Podcenili jsme mouchy. Přenášejí víc nemocí, než jsme si mysleli, přiznávají vědci

Dva běžné druhy much – moucha domácí a bzučivka – přenášejí dohromady asi 600 druhů bakterií, a jsou tedy ještě nebezpečnějšími přenašeči nakažlivých nemocí, než se tušilo. Ukázala to analýza jejich DNA, o které informoval vědecký tým Donalda Bryanta ve studii pro časopis Scientific Reports.

Podle nové studie jsou mouchy schopné přenášet obrovské množství bakterií jak na končetinách, tak i na křídlech. V podstatě každý krok, který moucha udělá, znamená, že se některé z bakterií na jejím těle přenesou na podklad, po němž se moucha pohybuje.

Velké množství těchto bakterií je spojeno s infekcemi, které představují zdravotní ohrožení i pro člověka, ať už se jedná o otravu krve, zápal plic nebo střevní chřipku.

„Lidé se odjakživa domnívali, že mouchy přenášejí patogeny. Nikdy ale netušili, jak moc je to pravda a jak moc v tom mouchy vynikají,“ uvedl v rozhovoru pro BBC profesor Donald Bryant, který se na výzkumu zveřejněném v odborném časopise Scientific Reports podílel.

Královna mezi přenašeči

Bryant a jeho tým využili pro studium mikrobů techniku nazvanou sekvencování DNA, a to u dvou druhů hmyzu, mouchy domácí a orientální bzučivky. U mouchy domácí, která se vyskytuje po celém světě, vědci objevili 351 druhů bakterií, u bzučivky, která má nejraději teplejší kraje, jich našli 316 – velké množství bakterií přitom přenášely oba druhy.

Vědci varovali před tím, že moderní lékařská věda i hygienické normy význam much v přenosu potenciálních chorob značně podceňují. „Myslíme si, že to ukazuje mechanismus přenosu patogenů, který odborná veřejnost značně podcenila – mouchy mohou značně přispívat k rychlému přenosu bakterií v některých situacích,“ uvedl profesor Bryant. „Výsledky této práce určitě člověka varují, když si chce dát ten bramborový salát, který ležel už nějakou dobu na stole,“ dodal vědec.

Mouchy místo dronů

Podle vědců se však dá tato schopnost také využít – například jako součást systému včasného varování, nebo dokonce jako jakési živé drony. „Mohli bychom mouchy úmyslně vypouštět do uzavřených nebo stísněných prostor, jako autonomní biologické drony. Když je pak odchytíme, můžeme z nich získat informace o tom, s jakým biologickým materiálem se přitom setkaly,“ popsal Stephan Schuster ze Singapuru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěArtemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 8 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 11 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 11 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 18 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
31. 3. 2026
Načítání...