Podívejte se, kdo dostal Nobelovu cenu za chemii

Ve Stockholmu dnes před polednem oznámili nositele Nobelovy ceny za chemii.

Stockholmský Karolinský institut dnes čtvrt hodiny před polednem SELČ oznámil dalšího nebo další držitele Nobelovy ceny, tentokrát za chemii.  Cenu dostali Jean–Pierre Sauvage, Sir J. Fraser Stoddart a Bernard L. Feringa za výzkum molekulárních strojů. Celé vyhlášení můžete vidět zde:

Loni se prestižního ocenění v tomto vědním oboru dostalo Švédovi Tomasi Lindahlovi, Američanovi Paulu Modrichovi a Turkovi Azizi Sancarovi za výzkum oprav DNA. Cena za chemii byla pro Alfreda Nobela cenou zásadní, sám byl chemikem. 

Nobelova cena za chemii v číslech:

  • 107 Nobelových cen za chemii bylo uděleno mezi roky 1901 a 2015.
  • 63 cen za chemii dostal jen jeden laureát.
  • 4 ženy obdržely Nobelovu cenu za chemii.
  • 1 člověk, Frederick Sanger, dostal toto oceněnění dvakrát za život – roku 1958 a 1980.
  • 35 let bylo v době získání ceny jejímu nejmladšímu laureátovi, Frédéricu Joliotovi, když ji roku 1935 obdržel.
  • 85 let bylo nejstaršímu laureátovi Johnu B. Fennovi, když roku 2002 dostal Nobelovu cenu za chemii.
  • 58 let je průměrný věk laureáta tohoto ocenění.

Letos už byly uděleny dvě Nobelovy ceny. V pondělí se těšil z pocty za lékařství Japonec Jošinori Ósumi za výzkum autofagie. V úterý byli vyznamenáni za fyziku tři Britové působící v USA David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za výzkum neobvyklých stavů hmoty, který může přispět k výrobě dokonalejších materiálů využitelných v elektronice či kvantových počítačích.

Tento týden má být ještě v pátek oznámen letošní nositel Nobelovy ceny za mír. V pondělí je pak na řadě udělení ceny za ekonomii. Datum ohlášení ceny za literaturu zatím nebylo oficiálně stanoveno, nicméně se očekává, že její držitel bude vyhlášen příští týden ve čtvrtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 9 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 11 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 16 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...