První krok k cestě na Mars: Muskův Starhopper se vznesl na metanových plamenech

Společnosti SpaceX se podařilo uspět s testem lodi Starhopper. Experimentální prototyp se vznesl díky metanovému motoru Raptor do výšky přibližně 150 metrů a pak přistál. Je to důležitý krok k opakovaným letům kosmických lodí s lidskou posádkou, které by se mohly vydat i k Marsu.

Start se uskutečnil přesně podle plánů. Přistání na přibližně sto metrů vzdálené plošině už ale na sto procent nevyšlo – jedna z tlakovacích nádrží se při manévru utrhla a odletěla od zařízení. Majitel společnosti SpaceX Elon Musk přesto pogratuloval svému týmu k úspěchu. 

Starhopper je sice důležitou součástí Muskových záměrů, ale tento stroj nikam nepoletí. Jeho úkolem jsou jen drobné skoky, jež mají prověřit motory a další prvky rakety. Tomu ostatně napovídá i název, který v překladu znamená hvězdný skokan.

Videozáznam testovacího letu Starhopperu: 

Prototyp a vizualizace lodi Starship
Zdroj: SpaceX

Je tak simulací technologií pro pokročilejší model lodi, která se bude jmenovat Starship. To bude první kosmické plavidlo od dob raketoplánů, které bude schopné vyletět do vesmíru a vlastní silou pak neporušené přistát. Zapadá tak do Muskových plánů snižovat náklady na dobývání vesmíru.

Zatímco Starhopper má jen jediný motor Raptor, Starship bude mít zpočátku tři a pak až sedm vlastních. Až bude tato loď připravena, odstartuje na silné raketě nazvané Super Heavy s 31 motory Raptor. Jak loď, tak raketa budou využitelné opakovaně. Loď spojená s raketou se bude tyčit do výše 122 metrů. Vzniknou v zařízeních společnosti na Floridě i v Texasu.

Starship by se po plánovaném dokončení roku 2021 měla zpočátku vydávat na komerční lety na oběžnou dráhu – bude tam dopravovat družice. O dva roky později by už ale měla vyrazit s lidskou posádkou na cestu kolem Měsíce. SpaceX sice zatím neupřesnila, na kdy plánuje cestu této lodi k Marsu, ale její šéf Musk naznačil, že by první základna na Rudé planetě mohla začít vznikat už kolem roku 2028.

Mnohem výkonnější motor

Použité motory Raptor, které jsou stále ještě ve fázi vývoje, mají mít dvakrát větší sílu než motory Merlin, jež nyní pohánějí rakety Falcon.

Začaly vznikat už roku 2009. Zpočátku jejich vývoj platila jen společnost SpaceX, ale poslední tři roky je spolufinancuje americké vojenské letectvo. To si od nich slibuje nezávislost na ruských raketách, které dopravují posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Oproti starším generacím motorů jsou zvláštní tím, že místo obvyklé směsi kerosinu a kyslíku využívají směs metanu a kapalného kyslíku. Díky tomu mají největší poměr tahu ke hmotnosti. Platí za to ale značnou technologickou složitostí.

Létající popelnice

Nynější test navázal na červencový start, který se nepovedl. Motor Raptor se tehdy sice zažehl přesně podle plánu, po uplynutí několika sekund se ale vypnul a následně z otvoru v horní části lodě začaly šlehat vysoké plameny.

Nepovedený test lodě Starhopper
Zdroj: SpaceX

Vzhled Starhopperu je úmyslně nedůležitý, nemusí mít správnou aerodynamiku, která by byla potřebná pro let mimo atmosféru. Elon Musk proto lodi s nadsázkou přezdívá „Táta R2D2“, čímž naráží na slavného robota z filmové ságy Star Wars. Jiní komentátoři mají pro tuto loď jiné přezdívky – od létající popelnice až po vodárenskou věž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U Hradce se našly stopy po vojenských střetech z doby husitské

Archeologové na jižním okraji Hradce Králové objevili osídlení z pravěku, středověku a stopy po vojenských střetech z novověku. Území na levém břehu Labe jižně od centra se pokládalo za archeologicky méně významné. Objevy z posledních let ale naznačují opak, řekl archeolog Radek Bláha. Nálezy jsou z lokality Na Pískách v městské části Třebeš u silnice na Vysokou nad Labem.
před 31 mminutami

Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější, zjistila studie

Dospělí, kteří často používají sociální sítě, jsou vznětlivější a trpí výrazně vyšší mírou podrážděnosti než ti, kteří se sociálním médiím vyhýbají. Zjistil to výzkum expertů z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě.
před 2 hhodinami

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 18 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 20 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 22 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
včera v 09:18

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025
Načítání...