Rodiče dnes tráví s dětmi dvakrát víc času než před 50 lety. Až na Francii

Prakticky po celém vyspělém západním světě dnes rodiče tráví se svými potomky více času než před 50 lety. Potvrdil to výzkum vědců z University of California v Irvine.

Lidé si mnohdy rádi stěžují, že rodiče se svým dětem dnes nemají čas věnovat. Podle americké studie, která zkoumala chování rodičů v deseti západních zemích, je toto tvrzení nepravdivé – ve všech zemích s výjimkou Francie došlo za uplynulých 50 let k výraznému prodloužení času, který tráví matky i otcové se svými potomky.

Ještě zajímavějším poznatkem, který z této studie vyplývá, je, že nejvíce času se svými dětmi tráví ti nejvzdělanější lidé s velmi dobrými příjmy. A to přesto, že klasické ekonomické teorie naznačují, že vysoké příjmy by měly vést rodiče spíše k investicím do kvalitních pečovatelů o děti.

Hlavními autory výzkumu jsou Judith Treasová a Giulia M. Dottiová. Pro svou práci využily údaje obsažené ve velkém souboru dat nazvaném Multinational Time Use Study. Ten obsahuje informace o rodičích ve věku 18–65 let, kteří žijí ve společné domácnosti s nejméně jedním dítětem ve věku do třinácti let.

Každý rodič si v rámci tohoto výzkumného projektu musel vést deník, v němž zaznamenával své každodenní aktivity, včetně péče o děti, přípravy jídla, výměny plenek, čtení před spaním, pomoci s domácími úlohami a další.

Do této studie se od roku 1965 zapojilo 122 271 rodičů – 68 532 matek a 53 739 otců. Zúčastnili se jí lidé z Kanady, Velké Británie, Spojených států, Dánska, Norska, Francie, Nizozemska, Itálie, Španělska a Slovinska.

Aby vědci na tak obřím vzorku dokázali statisticky věrohodně poznat, jak moc se rodiče věnují dětem, vybrali z každého diáře náhodně jeden den a pak je navzájem porovnávali – vědci srovnávali záznamy do roku 2012.

Dnešní otcové tráví s dětmi víc času než matky roku 1965

Výsledky této práce ukazují, že matky strávily péčí o své děti v roce 2012 průměrně 104 minut denně, zatímco roku 1965 to bylo jen 54 minut denně – to je nárůst téměř na dvojnásobek. U otců byla změna ještě mnohem výraznější, vzrostla na čtyřnásobek z 16 minut denně roku 1965 na 59 minut denně roku 2012. Dnešní muži se tedy starají o děti delší dobu než ženy v roce 1965.

„Čas, který rodiče tráví se svými dětmi, je považován za kriticky důležitý – má pozitivní dopad na poznávací, citové i akademické výsledky jejich potomků,“ uvedla Treasová.

„Současní otcové mají mnohem rovnostářštější přístup k výchově – chtějí být mnohem více součástí životů svých dětí než jejich otcové. Tyto přístupy se rozšířily mezi nejlépe vzdělanými obyvateli Západu a pak se přenesly i do zbytku méně vzdělané společnosti,“ dodala.

Vzdělaní lidé jsou s dětmi víc

Vědci to zjistili poté, co rozdělili rodiče do dvou skupin – jedna měla vysokoškolský titul, druhá titul neměla. Ukázalo se, že právě dosažené vzdělání hrálo největší roli v tom, kolik času rodiče s dětmi tráví.

Vzdělané matky se dětem věnují průměrně 123 minut, méně vzdělané matky 94 minut. U otců je rozdíl podobně znatelný: vzdělanější se věnují dětem 74 minut denně, méně vzdělaní průměrně 50 minut denně.

Ve všech studovaných zemích byly výsledky velmi podobné, s jedinou výjimkou – ve Francii došlo k poklesu času stráveného s dětmi. Autoři studie pro to nemají jednoznačné vysvětlení: „Někteří experti spekulují, že Francouzi si prostě myslí, že děti se o sebe dokáží postarat i bez rodičů,“ uvedla Treasová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 18 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...