Robotický vrtulník Ingenuity má při letech na Marsu závratě, NASA chystá opravu

Americká vesmírná agentura NASA zjistila, že jeden z důležitých senzorů vrtulníčku Ingenuity, který létá na Marsu, nefunguje. Jedná se přitom o přístroj, který umožňuje vrtulníku udržovat si během letu svou polohu vůči povrchu. Bez něj se Ingenuity chová, jako by trpěl závratěmi.

Nefunčkní senzor se jmenuje inklinometr. Jedná se o dva akceleromety, které mají vždy ještě před startem Ingenuity změřit gravitaci. Tyto informace pak využívá navigační počítač robota k tomu, aby jeho let správně kopíroval povrch pod ním. 

NASA už problém řeší, současně ale upozorňuje, že je pozoruhodné, s jak málo problémy se zatím mise na Rudé planetě setkala. Přestože je robotický vrtulník experimentálním strojem, zatím nezaznamenal větší komplikace. Od února 2021, co na Marsu společně s vozítkem Perseverance přistál, se jen krátce potýkal s důsledky silné erupce na Slunci a pak s dopady změny ročních období na planetě. 

Původně NASA předpokládala, že Ingenuity může zvládnout třeba jen jeden let, který ukáže, zda je tato dopravní technologie na Marsu vůbec možná – počítalo se s tím, už při tomto prvním letu může dojít k havárii, která stroj zničí.

Ve skutečnosti ale helikoptéra letěla úspěšně už osmadvacetkrát, naposledy 29. dubna, kdy překonala vzdálenost 418 metrů. Díky tomu již NASA robota oficiálně „povýšila“ – z pouhé demonstrace technologie na oficiálního leteckého průzkummníka mise Perseverance.

Inženýři připravují změnu programování

Pro NASA by nebyl pád Ingenuity velkou tragédií – i z něj by se totiž dozvěděla řadu důležitých informací, jež by mohla využít při dalších misích. Přesto se pokusí stroj zachránit. Uvažuje tak o tom, jak problém obejít. Jednou z možností je využít jiné součásti navigačního systému, které by mohly ty nefunkční nahradit, byť ne s takovou účinností ani přesností. 

Inženýři, kteří mají robota na starosti, pracují na „záplatě“, tedy změně programování, která by měla přístroje naučit, aby dělaly věci, na které nebyly původně naprogramované.

NASA se už před začátkem mise připravovala na možné technické potíže, porucha inklinometru byla jednou z nich, což aktuální řešení urychlí. Pokud se záplata povede nasadit, měl by vrtulníček už brzy provést svůj devětadvacátý let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 47 mminutami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 16 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 19 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...