Primatoložka Jane Goodallová oslavila 83 let a požádala české poslance o podporu národních parků

Světově proslulá vědkyně se zapojila do debaty o českých národních parcích. Natočila video a napsala vzkaz pro české poslance.

  • Poslanci by měli 4. 4. 2017 hlasovat o pravidlech pro národní parky, které vetoval prezident Miloš Zeman, a o vládním daňovém balíčku, který jim vrátil s úpravami Senát.

Jane Goodallová patří k nejpozoruhodnějším ženám této planety. Proslavila se pozorováním šimpanzů v jejich přirozeném prostředí, což byl ve své době průkopnický, nevídaný čin. Její působení už ale dávno přesáhlo pole vědy, jezdí po světě, přednáší, věnuje se humanitárním projektům. Své ideály a vize lepšího světa dokáže předávat bez patosu, ve vší skromnosti a pokoře. Žije střídmě a nenápadně, pro pracovní zápal si často ani nevšimne, zda se ten den najedla, nezáleží jí na módě a dalších materiálních věcech v životě.

V pondělí 3. března oslavila 83. narozeniny a současně se obrátila na české poslance s osobním dopisem a krátkým videem. Vyzvala je, aby podpořili ochranu našich národních parků tím, že přijmou novelu zákona. Národní parky jsou podle ní tím nejcennějším v divoké přírodě, co odkazujeme budoucím generacím:

Goodallová navštívila v prosinci Českou republiku, při této příležitosti se setkala s novináři, vědci i ochránci přírody – a také poskytla rozhovor pořadu Hyde Park Civilizace:

Nahrávám video
Světoznámá bioložka Jane Goodallová byla hostem Hyde Parku Civilizace
Zdroj: ČT24

O podpoře Goodallové informovalo Hnutí DUHA. Zde je celý text dopisu:

„Vážený pane předsedo Hamáčku, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
při své prosincové návštěvě České republiky jsem zaznamenala, že stojíte před rozhodnutím schválit nová pravidla péče o české národní parky. Předně mi dovolte říci, že si plně uvědomuji, jak náročný je to pro Vás úkol. Přesto takové rozhodnutí musí být učiněno teď a teprve v budoucnu bude možné docenit jeho skutečný dopad. Hodnota divoké přírody bude pro budoucí generace nesmírně důležitá – a pokud je jednou zpochybněna, je zpochybněna navždy.

Národní parky jsou z definice území určená k ochraně nespoutaných ekosystémů, divokých zvířat, rostlin a dalších organismů. Jakmile lidé začnou tato území ,obhospodařovat', rovnováha přírody je narušena, často s katastrofickými následky. Národní parky ve všech zemích čelí řadě rozmanitých hrozeb. I když začne platit legislativa na ochranu určitých území, většinou trvá nějakou dobu, než se v nich skutečně ustoupí od běžného hospodářského využívání, jako je těžba dřeva, pastva, komerční lov a další. Pak nastupuje hrozba nová: nápor turistů, kteří vyhledávají vše, co jim divoká příroda nabízí. Pro region jistě přinesou nové ekonomické zisky, ale příliš mnoho turistů může také znamenat ohrožení samotné divočiny, za kterou jezdí – ať již samotnou masovou návštěvností, nebo doprovodnými jevy, jako je nová infrastruktura pro rekreanty. Jediným řešením je zaprvé regulace návštěvnosti a dalších negativních vlivů v přetížených místech a zadruhé rozšiřování oblastí ponechaných v národních parcích divoké přírodě.

Vím, že najít správné řešení, které umožní přežití divokých zvířat, rostlin a přírodních ekosystémů, je vždy velmi těžké. Divoká příroda je už dnes velmi vzácná, a proto již teď velmi cenná. Co všechno ale pro nás divočina znamená, na to teprve pomalu začínáme přicházet. Národní parky by měly být prvními místy, kde ji ochráníme nebo jí dáme možnost se obnovit. Proto jsem se rozhodla Vám napsat tento otevřený dopis a požádat Vás o moudré rozhodnutí ve prospěch divoké přírody, které však dojde plného docenění až v budoucnosti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 10 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 20 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...