Proč má mops rozmáčklý obličej? Vědci našli zvláštní genetickou mutaci

Mopsové patří mezi nejoblíbenější psí plemena – zejména díky jejich výjimečnému vzhledu. Nejnovější výzkum odhalil, proč se tolik vizuálně liší od ostatních druhů psů.

Mají jakoby pomačkaný obličej, vyvalené oči a nízké tělo – mopsové neodpovídají žádným běžným standardům krásy, a přesto jsou nesmírně populární. Především proto, že jde o plemeno bojovné, ale současně přizpůsobivé, přítulné a přitom soběstačné. Mops je přátelský, hravý, ale také patří mezi velmi inteligentní plemena.

Jenže také trpí řadou zdravotních problémů, zejména dechových a také s očima, které se velmi snadno poraní. Za všechny tyto problémy mohou stovky let křížení, které vedlo k vzniku zkrácené lebky a dalších typických znaků mopsů a dalších psích brachycefalických neboli krátkohlavých plemen, jež z něj vycházejí.

Na konci května zveřejnil mezinárodní vědecký tým v odborném časopise Current Biology výsledky rozsáhlého výzkumu, který odhalil genetický původ tohoto zvláštního vzhledu. Vědci nejprve skenovali lebky 374 psů různých druhů, kteří byli hospitalizováni u veterinářů. Vytvořili 3D podoby všech lebek, takže mohli bez problémů sledovat a měřit všechny důležité míry psích hlav. Zjistili, že mopsi jsou psi s nejkratší hlavou mezi všemi psy.

Když pak vědci srovnávali genetické variace spojené s délkou psí hlavy, zjistili, že krátkohlavá plemena mají společnou mutaci, která potlačuje gen nazvaný SMOC2. Tento gen kóduje protein, jenž umožňuje buňkám vytvářet tkáň, například u ryb bylo prokázáno, že je důležitý pro formování hlavy. Zdá se, že stejnou roli hraje také u psů.

Srovnání lebky normálního psa a mopse
Zdroj: genetics.org

Vědci předpokládají, že jsou do procesu zkracování hlavy zapojené i další skupiny genů – mutace potlačující SMOC2 by sama o sobě zvládla zmenšit mopsí hlavu jen asi o třetinu. Je tedy potřeba ještě dalšího výzkumu k tomu, aby se podařilo pochopit, jak tento mechanismus funguje; mohlo by to pomoci poznat, kde je ještě bezpečná hranice zkracování lebky a v budoucnosti třeba také najít prostředky, jak vyléčit nemoci, které mopsy tak často trápí.

Kde se vzal mops?

Mops je zřejmě miniaturní verzí mastifa; pochází z Dálného východu, kde vznikl už v době před naším letopočtem. S největší pravděpodobností ho vyšlechtili v Tibetu nebo Číně, odkud také pocházejí první zmínky o tomto plemenu. Předchůdci mopse byli například společníky buddhistických lamů.

Srovnání lebek psů různých plemen
Zdroj: genetics.org

Do Evropy se dostali v 16. století, když je z Asie přivezli námořníci holandské Východoindické společnosti. Vzhledově byli natolik pozoruhodní, že se rychle stali vyhledávanými zejména ve šlechtických kruzích. Obrovskou popularitu jim zajistila rodina nizozemského panovníka Viléma Oranžského, kterého údajně mopsi zachránili před atentátem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 15 hhodinami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 17 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 18 hhodinami
Načítání...