Proč vzniká homosexualita u mužů? Vědci se zaměřili na „efekt staršího bratra“

Výzkum vedený týmem z Brockovovy univerzity v Kanadě dodal další důkazy o tom, že homosexualita u mužů vzniká již během vývoje embrya v děloze. Může mít původ v imunitní reakci matky. Nicméně příčin homosexuality je pravděpodobně mnohem více.

Jde o úplně první laboratorní studii, která se zaměřila na matky homosexuálních mužů. Vědce k ní vedlo více než 20 let výzkumů statistických dat, které se zaměřily na „efekt staršího bratra“. Tedy jev, kdy u mužů vede existence staršího bratra častěji ke vzniku homosexuality. U žen se přitom nic podobného neprojevuje.

Výzkum vedl profesor Tony Bogaert, výsledky vyšly v polovině prosince v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Podle Bogaerta jde o jedny z nejzajímavějších zjištění ve výzkumu homosexuality za posledních 10 až 15 let. Kanadští vědci na studii spolupracovali s experty z Harvardu a Toronta.

Nový pohled

„Pokud nějaký další nezávislý vědecký tým naše výsledky potvrdí, jsou důsledky tohoto výzkumu zásadní,“ vysvětluje profesor Bogaert. „Pomáhá totiž hlouběji vysvětlit původ efektu staršího bratra a také to, že přinejmenším u mužů existuje biologický základ pro sexuální orientaci. Jde o vyvrcholení více než 20 let výzkumů, v němž jsme tento efekt zkoumali. Nová studie je dalším příspěvkem k myšlence, že homosexualita nevzniká nějakým výběrem, ale jde o vrozenou predispozici.“

Veřejné mínění o právech homosexuálů
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění

Podle Bogaerta, který je mezinárodně uznávaným expertem ve věcech lidské sexuality, je nová práce přelomová nejméně ze dvou důvodů:

  1. Podporuje závěr, který naznačovaly již některé předchozí studie – tedy, že jen geny nejsou a nemohou být úplně zodpovědné za vznik homosexuality.
  2. Naznačuje, že vědci by se měli zaměřit vedle genetických a hormonálních příčin více na imunologické faktory, které by mohly mít biologický vliv na sexuální orientaci.

Protože je efekt staršího bratra známý už tak dlouho, podařilo se ho v mnoha studiích potvrdit. Důležité je zejména to, že šlo i o práce z jiných kultur; není tedy možné svést tento efekt třeba na výchovu.

Jak studovat příčiny homosexuality

Před deseti lety se tak poprvé začalo uvažovat o tom, že by se mohlo jednat o čistě biologický efekt, uvědomili si vědci, že je potřeba začít studovat prenatální faktory. A tak se to začalo zkoumat laboratorně.

Tým psychologů a imunologů testoval 16 žen bez synů, 72 žen s heterosexuálními syny, 31 žen s homosexuálními syny – ale bez starších bratrů a 23 matek homosexuálních synů se staršími bratry. V kontrolní skupině pak bylo 12 mužů.

Ukázalo se, že matky homosexuálních synů, především těch, které vychovávaly i staršího potomka, měly v tělech znatelně vyšší hladinu protilátek vůči dvěma proteinům, které se objevují u chlapeckých embryí – konkrétně v jejich mozcích.

Co se děje v těle matky?

Jak si to vysvětlují vědci? „Zdá se, že těla některých žen si během těhotenství, kdy čekají svého prvního syna, anebo těsně poté, začnou uvědomovat přítomnost cizí látky – proteinu typického pro muže. A začínají si potom proti němu vyvíjet imunitní reakci. Později, když čekají dalšího syna, může tato silná reakce protilátek vést ke změnám ve vývoji mozků embryí. Ty se mohou později projevit,“ popsal závěry studie profesor Bogaert.

Nahrávám video

Podle něj to potvrzuje hypotézu, že efekt staršího bratra má původ v imunitní reakci. „Myslíme si, že je to velice důležité pro pochopení mužské sexuální orientace,“ dodal vědec. Nutno však dodat, že tento efekt je statisticky velice malý. Drtivá většina mužů se starším bratrem se nikdy homosexuály nestane; příčin vzniku homosexuality je tedy zřejmě mnoho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 2 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 5 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 5 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 9 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 11 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...