Před 45 lety, 29. listopadu 1972, představila americká společnost Atari videohru Pong. Tento simulátor stolního tenisu si i přes svou jednoduchost získal mimořádnou popularitu a stál u zrodu videoherního byznysu.
Pong odstartoval před 45 lety revoluci ve videohrách. Tvůrce dostal zadání, „ať to zvládne i opilec“
Ačkoliv to tak nakonec dopadlo, Pong zpočátku neměl ambici ovládnout obývací pokoje. Přístroj o velikosti šatní skříně byl určen do hospod coby konkurent oblíbených mechanických automatů. Právě proto trval zakladatel Atari Nolan Bushnell na tom, aby ovládání hry bylo co nejjednodušší.
Inženýra Allana Alcorna prý dokonce instruoval slovy, že má stvořit kratochvíli, kterou bude schopen zvládnout „každý opilec“. V rozměrné dřevěné skříni byl zabudován malý černobílý televizor a dvojice otočných ovladačů, jejichž prostřednictvím hráči ovládali pingpongové pálky v podobě vertikálně pohyblivých obdélníčků. Cílem bylo odrazit poletující míček tak, aby jej protihráč nedokázal zachytit.
Princip hry byl tedy jednoduchý, stejně jako její grafika, která byla vzhledem k výkonu tehdejších počítačů vskutku spartánská. Přesto se z Pongu stal hit, a Atari se proto v roce 1975 rozhodlo prodávat i domácí verzi, která se připojovala k televizoru.
A pak se rozjel byznys…
Komerční úspěch domácí herní konzole od Atari se snažili napodobit další výrobci. Výsledkem bylo, že americké obchody zaplavily velmi podobné produkty a trh s videohrami se v roce 1977 zhroutil. Obnovit zájem hráčů se podařilo až o rok později díky japonské firmě Taito a její „střílečce“ Space Invaders, která stála na počátku zlaté éry videoher na přelomu 70. a 80. let minulého století.
V průběhu osmdesátých let začala videohrám vyrůstat konkurence v podobě stále výkonnějších a hlavně mnohem univerzálnějších osobních počítačů.
Z krize celé branže nakonec jako vítěz vyšla japonská společnost Nintendo a firmy ze země vycházejícího slunce dominují trhu videoher dodnes. Kromě Nintenda a jeho konzolí má početné davy fanoušky i druhý velký japonský výrobce, společnost Sony, která své stolní i kapesní přístroje tradičně nazývá PlayStation. Trojici globálně nejrozšířenějších herních systémů uzavírá konzole Xbox 360, za kterou stojí americký softwarový gigant Microsoft.
Jak se sbližuje herní a filmový průmysl
Od doby Pongu se počítačové hry výrazně změnily, zejména pokud je srovnáme třeba s vývojem filmového průmyslu. Jednak se vyrovnaly tržby filmového a herního průmyslu, ale také se hry začaly podobat filmům – a filmy hrám.
Průnik herní estetiky do filmů je jednou z nejdůležitějších změn, které definují současný „svět stříbrného plátna“. Zároveň je na vývoji her dobře vidět, jak rychle videohry dospívaly.
Na následujících videích lze vypozorovat, jak se forma videoher a filmů za zhruba čtyřicet let sblížila. Srovnejte vždy hru typickou pro daný rok s jedním z nejúspěšnějších snímků toho roku:
Rok 1972: Pong a Kmotr
Rok 1982: Joust a Blade Runner
1992: Wolfenstein 3D a Poslední mohykán
2002: The Elder Scrolls III: Morrowind a Pán prstenů: Dvě věže
2012: Mass Effect 3 a Avengers