Pravěká výměna manželek: ženy z dnešních Čech šířily po Evropě kulturu

Za výměnu myšlenek i kulturních artefaktů mohly být na přelomu doby kamenné a bronzové zodpovědné ženy.

Když němečtí archeologové studovali pozůstatky lidí, kteří žili v Lechtalu, jižně v Augsburgu, narazili na něco zvláštního. Na konci doby kamenné a na začátku doby bronzové vznikala většina rodin na tomto místě velmi nečekaným způsobem. Většina manželek totiž pocházela odjinud – nejčastěji z České kotliny nebo ze středního Německa. Zato muži zde byli naopak téměř vždy místní.

Tento fenomén přitom nebyl jen nějakým krátkodobým výkřikem dobové módy, šlo o dlouhodobou a pevně zakotvenou tradici, které trvala nejméně 800 let v době přechodu mezi dobou kamennou a dobou bronzovou.

Na tomto výzkumu pracoval tým německých archeologů ve spolupráci se špičkovými genetiky, kteří analyzovali DNA obsaženou v kosterních pozůstatcích. Vědci dospěli k závěru, že právě ženy byly v té době hlavními nositeli kulturní výměny, právě ony totiž díky sňatkové politice byly mnohem mobilnější a mohly přenášet zvyky z místa svého narození na místo, kam se provdaly.

Starověká výměna manželek

„Individuální mobilita byla jedním ze základních rysů, které určovaly podobu životů lidí žijících ve střední Evropě v druhém a třetím tisíciletí před naším letopočtem,“ uvedli vědci ve zprávě o výzkumu. Podle analýz právě tato dávná „výměna manželek“ mohla hrát zásadní roli ve výměně myšlenek, kultury i předmětů v době bronzové. A právě to zase mohlo vést ke vzniku nových technologií, které způsobily obrovský rozkvět v celé této oblasti.

Vědci pro tuto studii zkoumali pozůstatky 84 jedinců pomocí genetické i isotopové analýzy; to pak spojili s klasickým archeologickým výzkumem. „U žen nalezených v této oblasti vidíme obrovskou rozmanitost v jejich původu. Protože jsme schopní zjistit původ těchto lidí, byli jsme schopní rekonstruovat, odkud sem přišly,“ uvádí zpráva.

Pohřby těchto žen z daleka se přitom nijak neliší od jiných obyvatel této oblasti, zdá se tedy, že se bez problému integrovaly do společnosti. Výzkum také nabízí poněkud odlišný pohled na dobu tehdejší migrace – mohla být způsobena spíš jedinci než celými skupinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 2 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 8 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 9 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 11 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 12 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...