Přírodovědci nafilmovali zakrslou žirafu. Krátké nohy si vynahrazuje delším krkem

Když skupina přírodovědců zkoumala v jednom ugandském národním parku tamní žirafy, narazila na něco neobvyklého. Jedno ze zvířat vypadalo na první pohled jinak: mělo výrazně kratší končetiny, než je normální. Při dalším průzkumu v Namibii pak objevili druhou divokou žirafu s podobnými morfologickými abnormalitami.

Mláďata žirafy normálně dospívají přibližně ve věku tří až šesti let. Vědci odhadují, že se žirafa narodila roku 2014 a měla by tedy být plně dospělá – přesto mají její nohy délku, jako by byla ještě dospívající.

Autoři pozorování si myslí, že obě žirafy jsou postiženy onemocněním podobným kosterní dysplazii – tato porucha je zastřešující termín pro různé nemoci, které ovlivňují délku končetin. Výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném žurnálu BMC Research Notes. Podle této práce jde o vůbec první pozorování takové poruchy u volně žijících žiraf.

Vědci vizuální pozorování potvrdili i pomocí analýzy videozáběrů a snímků. Porovnáním těchto morfometrických údajů se zjistilo, že nohy obou žiraf byly opravdu významně kratší – ta ugandská si to ale vynahradila délkou krku, která byla asi o 15 centimetrů delší, než je běžné. Namibijská žirafa měla i krk kratší, než žirafy normálně mívají.

Podle autorů je tato porucha u žiraf hlášená úplně poprvé, neví se ani, že by postihla nějaké zvíře chované v zajetí. Domnívají se, že může jít o nějakou genetickou poruchu, která by mohla být spojená s tím, že v Ugandě tato zvířata mají dlouhodobě populační problémy a zřejmě tedy trpí zvýšenou genetickou zátěží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 20 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.