém vyspělém západním světě dnes rodiče tráví se svými potomky více času než před 50 lety. Potvrdil to výzkum vědců z University of California v Irvine.

Lidé si mnohdy rádi stěžují, že rodiče se svým dětem dnes nemají čas věnovat. Podle americké studie, která zkoumala chování rodičů v deseti západních zemích, je toto tvrzení nepravdivé – ve všech zemích s výjimkou Francie došlo za uplynulých 50 let k výraznému prodloužení času, který tráví matky i otcové se svými potomky.

Ještě zajímavějším poznatkem, který z této studie vyplývá, je, že nejvíce času se svými dětmi tráví ti nejvzdělanější lidé s velmi dobrými příjmy. A to přesto, že klasické ekonomické teorie naznačují, že vysoké příjmy by měly vést rodiče spíše k investicím do kvalitních pečovatelů o děti.

Hlavními autory výzkumu jsou Judith Treasová a Giulia M. Dottiová. Pro svou práci využily údaje obsažené ve velkém souboru dat nazvaném Multinational Time Use Study. Ten obsahuje informace o rodičích ve věku 18–65 let, kteří žijí ve společné domácnosti s nejméně jedním dítětem ve věku do třinácti let.

Každý rodič si v rámci tohoto výzkumného projektu musel vést deník, v němž zaznamenával své každodenní aktivity, včetně péče o děti, přípravy jídla, výměny plenek, čtení před spaním, pomoci s domácími úlohami a další.

Do této studie se od roku 1965 zapojilo 122 271 rodičů – 68 532 matek a 53 739 otců. Zúčastnili se jí lidé z Kanady, Velké Británie, Spojených států, Dánska, Norska, Francie, Nizozemska, Itálie, Španělska a Slovinska.

Aby vědci na tak obřím vzorku dokázali statisticky věrohodně poznat, jak moc se rodiče věnují dětem, vybrali z každého diáře náhodně jeden den a pak je navzájem porovnávali – vědci srovnávali záznamy do roku 2012.

Dnešní otcové tráví s dětmi víc času než matky roku 1965

Výsledky této práce ukazují, že matky strávily péčí o své děti v roce 2012 průměrně 104 minut denně, zatímco roku 1965 to bylo jen 54 minut denně – to je nárůst téměř na dvojnásobek. U otců byla změna ještě mnohem výraznější, vzrostla na čtyřnásobek z 16 minut denně roku 1965 na 59 minut denně roku 2012. Dnešní muži se tedy starají o děti delší dobu než ženy v roce 1965.

„Čas, který rodiče tráví se svými dětmi, je považován za kriticky důležitý – má pozitivní dopad na poznávací, citové i akademické výsledky jejich potomků,“ uvedla Treasová.

„Současní otcové mají mnohem rovnostářštější přístup k výchově – chtějí být mnohem více součástí životů svých dětí než jejich otcové. Tyto přístupy se rozšířily mezi nejlépe vzdělanými obyvateli Západu a pak se přenesly i do zbytku méně vzdělané společnosti,“ dodala.

Vzdělaní lidé jsou s dětmi víc

Vědci to zjistili poté, co rozdělili rodiče do dvou skupin – jedna měla vysokoškolský titul, druhá titul neměla. Ukázalo se, že právě dosažené vzdělání hrálo největší roli v tom, kolik času rodiče s dětmi tráví.

Vzdělané matky se dětem věnují průměrně 123 minut, méně vzdělané matky 94 minut. U otců je rozdíl podobně znatelný: vzdělanější se věnují dětem 74 minut denně, méně vzdělaní průměrně 50 minut denně.

Ve všech studovaných zemích byly výsledky velmi podobné, s jedinou výjimkou – ve Francii došlo k poklesu času stráveného s dětmi. Autoři studie pro to nemají jednoznačné vysvětlení: „Někteří experti spekulují, že Francouzi si prostě myslí, že děti se o sebe dokáží postarat i bez rodičů,“ uvedla Treasová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 8 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 10 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 11 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 14 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 15 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 18 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...