Přechod z klasických cigaret na elektronické snižuje zdravotní rizika, ukázal výzkum

Britští vědci prozkoumali veškerou dostupnou vědeckou literaturu o tabákových výrobcích. Výsledkem je rozsáhlá metastudie, která ukázala, že vapování, neboli kouření elektronických cigaret, je podstatně méně škodlivé než užívání tradičních tabákových výrobků. Autoři studie ale současně vyzvali k přijetí opatření proti prudkému nárůstu užívání elektronických cigaret mezi dětmi.

Vědci uvedli, že kuřáci, kteří přejdou na vapování, jsou výrazně méně vystaveni toxickým látkám, jež způsobují rakovinu, plicní a kardiovaskulární onemocnění. 

Hlavní autorka studie Ann McNeillová je expertka na závislosti na tabáku – vyučuje na Královské koleji v Londýně. Zdůraznila, že kouření je „výjimečně smrtící činnost“, která zabíjí přibližně polovinu pravidelných dlouhodobých kuřáků.

Dvě třetiny dospělých kuřáků ale nevědí, že vapování je méně škodlivé. „Vapování představuje v krátkodobém až střednědobém horizontu jen malý zlomek rizik kouření. To ale neznamená, že je bez rizika – zejména pro lidi, kteří nikdy nekouřili,“ doplnila McNeillová.

Výzkum vapování

Tuto nezávislou zprávu si nechal vypracovat Úřad pro zlepšení zdraví. Jedná se o dosud nejkomplexnější přehled všech zdravotních rizik vapování; autoři vycházeli z více než čtyř stovek kvalitních recenzovaných studií z celého světa.

Většina těchto dílčích prací popisovala krátkodobé nebo střednědobé účinky kouření nebo vapování, jako je například zvýšená hladina nikotinu a některých rakovinotvorných sloučenin. To samozřejmě znamená, že vědci získali jenom malý přehled o potenciálně závažnějších dlouhodobých zdravotních účincích, které vznikají až po letech užívání těchto výrobků.

Studie prokázala, že množství toxických látek, jako jsou nitrosaminy, oxid uhelnatý a těkavé organické sloučeniny, je u vaperů stejné nebo nižší než u kuřáků. U lidí, kteří nepoužívali žádné nikotinové výrobky, byly hladiny těchto látek ale ještě nižší.

Problém mladých

Podle výzkumu se mezi dospělými v Anglii s příchodem vapování snížil počet kuřáků klasických cigaret, problém je, že tento trend se neprojevuje mezi mladšími lidmi. Prodej elektronických cigaret je tam sice pro lidi do 18 let nezákonný, ale podle průzkumů se na středních školách zákaz nedodržuje.

Hlavní příčinou jsou levné jednorázové vapovací cigarety, které se prodávají s mnoha „dětskými“ příchutěmi, jako jsou gumoví medvídci, cukrová vata, vafle nebo kobliha.

Autoři studie vyzvali ke zpřísnění předpisů i jejich lepší vymáhání, což by mělo vyřešit „dramatický nárůst“ mladých lidí užívajících jednorázové e-cigarety. To znamená věnovat se více reklamě, balení nebo marketingu těchto jednorázových výrobků pro mladé lidi – například podobným způsobem, jaký funguje u klasických tabákových produktů.

Elektronické cigarety v Česku

V České republice se toho ví o kouření elektronických cigaret mnohem méně. Podle loňského průzkumu zadaného jednou z nadnárodních tabákových společností jsou v Česku asi dva miliony kuřáků. Z nich asi tři čtvrtiny kouří klasické cigarety, čtvrtina používá zařízení na zahřívaný tabák a pětina elektronické cigarety.

Existují ale, podobně jako v Británii, významné rozdíly podle věku. Zatímco lidé nad 55 let upřednostňují klasické cigarety, u mladých lidí ve věku 25 až 44 let je už typické využívat zařízení na zahřívaný tabák a e-cigarety. Tyto „modernější způsoby kouření“ jsou také oblíbenější u lidí do 25 let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled