Proč má mops rozmáčklý obličej? Vědci našli zvláštní genetickou mutaci

Mopsové patří mezi nejoblíbenější psí plemena – zejména díky jejich výjimečnému vzhledu. Nejnovější výzkum odhalil, proč se tolik vizuálně liší od ostatních druhů psů.

Mají jakoby pomačkaný obličej, vyvalené oči a nízké tělo – mopsové neodpovídají žádným běžným standardům krásy, a přesto jsou nesmírně populární. Především proto, že jde o plemeno bojovné, ale současně přizpůsobivé, přítulné a přitom soběstačné. Mops je přátelský, hravý, ale také patří mezi velmi inteligentní plemena.

Jenže také trpí řadou zdravotních problémů, zejména dechových a také s očima, které se velmi snadno poraní. Za všechny tyto problémy mohou stovky let křížení, které vedlo k vzniku zkrácené lebky a dalších typických znaků mopsů a dalších psích brachycefalických neboli krátkohlavých plemen, jež z něj vycházejí.

Na konci května zveřejnil mezinárodní vědecký tým v odborném časopise Current Biology výsledky rozsáhlého výzkumu, který odhalil genetický původ tohoto zvláštního vzhledu. Vědci nejprve skenovali lebky 374 psů různých druhů, kteří byli hospitalizováni u veterinářů. Vytvořili 3D podoby všech lebek, takže mohli bez problémů sledovat a měřit všechny důležité míry psích hlav. Zjistili, že mopsi jsou psi s nejkratší hlavou mezi všemi psy.

Když pak vědci srovnávali genetické variace spojené s délkou psí hlavy, zjistili, že krátkohlavá plemena mají společnou mutaci, která potlačuje gen nazvaný SMOC2. Tento gen kóduje protein, jenž umožňuje buňkám vytvářet tkáň, například u ryb bylo prokázáno, že je důležitý pro formování hlavy. Zdá se, že stejnou roli hraje také u psů.

Srovnání lebky normálního psa a mopse
Zdroj: genetics.org

Vědci předpokládají, že jsou do procesu zkracování hlavy zapojené i další skupiny genů – mutace potlačující SMOC2 by sama o sobě zvládla zmenšit mopsí hlavu jen asi o třetinu. Je tedy potřeba ještě dalšího výzkumu k tomu, aby se podařilo pochopit, jak tento mechanismus funguje; mohlo by to pomoci poznat, kde je ještě bezpečná hranice zkracování lebky a v budoucnosti třeba také najít prostředky, jak vyléčit nemoci, které mopsy tak často trápí.

Kde se vzal mops?

Mops je zřejmě miniaturní verzí mastifa; pochází z Dálného východu, kde vznikl už v době před naším letopočtem. S největší pravděpodobností ho vyšlechtili v Tibetu nebo Číně, odkud také pocházejí první zmínky o tomto plemenu. Předchůdci mopse byli například společníky buddhistických lamů.

Srovnání lebek psů různých plemen
Zdroj: genetics.org

Do Evropy se dostali v 16. století, když je z Asie přivezli námořníci holandské Východoindické společnosti. Vzhledově byli natolik pozoruhodní, že se rychle stali vyhledávanými zejména ve šlechtických kruzích. Obrovskou popularitu jim zajistila rodina nizozemského panovníka Viléma Oranžského, kterého údajně mopsi zachránili před atentátem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 7 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
včera v 15:33

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...