Pravděpodobnou souvislost s očkováním proti covidu-19 má podle ředitele sekce registrací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáše Boráně jedno úmrtí v Česku. Šlo podle něj o trombózu a snížení počtu krevních destiček po podání vektorové vakcíny, kterými se letos už téměř neočkuje. Ústav prověřoval více než 170 úmrtí v časové souvislosti po očkování, trombózy se vyskytly i v zahraničí.
Dosud SÚKL přijal více než 12 tisíc hlášení na nežádoucí účinky očkování proti covidu, do začátku letošního dubna také prověřoval 174 úmrtí. „Řada hlášení byla u lidí, kteří v krátké době po očkování onemocněli covidem-19 nebo měli jiná onemocnění,“ řekl Boráň.
Pravděpodobně přímo v souvislosti s očkováním se vyskytl jeden případ trombózy spojené s trombocytopenií, tedy snížením počtu krevních destiček, u takzvané adenovirové vakcíny. Podle Boráně je to na počet podaných dávek srovnatelné s výskytem v jiných zemích. „Rizika onemocnění covid-19 jsou daleko vyšší,“ dodal.
Očkování v Česku
Adenovirové vektorové vakcíny se v Česku podávaly od firem AstraZeneca (AZ) a Johnson & Johnson (JJ). Podle dat o podaných vakcínách jich bylo asi 887 tisíc dávek dvoudávkové AZ a 413 tisíc dávek jednodávkové JJ. Kvůli vyššímu výskytu trombóz u očkovaných těmito látkami v zahraničí bylo v Česku očkování omezeno na pacienty starší šedesáti let, zájem o ně pak výrazně klesl. V letošním roce jich bylo podáno jen 216 dávek. Celkově bylo očkováno proti covidu-19 téměř 6,9 milionu lidí.
Běžně se trombózy vyskytují asi u 160 osob ze sta tisíc každý rok. Riziko mohou zvyšovat i jiné léčivé přípravky, například hormonální antikoncepce.
SÚKL do letošního dubna zveřejňoval údaje o nežádoucích účincích vakcín proti covidu-19 každý měsíc. Nově je bude stejně jako u ostatních vakcín publikovat souhrnně za celý rok vždy na začátku léta následujícího roku v informačním zpravodaji. Za rok 2021 by měl vyjít koncem června.
Z poslední na webu publikované zprávy ze začátku dubna vyplývá, že SÚKL přijal od začátku očkování v prosinci 2020 více než 12 tisíc hlášení na nežádoucí účinky covidových vakcín, v roce 2021 jich bylo podle výroční zprávy SÚKL asi 10 600. „Samotné počty nijak nevypovídají o bezpečnostním profilu léků. Smysl má jejich vyhodnocování na velkém souboru, což vykonává Evropská agentura pro léčivé přípravky,“ dodal Boráň.
Mezi hlášeními podle něj dominují reakce v místě aplikace vakcíny, které byly ve více než šesti tisících hlášeních, poruchy nervového systému, pod které spadají i bolesti hlavy, a poruchy svalové a kosterní soustavy, tedy i bolesti svalů a kloubů. Ty i podle výrobce patří mezi očekávatelné nežádoucí účinky. Hlášení nežádoucích účinků podle něj evropské úřady vyhodnocují každý měsíc a informace o vakcínách o ně doplňují.
První klasická vakcína se blíží
Kromě stávajících vakcín upravených na omikron podle ředitelky SÚKL Ireny Storové nyní evropská léková agentura posuzuje i registraci vakcíny firmy Valneva, která jako první obsahuje inaktivovaný virus, a používání vakcíny od Novavaxu pro děti od 12 let.
Podle Storové také na úrovni EU vznikl seznam léků, které jsou považované v souvislosti s covidem-19 za důležité a bude hlídána jejich dostupnost a dostatečné zásoby. Jde například o monoklonální protilátky, remdesivir nebo léky s dexomethasonem. Do budoucna by podle ní mohly být podobně sledované i jiné skupiny léků, aby se nestávalo, že některé důležité pacientům chybí.
