Podcenili jsme mouchy. Přenášejí víc nemocí, než jsme si mysleli, přiznávají vědci

Dva běžné druhy much – moucha domácí a bzučivka – přenášejí dohromady asi 600 druhů bakterií, a jsou tedy ještě nebezpečnějšími přenašeči nakažlivých nemocí, než se tušilo. Ukázala to analýza jejich DNA, o které informoval vědecký tým Donalda Bryanta ve studii pro časopis Scientific Reports.

Podle nové studie jsou mouchy schopné přenášet obrovské množství bakterií jak na končetinách, tak i na křídlech. V podstatě každý krok, který moucha udělá, znamená, že se některé z bakterií na jejím těle přenesou na podklad, po němž se moucha pohybuje.

Velké množství těchto bakterií je spojeno s infekcemi, které představují zdravotní ohrožení i pro člověka, ať už se jedná o otravu krve, zápal plic nebo střevní chřipku.

„Lidé se odjakživa domnívali, že mouchy přenášejí patogeny. Nikdy ale netušili, jak moc je to pravda a jak moc v tom mouchy vynikají,“ uvedl v rozhovoru pro BBC profesor Donald Bryant, který se na výzkumu zveřejněném v odborném časopise Scientific Reports podílel.

Královna mezi přenašeči

Bryant a jeho tým využili pro studium mikrobů techniku nazvanou sekvencování DNA, a to u dvou druhů hmyzu, mouchy domácí a orientální bzučivky. U mouchy domácí, která se vyskytuje po celém světě, vědci objevili 351 druhů bakterií, u bzučivky, která má nejraději teplejší kraje, jich našli 316 – velké množství bakterií přitom přenášely oba druhy.

Vědci varovali před tím, že moderní lékařská věda i hygienické normy význam much v přenosu potenciálních chorob značně podceňují. „Myslíme si, že to ukazuje mechanismus přenosu patogenů, který odborná veřejnost značně podcenila – mouchy mohou značně přispívat k rychlému přenosu bakterií v některých situacích,“ uvedl profesor Bryant. „Výsledky této práce určitě člověka varují, když si chce dát ten bramborový salát, který ležel už nějakou dobu na stole,“ dodal vědec.

Mouchy místo dronů

Podle vědců se však dá tato schopnost také využít – například jako součást systému včasného varování, nebo dokonce jako jakési živé drony. „Mohli bychom mouchy úmyslně vypouštět do uzavřených nebo stísněných prostor, jako autonomní biologické drony. Když je pak odchytíme, můžeme z nich získat informace o tom, s jakým biologickým materiálem se přitom setkaly,“ popsal Stephan Schuster ze Singapuru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka je v Česku. Odpovědi na deset základních otázek

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.
před 3 hhodinami

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 7 hhodinami

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
před 8 hhodinami

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 12 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
včera v 17:02

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
včera v 16:13

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
včera v 13:15

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
včera v 12:10
Načítání...