Robotizace nejvíc postihne malá města, varuje studie. Některá na tom ale mohou vydělat

Při každém technologickém skoku, jímž lidstvo prochází, se ukazuje, že dopad změn je nerovnoměrný – vždy postihuje některé vrstvy obyvatel více než jiné. Nová studie vypracovaná experty z Massachusettského technologického institutu (MIT) ukazuje, že stejně to bude probíhat také v případě robotizace, která mění svět nyní.

Autoři ve studii popisují, že existuje nepřímá úměra: čím menší město, tím větší bude dopad automatizace na jeho chod. Vědci doufají, že jejich práce pomůže v tom, aby se podařilo zabránit nejhorším důsledkům, které automatizace bude mít na maloměsta. Měli by se z ní poučit zejména státní úředníci, kteří budou implementovat změny.

6 minut
Horizont ČT24: Robotizace výroby může dát lidem práci
Zdroj: ČT24

O analýzu dopadů robotizace se pokoušelo už několik vědců a výzkumných institucí, experti z Media Lab při MIT přišli s originálním přístupem. Analyzovali, které pracovní pozice a které pracovní dovednosti jsou typické pro větší a menší města – a tím popsali, proč byla různá americká města odlišně zranitelná nezaměstnaností způsobenou technologickým pokrokem.

Autoři práce se dívají na velikost měst poněkud odlišnou optikou, než jsme zvyklí v České republice, malá města jsou pro ně ta s méně než 100 tisíci obyvateli.

Proč je výhodné bydlet ve velkém městě

Autoři tvrdí, že velká města mají disproporční velké množství prací pro lidi, kteří provádějí analytické činnosti. Ty zřejmě ještě delší dobu nebudou stroje schopné nahradit – jde hlavně o práci v informatice a finančním sektoru, kterou jen tak automatizace nezničí.

Naopak menší města mají disproporční velké množství práce, kde jsou lidé již dnes velmi snadno nahraditelní; jde především o místa ve službách a obchodu.

Studie popisuje pět oblastí ve Spojených státech, jimž hrozí ztráta míst nejméně. Jde o:

  • San Jose, Sunnyvale a Santa Claru v Kalifornii,
  • Washington D.C.,
  • Arlington a Alexandrii ve Virginii,
  • Trenton v New Jersey,
  • Boston a Cambridge v Massachusetts,
  • Durham a Chapel Hill v Severní Karolíně.

Všechny tyto oblasti mají hodně obyvatel a mezi nimi vysoký počet technických a manažerských profesí, zejména v technologickém sektoru. Naopak nejhůř podle expertů z MIT dopadnou oblasti Myrtle Beach v Kalifornii, Elkhart County v Indianě a Punta Gorda na Floridě. Ty jsou totiž založené na průmyslových oborech, jako je zemědělství a turistický ruch – tam se dá lidská práce velmi snadno nahradit stroji. Děje se to již nyní a bude se to ještě prohlubovat v dalších letech.

„Velká města nabízejí větší příležitosti pro synergii kreativních a vysoce technologických osobností – a to přitahuje další takové osobnosti,“ uvedl profesor Iyad Rahwan z MIT, který se na studii podílel. „Velká města mají méně rutinních prací, které jsou automatizací nejsnadněji nahraditelné, a relativně více prací, které jsou nenahraditelné.“

Americká města nejvíce ohrožená automatizací
Zdroj: MIT

Města s jistotou

Autoři také popsali výjimky – tedy menší města, která budou vůči automatizaci prakticky imunní. Typickými příklady jsou Warner Robins v Georgii, Ithaca v New Yorku a Corvalis v Oregonu – jde o města s méně než 75 tisíci obyvateli, a přesto jsou mezi 15 městy, jež jsou proti ztrátě míst způsobených automatizací nejodolnější.

Proč? Podle Morgana Franka, dalšího spoluautora zprávy, je jejich zásadní výhodou fakt, že jsou těsně spojené s institucemi nebo silnými firmami, které jsou technologickými tahouny v moderních technologiích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 12 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 14 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
29. 4. 2025

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
29. 4. 2025

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
29. 4. 2025

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
29. 4. 2025
Načítání...