Před sto miliony let v jantaru uvízl krab, který kráčel po Zemi vedle dinosaurů. Teď ho našel mezinárodní tým vědců

Lépe dochovaného pravěkého kraba ještě vědci neviděli. Podařilo se jim ho najít ve sto milionů let starém kousku jantaru, který se našel v Číně. Objev je zcela unikátní.

Zvířata, která v pravěku uvízla v pryskyřici, jsou dodnes jedním z nejlepších dokladů minulosti. V jantaru, ve který se tato hmota proměnila, se velmi dobře uchovali. Jenže výběr těchto tvorů je velmi omezený – logicky se tam objeví hlavně ty organismy, kteří žily na stromech.

Nový objev je ale výjimečný: v jantaru nalezeném v Číně se totiž podařilo objevit pozůstatky vodního živočicha, skvěle zachovalého kraba Cretapsara athanata, který žil před asi sto miliony let.

Tato fosilie je vůbec nejlépe zachovalým dokladem o tomto tvorovi, zachovaly se dokonce i měkké tkáně a jemné části, které jinak zub času ohlodá úplně dokonale.

Rekonstrukce pravěkého kraba
Zdroj: Harvard

Nález je extrémně důležitý i proto, že pochází z doby, kdy se během období křídy krabi po celém světě začali výrazněji odlišovat, vznikaly první moderní skupiny, zatímco spousta jiných zmizela.

Fosilní nálezy krabů sahají až do rané jury, tedy do doby před více než 200 miliony let. Bohužel fosilií krabů je z pravěku obecně velmi málo – a když už se podaří objevit, tak jsou to nejčastějši klepeta nebo krunýře.

Vizualizace kraba
Zdroj: Harvard

Tak tomu bylo až do současnosti, kdy byla objevena Cretapsara athanata. „Tento exemplář je naprosto velkolepý, protože je jediný svého druhu. Je naprosto kompletní, nechybí mu vůbec nic,“ uvedl hlavní autor studie Javier Luque z Harvardu.

Vědci navíc pořídili dokonalé snímky tvorečka pomocí počítačové tomografie, díky tomu se jim povedlo vytvořit jeho kompletní trojrozměrnou rekonstrukci.

Krab v jantaru
Zdroj: Harvard

„Čím více jsme fosilii studovali, tím více jsme si uvědomovali, že tento živočich je v mnoha ohledech velmi zvláštní,“ řekl Luque. Cretapsara vypadá pozoruhodně moderně – na první pohle se podobá některým krabům nalezeným dnes. Přitom většina těch v období střední křídy vypadala zcela odlišně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 8 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 13 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 14 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 14 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...