Bečva, Labe, Malše, Radotínský potok – na těchto místech hubí raky račí mor. Na území Beskyd ho vědci potvrdili znovu po deseti letech. V Česku už v minulosti výzkum potvrdil zánik celých populací původních raků zasažených touto chorobou. Odborníci proto vyzývají veřejnost, aby raky nepřenášela z vyschlých potoků, a nerozšiřovala tak mor dál.
Úhyn korýšů v Beskydech si původně vědci vysvětlovali suchem a nedostatkem kyslíku. Laboratorní analýza ale předpoklad nepotvrdila. V Rožnově pod Radhoštěm našli ochránci na jediném kilometru 289 raků uhynulých na račí mor. Předpokládají, že se situace bude nadále zhoršovat.
„Na Labi jsme nyní objevili přibližně 60 % nakažených raků pruhovaných. Předpokládáme, že raci jsou morem nakaženi od hranic s Německem až po přítok s Vltavou. Horní partie Labe teprve budeme testovat,“ sdělila Jitka Svobodová z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Upozornila, že výskyt nákazy se potvrdil i v Radotínském potoce a větší problémy se očekávají také na Malši.
Americký korýš
Za nemoc může plíseň jménem Aphanomyces astaci, česky hnileček račí. Přenášejí ji nepůvodní druhy raků – především raci pruhovaní, kteří pocházejí ze Severní Ameriky. Proti nákaze jsou odolní.
„Je to vysoce infekční onemocnění a způsobuje masivní úhyn našich původních druhů raků, tedy raka říčního a raka kamenáče. Nemají dostatečnou imunitu, aby se nákaze ubránili. Plíseň na jejich těle roste a do vody uvolňuje pohyblivé spory, kterými se rozmnožuje. Prorůstá do celého račího těla a postupně zvířata zahubí. V současné době bohužel neexistuje žádný účinný prostředek, kterým by se dali raci vyléčit,“ popsal Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Na rozšiřování nákazy se podílejí také lidé, kteří se snaží raky zachraňovat. Přenášení zvířat z vyschlých potoků ale může korýšům paradoxně ublížit. Mor se totiž tímto způsobem dostane do zatím čistých toků.
„Laici nepoznají, že se jedná o nakaženého jedince,“ říká Svobodová. „Žádní raci by se neměli nikam přenášet, protože se může jednat o nakažené původní raky nebo o raky nepůvodní. U nepůvodních raků je jedno, jestli jsou bez nákazy nebo nakažení, protože pokud se i později setkají s račím morem, tak jsou k nákaze rezistentní a nemoc dále roznášejí,“ vysvětluje.
Důslednější by měli být také rybáři, kteří přicházejí do styku s nakaženou vodou. Po návratu domů by měli všechny předměty, které zamokřili, vydezinfikovat a nechat řádně vysušit na slunci.
Invazivní druhy v České republice
V březnu 2016 vstoupilo v platnost prováděcí nařízení Evropské unie, kterým začal platit seznam zakázaných živočichů. „Vetřelci“ svým neřízeným šířením v přírodě ohrožují evropskou biodiverzitu, hospodářství a i zdraví člověka. Na Česku jde třeba o zmíněné severoamerické druhy raků, ale také o veverku liščí a popelavou či mývala severního, predátora přenášejícího nemoci nebo bolševník velkolepý, který vytlačuje vegetaci a může způsobit popáleniny.
Invazivní nepůvodní živočichové a rostliny, které svým neřízeným šířením ohrožují přírodu, se podle této směrnice nemají hromadně likvidovat, ale postupně ve volné přírodě omezovat. Jde o 23 živočichů a 14 druhů invazivních rostlin. Pokud jsou tyto druhy chovány v lidské péči, tak nemusí být likvidovány, ale chovány tak, aby se nerozmnožovaly a žádné nové se do zajetí nedostávaly. Dovoz těchto druhů také kontrolují veterináři na letišti.
Cíl EU je jediný: zabránit šíření problematických druhů do nových oblastí. Ministerstvo připomíná, že se v případě živočichů musí podle unijního nařízení zamezit jakékoli zbytečné bolesti, úzkosti či utrpení.
