Předčasné porody víc hrozí ženám s duševními problémy

Studie více než dvou milionů těhotenství v Anglii zjistila souvislost mezi závažností psychických obtíží a nepříznivými výsledky při porodu. Podle výzkumu mají ženy, které mají problémy s duševním zdravím, téměř o padesát procent vyšší riziko předčasného porodu.

Přibližně každá desátá žena, která vyhledala pomoc v oblasti duševního zdraví, měla předčasný porod. Ženy, které své duševní zdraví s odborníky řešit nemusely, měly pravděpodobnost předčasného porodu nižší, jen jedna ku patnácti. Vyplynulo to z výzkumu, který zveřejnil odborný časopis Lancet Psychiatry, informoval o něm deník The Guardian.

Autoři studie také zjistili souvislost mezi závažností předchozích psychických potíží a nepříznivými výsledky porodu. U žen, které byly někdy v minulosti hospitalizovány v psychiatrické léčebně, byla téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost předčasného porodu než u žen, které se takto neléčily.

U žen s duševními potížemi bylo také vyšší riziko, že porodí menší dítě. Pravděpodobnost se pohybovala v hodnotě 75 na tisíc porodů oproti 56 na tisíc porodů u žen bez psychických problémů.

Lékaři by se měli těhotných dotazovat na jejich psychiku

Studie ve svém závěru doporučuje, aby se při prvním vyšetření těhotných žen lékaři a porodní asistentky citlivě a podrobně dotazovali na jejich duševní zdraví.

Jedna z autorek, profesorka Louise Howardová z londýnské univerzity King's College, uvedla, že takové vyšetření by mohlo odhalit některé varovné signály, které jsou spojené s pravděpodobností předčasného porodu a všemi dobře známými riziky, která z toho vyplývají.

Jakmile se povede tato rizika odhalit, dají se podle Howardové léčit. To by podle ní mohlo snížit počet úmrtí matek, porodů mrtvých dětí, předčasných porodů i porodů dětí s podváhou. Vědkyně zdůrazňuje, že její studie je dalším silným argumentem pro existenci kvalitních služeb duševního zdraví a kvalitních školení zdravotníků.

Studie zjistila, že 0,65 procenta těhotných matek, které byly hospitalizovány na psychiatrickém oddělení, porodilo mrtvé dítě, ve srovnání s 0,45 procenta žen, které před těhotenstvím neměly žádné duševní problémy. „Jsou to poměrně malá čísla, ale i tak jsou z hlediska počtu mrtvě narozených dětí zničující,“ upozornila Howardová.

Studie nezkoumala důvody, které stojí za souvislostí mezi špatným duševním zdravím a nepříznivými výsledky porodu.

Příčiny jsou složité

„Duševní onemocnění samo o sobě pravděpodobně souvisí s některými z těchto nepříznivých důsledků, protože ovlivňuje stresový systém, a proto může způsobovat problémy. Souvisí však i s dalšími faktory. Pokud trpíte duševním onemocněním, je pravděpodobnější, že budete kouřit, protože se cítíte ve stresu. Podobně je tomu se zneužíváním návykových látek. A existují i další stresové faktory, jako je domácí násilí nebo zneužívání v dětství či chudoba,“ říká Howardová.

Podle ní mohou s problémy v těhotenství souviset i s léky na duševní zdraví. „Antipsychotika jsou spojena s obezitou a my víme, že obezita je hlavním rizikovým faktorem pro tyto následky. S některými z těchto následků mohou být spojena i některá antidepresiva. Proto musíme opravdu pečlivě zvažovat, komu by léky prospěly, nebo zda by se místo nich nedala použít psychologická terapie,“ uzavřela vědkyně.