Proč je hurikán Florence tak nebezpečný? Hrozbu představuje voda, ne vítr

Hurikán Florence, který v pátek ráno zasáhne pevninu, sice podle amerického Národního střediska pro hurikány zeslábl ze třetího na druhý stupeň, přesto se jedná o mimořádně nebezpečný jev.

Síla větru sice bude o něco nižší, než se původně očekávalo, ale opravdovým rizikem u tohoto hurikánu podle expertů bude množství vody, kterou na kontinent donese.

Stane se to rovnou několika způsoby, popsal Erik Salna, který vede výzkum hurikánů na Florida Internetional University pro magazín Time. Nejprve se zvedne hladina moře – tu způsobí silný vítr hurikánu, který se z moře přibližuje k pevnině a žene mořskou vodu na pevninu. Na některých místech by mohly mít takové vlny výšku až tři metry, podle Salmy to ale může být možná až o metr více.

A potom na pevninu dorazí proudy deště. Také ty pocházejí z oceánu – jde o vodu, kterou hurikán vynese vzhůru a nad pevninou se potom uvolní a spadne dolů. Během krátké doby může spadnout až metr vody – podle Národního střediska pro hurikány může tak masivní přísun vody způsobit katastrofální bleskové povodně i povodně způsobené zvýšenými hladinami řek.

Nahrávám video

Tyto záplavy nastanou i v případě, pokud by hurikán Florence ještě více zpomalil – silné deště, které přinesou masivní srážky, se objeví určitě.

Voda přináší smrt

Podle studie z roku 2014, kterou vytvořili odborníci Americké meteorologické společnosti, způsobují tyto dva fenomény až 76 procent přímých úmrtí při hurikánech. Tato práce popsala, že mezi roky 1963 a 2012 došlo při hurikánech k 90 procentům úmrtí právě při událostech spojených s vodou – nejčastěji se jednalo o utopení.

„V posledních letech pochází většina úmrtí ze situací, kdy lidé nedokáží uprchnout z míst, která jsou hurikány zasažená, a pak zemřou při povodních,“ popsal pro Time velitel Pobřežní stráže Thomas Lennon.

Podle něj bylo právě pozdní varování před příchodem velké vody hlavní příčinou toho, proč při hurikánu Katrina roku 2005 zemřelo 1833 lidí. Lennon, který se věnuje tématu katastrof i na univerzitě, tvrdí, že jádrem problému bylo vyhlášení evakuace pouhých 24 hodin předtím, než bouře zasáhla New Orleans.

„Zdůraznil bych, že když se zdržíte, už je pozdě,“ uvedl. „Pokud musíte provést velkou evakuaci, je potřeba to udělat včas. Termín povinná evakuace je vlastně bezzubý – neexistuje způsob, jak k tomu lidi přimět. Ale kdybyste to nazvali jinak, lidé by pak domovy neopouštěli.“

V případě Jižní Karolíny, kam hurikán míří, byla evakuace vyhlášena už v úterý a týká se asi 1,5 milionu lidí.

Hurikány na místě, kde je lidé neznají

Hurikán Florence je výjimečný v tom, že – pokud se potvrdí predikce vědců – zasáhne mnohem severnější oblasti, než bylo obvyklé.

„Hurikán Florence vznikl severněji a východněji v Atlantiku, než byste čekali od bouře, která zasáhne USA,“ popsal pro deník Guardian Chris Davis z Národního úřadu pro oceán a atmosféru. „Bouře jako Florence se tak daleko na západ nedostanou. Ale ona se pohybuje stálou rychlostí a míří na velmi zranitelnou část Severní Karolíny,“ dodal.

Pro experty je také znepokojivé, že v současné době sledují tři hurikány, což připomíná situaci z loňského roku, kdy USA zasáhly také tři hurikány prakticky současně – Irma, Harvey a Maria poničily Floridu, Texas a Portoriko.

Problémem bude také rozsah bouře. Zatímco její síla slábne, její rozsah se zvětšuje. Zasáhne tak rozsáhlou oblast, která není příliš na něco takového připravená – nemá s tím dostatek zkušeností, na rozdíl od míst, kde jsou na hurikány připravení. Podle prognóz navíc bouře Florence vydrží nad pevninou delší dobu, problém, který přinese, tak nebude možné snadno vyřešit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 16 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 18 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 19 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 19 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 21 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 21 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled