První krok k cestě na Mars: Muskův Starhopper se vznesl na metanových plamenech

Společnosti SpaceX se podařilo uspět s testem lodi Starhopper. Experimentální prototyp se vznesl díky metanovému motoru Raptor do výšky přibližně 150 metrů a pak přistál. Je to důležitý krok k opakovaným letům kosmických lodí s lidskou posádkou, které by se mohly vydat i k Marsu.

Start se uskutečnil přesně podle plánů. Přistání na přibližně sto metrů vzdálené plošině už ale na sto procent nevyšlo – jedna z tlakovacích nádrží se při manévru utrhla a odletěla od zařízení. Majitel společnosti SpaceX Elon Musk přesto pogratuloval svému týmu k úspěchu. 

Starhopper je sice důležitou součástí Muskových záměrů, ale tento stroj nikam nepoletí. Jeho úkolem jsou jen drobné skoky, jež mají prověřit motory a další prvky rakety. Tomu ostatně napovídá i název, který v překladu znamená hvězdný skokan.

Videozáznam testovacího letu Starhopperu: 

Prototyp a vizualizace lodi Starship
Zdroj: SpaceX

Je tak simulací technologií pro pokročilejší model lodi, která se bude jmenovat Starship. To bude první kosmické plavidlo od dob raketoplánů, které bude schopné vyletět do vesmíru a vlastní silou pak neporušené přistát. Zapadá tak do Muskových plánů snižovat náklady na dobývání vesmíru.

Zatímco Starhopper má jen jediný motor Raptor, Starship bude mít zpočátku tři a pak až sedm vlastních. Až bude tato loď připravena, odstartuje na silné raketě nazvané Super Heavy s 31 motory Raptor. Jak loď, tak raketa budou využitelné opakovaně. Loď spojená s raketou se bude tyčit do výše 122 metrů. Vzniknou v zařízeních společnosti na Floridě i v Texasu.

Starship by se po plánovaném dokončení roku 2021 měla zpočátku vydávat na komerční lety na oběžnou dráhu – bude tam dopravovat družice. O dva roky později by už ale měla vyrazit s lidskou posádkou na cestu kolem Měsíce. SpaceX sice zatím neupřesnila, na kdy plánuje cestu této lodi k Marsu, ale její šéf Musk naznačil, že by první základna na Rudé planetě mohla začít vznikat už kolem roku 2028.

Mnohem výkonnější motor

Použité motory Raptor, které jsou stále ještě ve fázi vývoje, mají mít dvakrát větší sílu než motory Merlin, jež nyní pohánějí rakety Falcon.

Začaly vznikat už roku 2009. Zpočátku jejich vývoj platila jen společnost SpaceX, ale poslední tři roky je spolufinancuje americké vojenské letectvo. To si od nich slibuje nezávislost na ruských raketách, které dopravují posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Oproti starším generacím motorů jsou zvláštní tím, že místo obvyklé směsi kerosinu a kyslíku využívají směs metanu a kapalného kyslíku. Díky tomu mají největší poměr tahu ke hmotnosti. Platí za to ale značnou technologickou složitostí.

Létající popelnice

Nynější test navázal na červencový start, který se nepovedl. Motor Raptor se tehdy sice zažehl přesně podle plánu, po uplynutí několika sekund se ale vypnul a následně z otvoru v horní části lodě začaly šlehat vysoké plameny.

Nepovedený test lodě Starhopper
Zdroj: SpaceX

Vzhled Starhopperu je úmyslně nedůležitý, nemusí mít správnou aerodynamiku, která by byla potřebná pro let mimo atmosféru. Elon Musk proto lodi s nadsázkou přezdívá „Táta R2D2“, čímž naráží na slavného robota z filmové ságy Star Wars. Jiní komentátoři mají pro tuto loď jiné přezdívky – od létající popelnice až po vodárenskou věž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 18 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...