Podcenili jsme mouchy. Přenášejí víc nemocí, než jsme si mysleli, přiznávají vědci

Dva běžné druhy much – moucha domácí a bzučivka – přenášejí dohromady asi 600 druhů bakterií, a jsou tedy ještě nebezpečnějšími přenašeči nakažlivých nemocí, než se tušilo. Ukázala to analýza jejich DNA, o které informoval vědecký tým Donalda Bryanta ve studii pro časopis Scientific Reports.

Podle nové studie jsou mouchy schopné přenášet obrovské množství bakterií jak na končetinách, tak i na křídlech. V podstatě každý krok, který moucha udělá, znamená, že se některé z bakterií na jejím těle přenesou na podklad, po němž se moucha pohybuje.

Velké množství těchto bakterií je spojeno s infekcemi, které představují zdravotní ohrožení i pro člověka, ať už se jedná o otravu krve, zápal plic nebo střevní chřipku.

„Lidé se odjakživa domnívali, že mouchy přenášejí patogeny. Nikdy ale netušili, jak moc je to pravda a jak moc v tom mouchy vynikají,“ uvedl v rozhovoru pro BBC profesor Donald Bryant, který se na výzkumu zveřejněném v odborném časopise Scientific Reports podílel.

Královna mezi přenašeči

Bryant a jeho tým využili pro studium mikrobů techniku nazvanou sekvencování DNA, a to u dvou druhů hmyzu, mouchy domácí a orientální bzučivky. U mouchy domácí, která se vyskytuje po celém světě, vědci objevili 351 druhů bakterií, u bzučivky, která má nejraději teplejší kraje, jich našli 316 – velké množství bakterií přitom přenášely oba druhy.

Vědci varovali před tím, že moderní lékařská věda i hygienické normy význam much v přenosu potenciálních chorob značně podceňují. „Myslíme si, že to ukazuje mechanismus přenosu patogenů, který odborná veřejnost značně podcenila – mouchy mohou značně přispívat k rychlému přenosu bakterií v některých situacích,“ uvedl profesor Bryant. „Výsledky této práce určitě člověka varují, když si chce dát ten bramborový salát, který ležel už nějakou dobu na stole,“ dodal vědec.

Mouchy místo dronů

Podle vědců se však dá tato schopnost také využít – například jako součást systému včasného varování, nebo dokonce jako jakési živé drony. „Mohli bychom mouchy úmyslně vypouštět do uzavřených nebo stísněných prostor, jako autonomní biologické drony. Když je pak odchytíme, můžeme z nich získat informace o tom, s jakým biologickým materiálem se přitom setkaly,“ popsal Stephan Schuster ze Singapuru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...