Předčasné porody víc hrozí ženám s duševními problémy

Studie více než dvou milionů těhotenství v Anglii zjistila souvislost mezi závažností psychických obtíží a nepříznivými výsledky při porodu. Podle výzkumu mají ženy, které mají problémy s duševním zdravím, téměř o padesát procent vyšší riziko předčasného porodu.

Přibližně každá desátá žena, která vyhledala pomoc v oblasti duševního zdraví, měla předčasný porod. Ženy, které své duševní zdraví s odborníky řešit nemusely, měly pravděpodobnost předčasného porodu nižší, jen jedna ku patnácti. Vyplynulo to z výzkumu, který zveřejnil odborný časopis Lancet Psychiatry, informoval o něm deník The Guardian.

Autoři studie také zjistili souvislost mezi závažností předchozích psychických potíží a nepříznivými výsledky porodu. U žen, které byly někdy v minulosti hospitalizovány v psychiatrické léčebně, byla téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost předčasného porodu než u žen, které se takto neléčily.

U žen s duševními potížemi bylo také vyšší riziko, že porodí menší dítě. Pravděpodobnost se pohybovala v hodnotě 75 na tisíc porodů oproti 56 na tisíc porodů u žen bez psychických problémů.

Lékaři by se měli těhotných dotazovat na jejich psychiku

Studie ve svém závěru doporučuje, aby se při prvním vyšetření těhotných žen lékaři a porodní asistentky citlivě a podrobně dotazovali na jejich duševní zdraví.

Jedna z autorek, profesorka Louise Howardová z londýnské univerzity King's College, uvedla, že takové vyšetření by mohlo odhalit některé varovné signály, které jsou spojené s pravděpodobností předčasného porodu a všemi dobře známými riziky, která z toho vyplývají.

Jakmile se povede tato rizika odhalit, dají se podle Howardové léčit. To by podle ní mohlo snížit počet úmrtí matek, porodů mrtvých dětí, předčasných porodů i porodů dětí s podváhou. Vědkyně zdůrazňuje, že její studie je dalším silným argumentem pro existenci kvalitních služeb duševního zdraví a kvalitních školení zdravotníků.

Studie zjistila, že 0,65 procenta těhotných matek, které byly hospitalizovány na psychiatrickém oddělení, porodilo mrtvé dítě, ve srovnání s 0,45 procenta žen, které před těhotenstvím neměly žádné duševní problémy. „Jsou to poměrně malá čísla, ale i tak jsou z hlediska počtu mrtvě narozených dětí zničující,“ upozornila Howardová.

Studie nezkoumala důvody, které stojí za souvislostí mezi špatným duševním zdravím a nepříznivými výsledky porodu.

Příčiny jsou složité

„Duševní onemocnění samo o sobě pravděpodobně souvisí s některými z těchto nepříznivých důsledků, protože ovlivňuje stresový systém, a proto může způsobovat problémy. Souvisí však i s dalšími faktory. Pokud trpíte duševním onemocněním, je pravděpodobnější, že budete kouřit, protože se cítíte ve stresu. Podobně je tomu se zneužíváním návykových látek. A existují i další stresové faktory, jako je domácí násilí nebo zneužívání v dětství či chudoba,“ říká Howardová.

Podle ní mohou s problémy v těhotenství souviset i s léky na duševní zdraví. „Antipsychotika jsou spojena s obezitou a my víme, že obezita je hlavním rizikovým faktorem pro tyto následky. S některými z těchto následků mohou být spojena i některá antidepresiva. Proto musíme opravdu pečlivě zvažovat, komu by léky prospěly, nebo zda by se místo nich nedala použít psychologická terapie,“ uzavřela vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 14 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 15 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 17 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 17 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 19 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 19 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled