Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze se rozhodli v rámci svého výzkumného projektu vyzkoušet v českých lesích dosud nepoužívanou metodu monitoringu kůrovce. Tuto ve Švédsku běžně používanou metodu přijede do České republiky ukázat Anette Johansson z firmy „SnifferDogs Sweden“ se svými speciálně vycvičenými psími pomocníky.
Způsob monitoringu, kdy pes dokáže včas odhalit napadený strom, by mohl v budoucnu, po adaptaci na naše podmínky, ochránit stovky hektarů lesních porostů.
- Kůrovec neboli lýkožrout smrkový je jeden z nejvíce destruktivních škůdců smrkových porostů v Evropě, který v posledních letech působí vážné škody.
- Kůrovci jsou drobní brouci (1-9 mm), válcovitého nebo oválného tvaru těla, hnědě až černě zbarvení, vnějškem podobní červotočovitým. Hlava je kulovitá, vpředu uťatá.
- Většina kůrovců si tvoří ve dřevě systém matečných a larvových chodeb, který je natolik druhově charakteristický, že podle jeho tvaru a průběhu odborníci mohou spolehlivě určovat většinu druhů.
- Většina druhů má během roku jediné pokolení, při němž přezimují buď mladí brouci nebo larvy. Za mimořádně příznivých podmínek mohou mít některé druhy v nížinách i tři pokolení do roka, jindy dvě a v horách jen jedno pokolení.
Smrkové porosty v Evropě každoročně čelí rozsáhlým škodám, které způsobí jeden z nejvíce destruktivních škůdců - lýkožrout smrkový neboli kůrovec. V České republice se pro monitoring a boj s kůrovcem běžně používají feromonové lapače a pokácené stromy, tzv. „lapáky“, které zachytí značnou část kůrovců.
Z hlediska ochrany lesa proti kůrovci je klíčové včasné nalezení prvotně napadených stromů a jejich včasné odstranění z lesa před výletem nové generace kůrovců. Nalezení čerstvě napadených stromů ale není vůbec jednoduché a metodu lapačů a lapáků není možné v tomto směru využít. Švédská firma „SnifferDogs Sweden“ používá k hledání kůrovcem napadených stromů speciálně vycvičené psy, kteří je dokáží rozpoznat již týden po náletu, a to i ve velmi rozsáhlých a obtížně dostupných porostech.
Pomocníky, kteří mají za cíl včas odhalit napadené stromy, budou trénovaní psi. „Pro psy, kteří jsou trénováni k tomu, aby rozpoznali kůrovčí feromon, je velmi jednoduché najít napadený strom,“ říká Anette Johansson, která přijede do České republiky, aby předala své zkušenosti trénování psů a aby se svým psem předvedla vyhledání čerstvě napadených stromů, případně modelově připravených zdrojů feromonu v porostu (klasických lapáků a speciálních feromonových odparníků). Návštěva Anette byla iniciována vědci z projektu Extemit - z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze s cílem informovat širokou odbornou a lesnickou veřejnost o této nové efektivní metodě monitoringu, která ve Švédsku pomáhá zabránit kůrovcové kalamitě v jejím počátku, anebo může její průběh výrazně zpomalit, případně zastavit.
Pes ucítí kůrovce na 100 metrů
Demonstrace má za cíl ukázat, že trénovaný pes a jeho psovod jsou spolu schopni prozkoumat velké oblasti lesa. Pes je mnohem efektivnější než kterýkoliv byť trénovaný člověk. Na rozdíl od člověka, který musí zkoumat každý strom z maximálně 1 metru vzdálenosti, pes ucítí napadený strom i na vzdálenost větší než je 100 metrů. Trénovaný pes s psovodem dokáží prozkoumat až 10 hektarů během jediné hodiny! Identifikované napadené stromy je pak snadné označit páskou nebo barvou, zaznamenat jejich GPS souřadnice a zanést je do mapy spolu s informací o jejich velikosti. Takto označené napadené stromy pak lesníci mohou snadno vyhledat a včas odstranit z lesa.
Metoda není dosud v České republice používána. Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze ji představují v rámci projektu EXTEMIT - K, který cílí na hledání nových metod, jak do budoucna efektivně čelit zvýšenému odumírání lesních porostů v důsledku probíhajících klimatických změn.
