Půlhodinové cvičení po prosezeném dni nestačí, varují vědci. Pomoct může třeba začlenění domácích prací

Doporučovaná půlhodina cvičení denně nemusí být pro lidi, kteří mají sedavé zaměstnání, dostatečná. Upozornil na to článek, který publikovali odborníci na stránkách The Conversation. Řešením podle nich může být vhodná kombinace sportu a běžných pohybových aktivit, jako je například práce v domácnosti či na zahradě.

Již dlouho je známé, že sedavý životní styl člověku neprospívá. Některé výzkumy dokonce naznačují, že přílišné vysedávání je podobně škodlivé jako kouření a přispívá ke vzniku celé řady chorob.

Odborníci ale tvrdí, že tato negativa lze vykompenzovat pohybem. Obecně se doporučuje cvičit aspoň třicet minut za den nebo dvě a půl hodiny týdně. Dva vědci nyní zjišťovali, zda tuto radu lze aplikovat bez ohledu na to, kolik času člověk obvykle prosedí. 

Za tím účelem zkombinovali data šesti různých studií, kterých se dohromady zúčastnilo více než 130 tisíc lidí. Všechny tyto výzkumy se opíraly o údaje ze zařízení monitorujících fyzickou aktivitu, jako jsou například chytré hodinky. V průměru sledovali

dobrovolníky po dobu od čtyř do čtrnácti let.

Délka „prosezené“ doby jako důležitý faktor

Analýza ukázala, že u lidí, kteří sedávali méně než sedm hodin denně, třicet minut cvičení denně snížilo riziko předčasného úmrtí až o osmdesát procent.

U účastníků vysedávajících delší dobu už ale výsledek tolik povzbudivý nebyl. Osoby, které tak pravidelně činily nejvýše jedenáct hodin, při půlhodinovém cvičení denně doplněném o čtyři až pět hodin mírného pohybu (jako jsou například domácí práce nebo nakupování), se snížilo toto riziko o pouhých třicet procent.

Podle vědců z toho vyplývá, že například člověk, který cvičí denně třicet minut, kolem šesti hodin se mírně pohybuje a dalších deset hodin prosedí, může mít stejné riziko předčasného úmrtí jako někdo, kdo cvičení věnuje denně 55 minut, mírně se pohybuje další čtyři hodiny a vysedává jich zhruba jedenáct. 

Prospěšné domácí práce

Zjištění podle autorů poskytuje nový pohled na to, co představuje zdravý a aktivní životní styl. Po desetiletí totiž vědci studovali přínosy cvičení, ale do určité míry ignorovali skutečnost, že záleží také na tom, jak člověk tráví zbytek dne.

Doporučení, jak moc se hýbat, by tak mělo reflektovat zvyklosti konkrétního člověka. „Mnozí z nás mají práci, která vyžaduje osm nebo více hodin sezení. Když se ale vrátíte domů, hodinu si zacvičíte a pak se několik dalších hodin věnujete činnostem, jako jsou domácí nebo zahradní práce, může to mít přesto zdravotní výhody,“ napsali autoři. 

Ti však také zjistili, že šest minut lehké fyzické aktivity odpovídá jedné minutě mírného až intenzivního cvičení. „Musíte se tedy takto pohybovat tři hodiny, aby přínosy byly stejné,“ uvádí.

Nezodpovězenou otázkou ale podle odborníků v tomto ohledu zůstává spánek. „Není jasné, jestli jsou zdravotní výhody sportu a pohybu obecně stejné, když ho máte nedostatek,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 3 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...