Mopsové patří mezi nejoblíbenější psí plemena – zejména díky jejich výjimečnému vzhledu. Nejnovější výzkum odhalil, proč se tolik vizuálně liší od ostatních druhů psů.
Mají jakoby pomačkaný obličej, vyvalené oči a nízké tělo – mopsové neodpovídají žádným běžným standardům krásy, a přesto jsou nesmírně populární. Především proto, že jde o plemeno bojovné, ale současně přizpůsobivé, přítulné a přitom soběstačné. Mops je přátelský, hravý, ale také patří mezi velmi inteligentní plemena.
Jenže také trpí řadou zdravotních problémů, zejména dechových a také s očima, které se velmi snadno poraní. Za všechny tyto problémy mohou stovky let křížení, které vedlo k vzniku zkrácené lebky a dalších typických znaků mopsů a dalších psích brachycefalických neboli krátkohlavých plemen, jež z něj vycházejí.
Na konci května zveřejnil mezinárodní vědecký tým v odborném časopise Current Biology výsledky rozsáhlého výzkumu, který odhalil genetický původ tohoto zvláštního vzhledu. Vědci nejprve skenovali lebky 374 psů různých druhů, kteří byli hospitalizováni u veterinářů. Vytvořili 3D podoby všech lebek, takže mohli bez problémů sledovat a měřit všechny důležité míry psích hlav. Zjistili, že mopsi jsou psi s nejkratší hlavou mezi všemi psy.
Když pak vědci srovnávali genetické variace spojené s délkou psí hlavy, zjistili, že krátkohlavá plemena mají společnou mutaci, která potlačuje gen nazvaný SMOC2. Tento gen kóduje protein, jenž umožňuje buňkám vytvářet tkáň, například u ryb bylo prokázáno, že je důležitý pro formování hlavy. Zdá se, že stejnou roli hraje také u psů.
Vědci předpokládají, že jsou do procesu zkracování hlavy zapojené i další skupiny genů – mutace potlačující SMOC2 by sama o sobě zvládla zmenšit mopsí hlavu jen asi o třetinu. Je tedy potřeba ještě dalšího výzkumu k tomu, aby se podařilo pochopit, jak tento mechanismus funguje; mohlo by to pomoci poznat, kde je ještě bezpečná hranice zkracování lebky a v budoucnosti třeba také najít prostředky, jak vyléčit nemoci, které mopsy tak často trápí.
Kde se vzal mops?
Mops je zřejmě miniaturní verzí mastifa; pochází z Dálného východu, kde vznikl už v době před naším letopočtem. S největší pravděpodobností ho vyšlechtili v Tibetu nebo Číně, odkud také pocházejí první zmínky o tomto plemenu. Předchůdci mopse byli například společníky buddhistických lamů.
Do Evropy se dostali v 16. století, když je z Asie přivezli námořníci holandské Východoindické společnosti. Vzhledově byli natolik pozoruhodní, že se rychle stali vyhledávanými zejména ve šlechtických kruzích. Obrovskou popularitu jim zajistila rodina nizozemského panovníka Viléma Oranžského, kterého údajně mopsi zachránili před atentátem.
