Pravěká výměna manželek: ženy z dnešních Čech šířily po Evropě kulturu

Za výměnu myšlenek i kulturních artefaktů mohly být na přelomu doby kamenné a bronzové zodpovědné ženy.

Když němečtí archeologové studovali pozůstatky lidí, kteří žili v Lechtalu, jižně v Augsburgu, narazili na něco zvláštního. Na konci doby kamenné a na začátku doby bronzové vznikala většina rodin na tomto místě velmi nečekaným způsobem. Většina manželek totiž pocházela odjinud – nejčastěji z České kotliny nebo ze středního Německa. Zato muži zde byli naopak téměř vždy místní.

Tento fenomén přitom nebyl jen nějakým krátkodobým výkřikem dobové módy, šlo o dlouhodobou a pevně zakotvenou tradici, které trvala nejméně 800 let v době přechodu mezi dobou kamennou a dobou bronzovou.

Na tomto výzkumu pracoval tým německých archeologů ve spolupráci se špičkovými genetiky, kteří analyzovali DNA obsaženou v kosterních pozůstatcích. Vědci dospěli k závěru, že právě ženy byly v té době hlavními nositeli kulturní výměny, právě ony totiž díky sňatkové politice byly mnohem mobilnější a mohly přenášet zvyky z místa svého narození na místo, kam se provdaly.

Starověká výměna manželek

„Individuální mobilita byla jedním ze základních rysů, které určovaly podobu životů lidí žijících ve střední Evropě v druhém a třetím tisíciletí před naším letopočtem,“ uvedli vědci ve zprávě o výzkumu. Podle analýz právě tato dávná „výměna manželek“ mohla hrát zásadní roli ve výměně myšlenek, kultury i předmětů v době bronzové. A právě to zase mohlo vést ke vzniku nových technologií, které způsobily obrovský rozkvět v celé této oblasti.

Vědci pro tuto studii zkoumali pozůstatky 84 jedinců pomocí genetické i isotopové analýzy; to pak spojili s klasickým archeologickým výzkumem. „U žen nalezených v této oblasti vidíme obrovskou rozmanitost v jejich původu. Protože jsme schopní zjistit původ těchto lidí, byli jsme schopní rekonstruovat, odkud sem přišly,“ uvádí zpráva.

Pohřby těchto žen z daleka se přitom nijak neliší od jiných obyvatel této oblasti, zdá se tedy, že se bez problému integrovaly do společnosti. Výzkum také nabízí poněkud odlišný pohled na dobu tehdejší migrace – mohla být způsobena spíš jedinci než celými skupinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...