Předčasné porody víc hrozí ženám s duševními problémy

Studie více než dvou milionů těhotenství v Anglii zjistila souvislost mezi závažností psychických obtíží a nepříznivými výsledky při porodu. Podle výzkumu mají ženy, které mají problémy s duševním zdravím, téměř o padesát procent vyšší riziko předčasného porodu.

Přibližně každá desátá žena, která vyhledala pomoc v oblasti duševního zdraví, měla předčasný porod. Ženy, které své duševní zdraví s odborníky řešit nemusely, měly pravděpodobnost předčasného porodu nižší, jen jedna ku patnácti. Vyplynulo to z výzkumu, který zveřejnil odborný časopis Lancet Psychiatry, informoval o něm deník The Guardian.

Autoři studie také zjistili souvislost mezi závažností předchozích psychických potíží a nepříznivými výsledky porodu. U žen, které byly někdy v minulosti hospitalizovány v psychiatrické léčebně, byla téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost předčasného porodu než u žen, které se takto neléčily.

U žen s duševními potížemi bylo také vyšší riziko, že porodí menší dítě. Pravděpodobnost se pohybovala v hodnotě 75 na tisíc porodů oproti 56 na tisíc porodů u žen bez psychických problémů.

Lékaři by se měli těhotných dotazovat na jejich psychiku

Studie ve svém závěru doporučuje, aby se při prvním vyšetření těhotných žen lékaři a porodní asistentky citlivě a podrobně dotazovali na jejich duševní zdraví.

Jedna z autorek, profesorka Louise Howardová z londýnské univerzity King's College, uvedla, že takové vyšetření by mohlo odhalit některé varovné signály, které jsou spojené s pravděpodobností předčasného porodu a všemi dobře známými riziky, která z toho vyplývají.

Jakmile se povede tato rizika odhalit, dají se podle Howardové léčit. To by podle ní mohlo snížit počet úmrtí matek, porodů mrtvých dětí, předčasných porodů i porodů dětí s podváhou. Vědkyně zdůrazňuje, že její studie je dalším silným argumentem pro existenci kvalitních služeb duševního zdraví a kvalitních školení zdravotníků.

Studie zjistila, že 0,65 procenta těhotných matek, které byly hospitalizovány na psychiatrickém oddělení, porodilo mrtvé dítě, ve srovnání s 0,45 procenta žen, které před těhotenstvím neměly žádné duševní problémy. „Jsou to poměrně malá čísla, ale i tak jsou z hlediska počtu mrtvě narozených dětí zničující,“ upozornila Howardová.

Studie nezkoumala důvody, které stojí za souvislostí mezi špatným duševním zdravím a nepříznivými výsledky porodu.

Příčiny jsou složité

„Duševní onemocnění samo o sobě pravděpodobně souvisí s některými z těchto nepříznivých důsledků, protože ovlivňuje stresový systém, a proto může způsobovat problémy. Souvisí však i s dalšími faktory. Pokud trpíte duševním onemocněním, je pravděpodobnější, že budete kouřit, protože se cítíte ve stresu. Podobně je tomu se zneužíváním návykových látek. A existují i další stresové faktory, jako je domácí násilí nebo zneužívání v dětství či chudoba,“ říká Howardová.

Podle ní mohou s problémy v těhotenství souviset i s léky na duševní zdraví. „Antipsychotika jsou spojena s obezitou a my víme, že obezita je hlavním rizikovým faktorem pro tyto následky. S některými z těchto následků mohou být spojena i některá antidepresiva. Proto musíme opravdu pečlivě zvažovat, komu by léky prospěly, nebo zda by se místo nich nedala použít psychologická terapie,“ uzavřela vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 15 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 18 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 21 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...