Půl miliardy korun. Tolik vydělali internetoví vyděrači na obětech ransomwaru

Internetoví vyděrači byli v minulých dvou letech úspěšní, konstatuje studie. Experti varují, že podobných útoků bude v budoucnosti přibývat.

Nejméně 25 milionů dolarů (555 milionů korun) zaplatily za poslední dva roky oběti vyděračských virů, kterým se říká ransomware. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovala technologická společnost Google společně se soukromou newyorskou univerzitou Tandon School of Engineering.

Ransomware po průniku do počítačů uživatelů obvykle zašifruje uložená data a jejich odblokování pak nabízí jen po zaplacení výkupného. Vyděrači pro platby kvůli anonymitě nejčastěji využívají elektronické měny, zejména pak bitcoin.

Vydírání přes internet bude přibývat, obávají se experti

Elie Bursztein z Google k výsledkům řekl, že vydírání lidí přes internet je pro zločince lukrativní, takže není možné očekávat v této oblasti útlum. „Je to začarovaný kruh. Čím více peněz vydělají, tím agresivněji budou škodlivé programy šířit,“ upozornil Bursztein.

3 minuty
Francie řeší, jak se ubránit ruským hackerům
Zdroj: ČT24

Jednou z populárních metod je poskytování vyděračských virů na objednávku, tuto službu si od kybernetických zločinců objednávají kriminální organizace. Novinkami jsou také časové lhůty, po kterých škodlivý software vymaže zašifrovaná data, takže uživatelé přijdou o své soubory.

Jak vypadá internetové vydírání

Oblíbenými funkcemi jsou dále například postupné zvyšování ceny výkupného, což nutí oběť rychle zaplatit, nebo stanovení výkupného podle názvů zašifrovaných souborů. V takovém případě škodlivý program cíleně vyhledává data, která by podle názvu mohla být pracovně či soukromě citlivá. Vyděrači také někdy odblokují zašifrovaný počítač zdarma výměnou za to, že oběť pomůže s dalším šířením elektronické nákazy.

Svět v posledních týdnech zažil několik vln rychlého rozšíření nákazy vyděračskými viry. Například v květnu napadl na 300 000 počítačů ve 150 zemích vyděračský vir WannaCry, několik stovek počítačů byla nakaženo i v České republice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moderní jazyk vznikal přes třicet tisíc let, naznačuje studie

Není náhoda, že první důkazy o složitějším myšlení pocházejí ze stejné doby, kdy začal vznikat lidský jazyk. Nový výzkum ukazuje, jak dlouho tento proces trval a jaké byly jeho dopady.
před 15 hhodinami

Vědci objevili nový lék na cukrovku, chtějí ho začít testovat

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.
před 17 hhodinami

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
před 18 hhodinami

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
před 20 hhodinami

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
16. 3. 2025

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
15. 3. 2025

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025
Načítání...