Pompeje vydaly další tajemství: lascivní obraz Lédy s labutí

Archeologové objevili v Pompejích ložnici s freskou smyslně zachycující Lédu s labutí. O nálezu informovala agentura Reuters. Freska byla odhalena v pátek během prací, při nichž se zpevňovaly zachované části antického města.

Ředitel archeologického areálu v Pompejích Massimo Osanna řekl, že zobrazení Lédy, kterou podle antického mýtu oplodnil Zeus (v římské verzi Jupiter), proměněný v labuť, zdobilo nemálo domů v Pompejích i nedalekém Herculaneu.

Tato freska je však podle Osanny výjimečná tím, že Léda upírá zrak na toho, kdo se na fresku dívá. „Léda diváka pozoruje s naprosto zjevnou smyslností,“ myslí si ředitel archeologického areálu. Navíc zpracování je velmi detailní, na fresce je vidět, jak Léda chrání labuť svým pláštěm, zatímco ona jí sedí na klíně.

Pompeje plné překvapení

Ložnice se nachází nedaleko chodby vedoucí ke vchodu do domu, kde byla již dříve objevena další nádherná freska, uvedl ve svém prohlášení archeologický areál, který spadá pod italské ministerstvo kultury.

Vlastník domu byl podle Osanny nejspíš bohatý obchodník, který chtěl ukázat, že „je kulturně na výši“, a proto si interiér vyzdobil freskami inspirovanými mýty.

Zatím neodhalené části domu zůstanou z bezpečnostních důvodů tak, jak jsou nyní, napsala agentura ANSA. Archeologové nicméně zvažují možnost, že by fresky přemístili do míst, kde „by byly více chráněny a bylo by možné je ukázat veřejnosti“, dodal Massimo Osanna.

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, byl zničen při erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena sopečnou lávou a bahnem také římská města Herculaneum, Stabie a Oplontis. Pompeje patří mezi jedno z nejvíce navštěvovaných míst v zemi.

Nejslavnější dívky s labutí

Léda byla v řecké mytologii dcera aitolského krále Thestia, díky tomu byla vnučkou boha války Area. Byla údajně krásná stejně jako ty nejkrásnější bohyně, za ženu si ji vzal spartský vládce Tyndareós. S ním měla dvě děti, ale současně zaujala krásou vládce bohů Dia, který k ní sestoupil z Olympu v podobě labutě a počal s ní v této podobě další dítě, dceru. Ta dostala jméno Helena – byla to právě ta Helena, která zdědila tolik matčiné krásy, že kvůli ní vypukla Trojská válka.

Motiv Lédy s labutí byl v umění nesmírně oblíbený, existují stovky nejrůznějších ztvárnění – v podobě obrazů, maleb na vázách nebo soch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 17 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 18 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 21 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 22 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.