Společnosti SpaceX se podařilo uspět s testem lodi Starhopper. Experimentální prototyp se vznesl díky metanovému motoru Raptor do výšky přibližně 150 metrů a pak přistál. Je to důležitý krok k opakovaným letům kosmických lodí s lidskou posádkou, které by se mohly vydat i k Marsu.
První krok k cestě na Mars: Muskův Starhopper se vznesl na metanových plamenech
Start se uskutečnil přesně podle plánů. Přistání na přibližně sto metrů vzdálené plošině už ale na sto procent nevyšlo – jedna z tlakovacích nádrží se při manévru utrhla a odletěla od zařízení. Majitel společnosti SpaceX Elon Musk přesto pogratuloval svému týmu k úspěchu.
Starhopper je sice důležitou součástí Muskových záměrů, ale tento stroj nikam nepoletí. Jeho úkolem jsou jen drobné skoky, jež mají prověřit motory a další prvky rakety. Tomu ostatně napovídá i název, který v překladu znamená hvězdný skokan.
Videozáznam testovacího letu Starhopperu:
Prototyp a vizualizace lodi Starship
Je tak simulací technologií pro pokročilejší model lodi, která se bude jmenovat Starship. To bude první kosmické plavidlo od dob raketoplánů, které bude schopné vyletět do vesmíru a vlastní silou pak neporušené přistát. Zapadá tak do Muskových plánů snižovat náklady na dobývání vesmíru.
Zatímco Starhopper má jen jediný motor Raptor, Starship bude mít zpočátku tři a pak až sedm vlastních. Až bude tato loď připravena, odstartuje na silné raketě nazvané Super Heavy s 31 motory Raptor. Jak loď, tak raketa budou využitelné opakovaně. Loď spojená s raketou se bude tyčit do výše 122 metrů. Vzniknou v zařízeních společnosti na Floridě i v Texasu.
Starship by se po plánovaném dokončení roku 2021 měla zpočátku vydávat na komerční lety na oběžnou dráhu – bude tam dopravovat družice. O dva roky později by už ale měla vyrazit s lidskou posádkou na cestu kolem Měsíce. SpaceX sice zatím neupřesnila, na kdy plánuje cestu této lodi k Marsu, ale její šéf Musk naznačil, že by první základna na Rudé planetě mohla začít vznikat už kolem roku 2028.
Mnohem výkonnější motor
Použité motory Raptor, které jsou stále ještě ve fázi vývoje, mají mít dvakrát větší sílu než motory Merlin, jež nyní pohánějí rakety Falcon.
Začaly vznikat už roku 2009. Zpočátku jejich vývoj platila jen společnost SpaceX, ale poslední tři roky je spolufinancuje americké vojenské letectvo. To si od nich slibuje nezávislost na ruských raketách, které dopravují posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Oproti starším generacím motorů jsou zvláštní tím, že místo obvyklé směsi kerosinu a kyslíku využívají směs metanu a kapalného kyslíku. Díky tomu mají největší poměr tahu ke hmotnosti. Platí za to ale značnou technologickou složitostí.
Létající popelnice
Nynější test navázal na červencový start, který se nepovedl. Motor Raptor se tehdy sice zažehl přesně podle plánu, po uplynutí několika sekund se ale vypnul a následně z otvoru v horní části lodě začaly šlehat vysoké plameny.
Nepovedený test lodě Starhopper
Vzhled Starhopperu je úmyslně nedůležitý, nemusí mít správnou aerodynamiku, která by byla potřebná pro let mimo atmosféru. Elon Musk proto lodi s nadsázkou přezdívá „Táta R2D2“, čímž naráží na slavného robota z filmové ságy Star Wars. Jiní komentátoři mají pro tuto loď jiné přezdívky – od létající popelnice až po vodárenskou věž.