Primatoložka Jane Goodallová oslavila 83 let a požádala české poslance o podporu národních parků

Světově proslulá vědkyně se zapojila do debaty o českých národních parcích. Natočila video a napsala vzkaz pro české poslance.

  • Poslanci by měli 4. 4. 2017 hlasovat o pravidlech pro národní parky, které vetoval prezident Miloš Zeman, a o vládním daňovém balíčku, který jim vrátil s úpravami Senát.

Jane Goodallová patří k nejpozoruhodnějším ženám této planety. Proslavila se pozorováním šimpanzů v jejich přirozeném prostředí, což byl ve své době průkopnický, nevídaný čin. Její působení už ale dávno přesáhlo pole vědy, jezdí po světě, přednáší, věnuje se humanitárním projektům. Své ideály a vize lepšího světa dokáže předávat bez patosu, ve vší skromnosti a pokoře. Žije střídmě a nenápadně, pro pracovní zápal si často ani nevšimne, zda se ten den najedla, nezáleží jí na módě a dalších materiálních věcech v životě.

V pondělí 3. března oslavila 83. narozeniny a současně se obrátila na české poslance s osobním dopisem a krátkým videem. Vyzvala je, aby podpořili ochranu našich národních parků tím, že přijmou novelu zákona. Národní parky jsou podle ní tím nejcennějším v divoké přírodě, co odkazujeme budoucím generacím:

Goodallová navštívila v prosinci Českou republiku, při této příležitosti se setkala s novináři, vědci i ochránci přírody – a také poskytla rozhovor pořadu Hyde Park Civilizace:

Nahrávám video
Světoznámá bioložka Jane Goodallová byla hostem Hyde Parku Civilizace
Zdroj: ČT24

O podpoře Goodallové informovalo Hnutí DUHA. Zde je celý text dopisu:

„Vážený pane předsedo Hamáčku, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
při své prosincové návštěvě České republiky jsem zaznamenala, že stojíte před rozhodnutím schválit nová pravidla péče o české národní parky. Předně mi dovolte říci, že si plně uvědomuji, jak náročný je to pro Vás úkol. Přesto takové rozhodnutí musí být učiněno teď a teprve v budoucnu bude možné docenit jeho skutečný dopad. Hodnota divoké přírody bude pro budoucí generace nesmírně důležitá – a pokud je jednou zpochybněna, je zpochybněna navždy.

Národní parky jsou z definice území určená k ochraně nespoutaných ekosystémů, divokých zvířat, rostlin a dalších organismů. Jakmile lidé začnou tato území ,obhospodařovat', rovnováha přírody je narušena, často s katastrofickými následky. Národní parky ve všech zemích čelí řadě rozmanitých hrozeb. I když začne platit legislativa na ochranu určitých území, většinou trvá nějakou dobu, než se v nich skutečně ustoupí od běžného hospodářského využívání, jako je těžba dřeva, pastva, komerční lov a další. Pak nastupuje hrozba nová: nápor turistů, kteří vyhledávají vše, co jim divoká příroda nabízí. Pro region jistě přinesou nové ekonomické zisky, ale příliš mnoho turistů může také znamenat ohrožení samotné divočiny, za kterou jezdí – ať již samotnou masovou návštěvností, nebo doprovodnými jevy, jako je nová infrastruktura pro rekreanty. Jediným řešením je zaprvé regulace návštěvnosti a dalších negativních vlivů v přetížených místech a zadruhé rozšiřování oblastí ponechaných v národních parcích divoké přírodě.

Vím, že najít správné řešení, které umožní přežití divokých zvířat, rostlin a přírodních ekosystémů, je vždy velmi těžké. Divoká příroda je už dnes velmi vzácná, a proto již teď velmi cenná. Co všechno ale pro nás divočina znamená, na to teprve pomalu začínáme přicházet. Národní parky by měly být prvními místy, kde ji ochráníme nebo jí dáme možnost se obnovit. Proto jsem se rozhodla Vám napsat tento otevřený dopis a požádat Vás o moudré rozhodnutí ve prospěch divoké přírody, které však dojde plného docenění až v budoucnosti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 37 mminutami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 2 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 3 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...