Čína na konci prosince roku 2016 oznámila, že do konce roku 2017 zcela zakáže obchodování i zpracovávání slonoviny. Pro záchranu chobotnatců to znamená hodně – Čína je totiž světově největším trhem s tímto materiálem.
„Čínské oznámení je pro záchranu slonů naprostým přelomem. Nad obrovským obchodem se slonovinou se stmívá a budoucnost pro divoce žijící slony je optimistická,“ radoval se prezident Světového fondu na ochranu přírody Carter Roberts. „Protože obchodování se slonovinou ukončily již dříve tohoto roku také Spojené státy, dva největší trhy daly světu zprávu, která se bude šířit.“
Podle výsledků studie londýnské Environmental Investigation Agency se toto oznámení zjevně nedoneslo do čínského přístavu Šuej Tung (Shui Dong) – podle nové zprávy je právě toto místo centrem celosvětového pytláckého byznysu se slonovinou. Právě zde sídlí kriminální organizace, které stojí za pytlačením a pašováním slonoviny z Afriky do Asie i za její distribucí dál na východ.
„Syndikáty ze Šuej Tungu unikají pozornosti úřadů už více než desetiletí, přitom zásobují slonovinou zpracovatelské dílny v celé provincii Fu-ťien,“ uvádí zpráva. Její autoři dospěli k závěru, že právě tímto přístavem prochází až 80 procent nelegálně získané slonoviny, která se do Číny dostává z Afriky.
Jak zastavit pašeráky
„Čínské rozhodnutí uzavřít lokální trh se slonovinou do konce roku 2017 je obdivuhodná reakce na úbytek slonů ve volné přírodě,“ uvedla Mary Riceová u EIA. „ Ale co jsme objevili v Šuej Tungu, jasně ukazuje, jak zde nadnárodní zločinecké sítě stále ještě téměř prakticky beztrestně operují. Je zásadní, aby africké i čínské úřady okamžitě tyto kriminální struktury zlikvidovaly.“
Výzkumníci EIA nad touto analýzou strávili téměř tři roky; sledovali toky slonoviny z Tanzánie, přes tranzitní Mozambik, kde operují čínské gangy. Právě z této země už nejméně dvě desetiletí směřují zásilky slonoviny do Asie, nejčastěji právě do výše zmíněného přístavu. V tomto obchodu je namočeno nejméně 20 nadnárodních dobře koordinovaných kriminálních syndikátů.
Podle zprávy jsou zločinci velmi dobře informovaní a díky moderním technologiím se dokáží snadno a rychle přizpůsobovat mezinárodním pravidlům i tomu, jak se mění trh. S tím, jak upadla výnosnost z obchodu s klasickou slonovinou, zaměřili se v posledních letech na kly pralesních slonů a také na luskouny, po jejichž šupinách naopak v Asii poptávka strmě roste.
Autoři studie doporučují, aby Mozambik, Tanzánie i Čína koordinovaně proti pytláckým a pašeráckým gangům zasáhly; měly by se přerušit celé jejich operace a narušit toky financí, díky nimž se tomuto výnosnému byznysu tak dobře daří.
Co se už nesmí a co ještě přijde
Dalším krokem v čínské snaze omezit obchodování se slonovinou bude přísnější regulace legálních sbírek slonoviny, přísnější kontrola nelegálního obchodování a také vzdělávání. Tato změna bude bolet, protože vyřezávání slonoviny je umění se staletou tradicí, v němž existují celé školy a uznávaní mistři. Čína chce těmto posledním umělcům svého druhu nabídnout práci v muzejních sbírkách nebo v rámci agentur na ochranu přírody.
Výrobky ze slonoviny už se nebudou smět ani ukazovat v obchodech – ani v těch fyzických, ani on-line. Jediné místo, kde bude člověk smět v Číně vidět slonovinu, budou od letoška již jen nekomerční muzea.
Tyto změny jsou výsledkem jednání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a amerického prezidenta Baracka Obamy na podzim roku 2015. Tehdy se dohodli, že obě země koordinovaně skončí s obchodováním se slonovinou. Nepodařilo se ale vyřešit všechny detaily. Hongkong, srdce světového obchodu se slonovinou, má díky své minulosti vysoký stupeň autonomie, centrální vláda v Pekingu může ovlivňovat pouze jeho mezinárodní politiku a ozbrojené síly. Podařilo se mu i v tomto případě vyjednat ústupek – se slonovinou může obchodovat až do roku 2021.
