Nový přístroj, který dokáže lépe sledovat v těle pacienta radioaktivní léky, může do budoucna pomáhat lidem s rakovinou štítné žlázy. Informovaly o tom 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Motole, jejichž vědci na robotickém zařízení s gama kamerou pracují.
Rakovinou štítné žlázy každý rok na celém světě onemocní asi 300 tisíc lidí, v Česku kolem dvanácti set. Tento závažný zdravotní problém se týká zejména žen. Zásadní komplikací u těchto nádorů je jejich schopnost se vracet – k recidivám u nich může docházet i po řadě let.
Základním způsobem léčby je chirurgický zákrok, který rakovinu odstraní. Ale součástí léčby pacientů po operaci je terapie radioaktivním jódem. Cílem je odstranit nepatrné zbytky nádoru, které po chirurgickém zákroku mohou v krku zůstávat – a mnohdy zůstávají. Radioaktivní izotop jódu se ve štítné žláze přirozeně hromadí a místo se tak lokálně ozáří, což má zastavit rakovinné bujení.
Jenže současné způsoby v tom nejsou příliš dobré, problém je v přístrojích. Stávající metody totiž podle odborníků v současné době neumí lékařům dostatečně pomoci při rozhodování o nejvhodnější léčbě. „Fyzikálně nejsou dnes běžně používané přístroje schopné mít takové rozlišení pro jód 131,“ vysvětlila klinická radiologická fyzička Fakultní nemocnice v Motole Tereza Kráčmerová.
Kratší a přesnější vyšetření
Lékaři podle ní na současných přístrojích sice vidí několik skvrn, ale nejsou schopni určit přesně jejich polohu. Vyšetření pacienta navíc trvá přibližně dvacet minut. Délku zákroku má zkrátit a přesnost vyšetření navýšit nový přístroj, který vznikl v Česku. Jmenuje se ThyroPIX a jeho hlavní výhodou je robotické rameno, díky němuž se dostane blíže ke snímanému místu a zobrazí ho speciálními kamerami. Speciální počítačový software pak naměřená data převede na 3D obraz.
„Z primárního zdroje záření vyletí foton, který zasáhne první vrstvu citlivého materiálu. Při této interakci předá foton část své energie a rozptýlí se do druhé vrstvy senzoru. Tam už dochází k jeho úplné absorpci,“ popsala princip směrové citlivosti detektoru Eliška Trojanová z firmy Advacam, která zařízení vyvinula. „Díky informacím o průchodu částic oběma vrstvami gama kamery jsme pak schopni vypočítat úhel, ze kterého radiace vychází. Tímto způsobem můžeme zjistit, jak je radioaktivní zdroj v těle pacienta distribuovaný,“ doplňuje Trojanová.
Kameru pak testovali lékaři v Centru pokročilého preklinického zobrazování 1. LF UK. Podle jeho přednosty Luďka Šefce bude novým přístrojem možné pacienta vyšetřit přímo na lůžku.
Aby se však novinka podpořená Technologickou agenturou ČR dostala reálně do nemocnic, kde by mohla pomáhat pacientům, je třeba ještě najít průmyslového partnera, který by měl zájem dodat ji na trh jako hotový produkt. Podle Trojanové by byla ideální firma, která už má zkušenost s vývojem zdravotnického prostředku a certifikačním procesem. V plánu je ještě další vylepšení softwaru, které umožní klinické zkoušky na pacientech.
