Raketoplán SpaceShipTwo uspěl v pokusném letu na hranici vesmíru. Bude tam nosit turisty

Společnost Virgin Galactic britského miliardáře Richarda Bransona absolvovala ve čtvrtek večer další úspěšný testovací let se svým raketoplánem SpaceShipTwo, pojmenovaným VSS Unity. Podle informací poskytnutých společností na Twitteru stroj vystoupal do výšky 82,7 kilometru.

Při zkušebním letu, který se uskutečnil nad Mohavskou pouští v Kalifornii, nejprve vynesl pilotovaný raketoplán do výšky nad 13 kilometrů mateřský letoun VMS Eve (Virgin Mothership Eve). Od něho se pak VSS Unity (Virgin Spaceship Unity) uvolnil a po několika vteřinách zažehl své raketové motory a pokračoval ve stoupání.

Při letu vzhůru raketoplán řízený dvoučlennou posádkou dosáhl rychlosti 3550 kilometrů za hodinu, tedy 2,9 Machu, což je 2,9násobek rychlosti zvuku. Motory při tom byly zažehnuté 60 vteřin. Po skončení letu pak stroj bezpečně přistál zpátky na Zemi.

První turistická vesmírná loď

„Dnes jsme ukázali, že Virgin Galactic může skutečně otevřít vesmír světu,“ prohlásil po přistání raketoplánu Branson, který zkušebnímu letu přihlížel ze země. „Dnes poprvé v historii loď s posádkou, postavená k přepravě soukromých pasažérů, dosáhla vesmíru,“ dodal miliardář, který sdílí názor americké armády, že vesmír začíná 50 mil nad zemí (80,4 kilometru). Obecně uznávanou hranicí je však výška 100 kilometrů.

Branson při příležitosti dnešního zdárného testu rovněž sdělil, že chce zahájit komerční lety do vesmíru s cestujícími, včetně jeho samého, do března příštího roku. Společnost, kterou založil v roce 2004, se k dnešnímu úspěchu dopracovala po čtrnáctiletém úsilí, jež v říjnu 2014 zbrzdila nehoda lodě SpaceShipTwo. Stroj tehdy při zkušebním letu explodoval, přičemž jeden pilot přišel o život a druhý byl vážně zraněn.

Virgin Galactic plánuje, že s loděmi třídy SpaceShipTwo, kterou je i VSS Unity, bude pořádat turistické lety do vesmíru. Plavidlo se dvěma piloty a šesti platícími cestujícími bude létat do výšky 105 kilometrů, což je o pět kilometrů více než Kármánova hranice, která je považována za předěl mezi zemskou atmosférou a vesmírem.

Za takový suborbitální let se společností Virgin Galactic zaplatilo nebo dalo zálohu už více než 600 lidí. Patří mezi ně například hollywoodská hvězda Leonardo DiCaprio nebo popová star Justin Bieber. Let trvající 90 minut stojí 250 tisíc dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 14 mminutami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 1 hhodinou

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 18 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 19 hhodinami

Evropský pohled