Pravěká výměna manželek: ženy z dnešních Čech šířily po Evropě kulturu

Za výměnu myšlenek i kulturních artefaktů mohly být na přelomu doby kamenné a bronzové zodpovědné ženy.

Když němečtí archeologové studovali pozůstatky lidí, kteří žili v Lechtalu, jižně v Augsburgu, narazili na něco zvláštního. Na konci doby kamenné a na začátku doby bronzové vznikala většina rodin na tomto místě velmi nečekaným způsobem. Většina manželek totiž pocházela odjinud – nejčastěji z České kotliny nebo ze středního Německa. Zato muži zde byli naopak téměř vždy místní.

Tento fenomén přitom nebyl jen nějakým krátkodobým výkřikem dobové módy, šlo o dlouhodobou a pevně zakotvenou tradici, které trvala nejméně 800 let v době přechodu mezi dobou kamennou a dobou bronzovou.

Na tomto výzkumu pracoval tým německých archeologů ve spolupráci se špičkovými genetiky, kteří analyzovali DNA obsaženou v kosterních pozůstatcích. Vědci dospěli k závěru, že právě ženy byly v té době hlavními nositeli kulturní výměny, právě ony totiž díky sňatkové politice byly mnohem mobilnější a mohly přenášet zvyky z místa svého narození na místo, kam se provdaly.

Starověká výměna manželek

„Individuální mobilita byla jedním ze základních rysů, které určovaly podobu životů lidí žijících ve střední Evropě v druhém a třetím tisíciletí před naším letopočtem,“ uvedli vědci ve zprávě o výzkumu. Podle analýz právě tato dávná „výměna manželek“ mohla hrát zásadní roli ve výměně myšlenek, kultury i předmětů v době bronzové. A právě to zase mohlo vést ke vzniku nových technologií, které způsobily obrovský rozkvět v celé této oblasti.

Vědci pro tuto studii zkoumali pozůstatky 84 jedinců pomocí genetické i isotopové analýzy; to pak spojili s klasickým archeologickým výzkumem. „U žen nalezených v této oblasti vidíme obrovskou rozmanitost v jejich původu. Protože jsme schopní zjistit původ těchto lidí, byli jsme schopní rekonstruovat, odkud sem přišly,“ uvádí zpráva.

Pohřby těchto žen z daleka se přitom nijak neliší od jiných obyvatel této oblasti, zdá se tedy, že se bez problému integrovaly do společnosti. Výzkum také nabízí poněkud odlišný pohled na dobu tehdejší migrace – mohla být způsobena spíš jedinci než celými skupinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled