Rodiče dnes tráví s dětmi dvakrát víc času než před 50 lety. Až na Francii

Prakticky po celém vyspělém západním světě dnes rodiče tráví se svými potomky více času než před 50 lety. Potvrdil to výzkum vědců z University of California v Irvine.

Lidé si mnohdy rádi stěžují, že rodiče se svým dětem dnes nemají čas věnovat. Podle americké studie, která zkoumala chování rodičů v deseti západních zemích, je toto tvrzení nepravdivé – ve všech zemích s výjimkou Francie došlo za uplynulých 50 let k výraznému prodloužení času, který tráví matky i otcové se svými potomky.

Ještě zajímavějším poznatkem, který z této studie vyplývá, je, že nejvíce času se svými dětmi tráví ti nejvzdělanější lidé s velmi dobrými příjmy. A to přesto, že klasické ekonomické teorie naznačují, že vysoké příjmy by měly vést rodiče spíše k investicím do kvalitních pečovatelů o děti.

Hlavními autory výzkumu jsou Judith Treasová a Giulia M. Dottiová. Pro svou práci využily údaje obsažené ve velkém souboru dat nazvaném Multinational Time Use Study. Ten obsahuje informace o rodičích ve věku 18–65 let, kteří žijí ve společné domácnosti s nejméně jedním dítětem ve věku do třinácti let.

Každý rodič si v rámci tohoto výzkumného projektu musel vést deník, v němž zaznamenával své každodenní aktivity, včetně péče o děti, přípravy jídla, výměny plenek, čtení před spaním, pomoci s domácími úlohami a další.

Do této studie se od roku 1965 zapojilo 122 271 rodičů – 68 532 matek a 53 739 otců. Zúčastnili se jí lidé z Kanady, Velké Británie, Spojených států, Dánska, Norska, Francie, Nizozemska, Itálie, Španělska a Slovinska.

Aby vědci na tak obřím vzorku dokázali statisticky věrohodně poznat, jak moc se rodiče věnují dětem, vybrali z každého diáře náhodně jeden den a pak je navzájem porovnávali – vědci srovnávali záznamy do roku 2012.

Dnešní otcové tráví s dětmi víc času než matky roku 1965

Výsledky této práce ukazují, že matky strávily péčí o své děti v roce 2012 průměrně 104 minut denně, zatímco roku 1965 to bylo jen 54 minut denně – to je nárůst téměř na dvojnásobek. U otců byla změna ještě mnohem výraznější, vzrostla na čtyřnásobek z 16 minut denně roku 1965 na 59 minut denně roku 2012. Dnešní muži se tedy starají o děti delší dobu než ženy v roce 1965.

„Čas, který rodiče tráví se svými dětmi, je považován za kriticky důležitý – má pozitivní dopad na poznávací, citové i akademické výsledky jejich potomků,“ uvedla Treasová.

„Současní otcové mají mnohem rovnostářštější přístup k výchově – chtějí být mnohem více součástí životů svých dětí než jejich otcové. Tyto přístupy se rozšířily mezi nejlépe vzdělanými obyvateli Západu a pak se přenesly i do zbytku méně vzdělané společnosti,“ dodala.

Vzdělaní lidé jsou s dětmi víc

Vědci to zjistili poté, co rozdělili rodiče do dvou skupin – jedna měla vysokoškolský titul, druhá titul neměla. Ukázalo se, že právě dosažené vzdělání hrálo největší roli v tom, kolik času rodiče s dětmi tráví.

Vzdělané matky se dětem věnují průměrně 123 minut, méně vzdělané matky 94 minut. U otců je rozdíl podobně znatelný: vzdělanější se věnují dětem 74 minut denně, méně vzdělaní průměrně 50 minut denně.

Ve všech studovaných zemích byly výsledky velmi podobné, s jedinou výjimkou – ve Francii došlo k poklesu času stráveného s dětmi. Autoři studie pro to nemají jednoznačné vysvětlení: „Někteří experti spekulují, že Francouzi si prostě myslí, že děti se o sebe dokáží postarat i bez rodičů,“ uvedla Treasová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...