Přírodovědci nafilmovali zakrslou žirafu. Krátké nohy si vynahrazuje delším krkem

Když skupina přírodovědců zkoumala v jednom ugandském národním parku tamní žirafy, narazila na něco neobvyklého. Jedno ze zvířat vypadalo na první pohled jinak: mělo výrazně kratší končetiny, než je normální. Při dalším průzkumu v Namibii pak objevili druhou divokou žirafu s podobnými morfologickými abnormalitami.

Mláďata žirafy normálně dospívají přibližně ve věku tří až šesti let. Vědci odhadují, že se žirafa narodila roku 2014 a měla by tedy být plně dospělá – přesto mají její nohy délku, jako by byla ještě dospívající.

Autoři pozorování si myslí, že obě žirafy jsou postiženy onemocněním podobným kosterní dysplazii – tato porucha je zastřešující termín pro různé nemoci, které ovlivňují délku končetin. Výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném žurnálu BMC Research Notes. Podle této práce jde o vůbec první pozorování takové poruchy u volně žijících žiraf.

Vědci vizuální pozorování potvrdili i pomocí analýzy videozáběrů a snímků. Porovnáním těchto morfometrických údajů se zjistilo, že nohy obou žiraf byly opravdu významně kratší – ta ugandská si to ale vynahradila délkou krku, která byla asi o 15 centimetrů delší, než je běžné. Namibijská žirafa měla i krk kratší, než žirafy normálně mívají.

Podle autorů je tato porucha u žiraf hlášená úplně poprvé, neví se ani, že by postihla nějaké zvíře chované v zajetí. Domnívají se, že může jít o nějakou genetickou poruchu, která by mohla být spojená s tím, že v Ugandě tato zvířata mají dlouhodobě populační problémy a zřejmě tedy trpí zvýšenou genetickou zátěží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 11 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 12 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 15 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 17 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...