Pong odstartoval před 45 lety revoluci ve videohrách. Tvůrce dostal zadání, „ať to zvládne i opilec“

Před 45 lety, 29. listopadu 1972, představila americká společnost Atari videohru Pong. Tento simulátor stolního tenisu si i přes svou jednoduchost získal mimořádnou popularitu a stál u zrodu videoherního byznysu.

Ačkoliv to tak nakonec dopadlo, Pong zpočátku neměl ambici ovládnout obývací pokoje. Přístroj o velikosti šatní skříně byl určen do hospod coby konkurent oblíbených mechanických automatů. Právě proto trval zakladatel Atari Nolan Bushnell na tom, aby ovládání hry bylo co nejjednodušší.

Inženýra Allana Alcorna prý dokonce instruoval slovy, že má stvořit kratochvíli, kterou bude schopen zvládnout „každý opilec“. V rozměrné dřevěné skříni byl zabudován malý černobílý televizor a dvojice otočných ovladačů, jejichž prostřednictvím hráči ovládali pingpongové pálky v podobě vertikálně pohyblivých obdélníčků. Cílem bylo odrazit poletující míček tak, aby jej protihráč nedokázal zachytit.

Princip hry byl tedy jednoduchý, stejně jako její grafika, která byla vzhledem k výkonu tehdejších počítačů vskutku spartánská. Přesto se z Pongu stal hit, a Atari se proto v roce 1975 rozhodlo prodávat i domácí verzi, která se připojovala k televizoru.

A pak se rozjel byznys…

Komerční úspěch domácí herní konzole od Atari se snažili napodobit další výrobci. Výsledkem bylo, že americké obchody zaplavily velmi podobné produkty a trh s videohrami se v roce 1977 zhroutil. Obnovit zájem hráčů se podařilo až o rok později díky japonské firmě Taito a její „střílečce“ Space Invaders, která stála na počátku zlaté éry videoher na přelomu 70. a 80. let minulého století.

V průběhu osmdesátých let začala videohrám vyrůstat konkurence v podobě stále výkonnějších a hlavně mnohem univerzálnějších osobních počítačů.

Z krize celé branže nakonec jako vítěz vyšla japonská společnost Nintendo a firmy ze země vycházejícího slunce dominují trhu videoher dodnes. Kromě Nintenda a jeho konzolí má početné davy fanoušky i druhý velký japonský výrobce, společnost Sony, která své stolní i kapesní přístroje tradičně nazývá PlayStation. Trojici globálně nejrozšířenějších herních systémů uzavírá konzole Xbox 360, za kterou stojí americký softwarový gigant Microsoft.

Jak se sbližuje herní a filmový průmysl

Od doby Pongu se počítačové hry výrazně změnily, zejména pokud je srovnáme třeba s vývojem filmového průmyslu. Jednak se vyrovnaly tržby filmového a herního průmyslu, ale také se hry začaly podobat filmům – a filmy hrám.

Průnik herní estetiky do filmů je jednou z nejdůležitějších změn, které definují současný „svět stříbrného plátna“. Zároveň je na vývoji her dobře vidět, jak rychle videohry dospívaly.

Na následujících videích lze vypozorovat, jak se forma videoher a filmů za zhruba čtyřicet let sblížila. Srovnejte vždy hru typickou pro daný rok s jedním z nejúspěšnějších snímků toho roku:

Rok 1972: Pong a Kmotr

Rok 1982: Joust a Blade Runner 

1992: Wolfenstein 3D a Poslední mohykán

2002: The Elder Scrolls III: Morrowind a Pán prstenů: Dvě věže

2012: Mass Effect 3 a Avengers

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 3 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 10 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 23 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...