Plameňáci mají dlouholeté přátele i nenáviděné rivaly, ukázalo pět let výzkumů

Přírodovědci z Velké Británie studovali pět let populaci plameňáků žijících v zajetí. Biologové zjistili, že tito ptáci mají velmi složité sociální vazby, navazují přátelství a vztahy, ale také mají své nepřátele.

Vědci popsali, že plameňáci nejraději tráví čas ve společnosti „nejbližších přátel“, tedy ve skupinách o počtu čtyř až pěti zvířat. Výzkum dále odhalil, že tyto klany se vyhýbají jiným skupinám, s nimiž moc dobře nevycházejí. Během pozorování se nepodařilo najít jediného plameňáka-individualistu, který by nebyl součástí žádné skupiny, ale povedlo se přijít na několik „sociálně přelétavých“ ptáků, kteří byli naopak součástí několika kolektivů.

Výsledky na čtyřech hejnech plameňáků jsou velmi pozoruhodné zejména proto, že o této struktuře zatím věda příliš nevěděla. Plameňáci byli pokládáni za značně uniformní tvory; jejich obří hejna mohou mít totiž až dva miliony členů.

Biologové popsali také řadu individuálních vlastností, které odlišují jednotlivé plameňáky – vypadá to, že tito ptáci mají velmi rozmanité osobnosti s mnoha drobnými rozdíly. Někteří jsou agresivní při hledání potravy a vrhají se rychle vpřed do těch nejvhodnějších míst, jiní naopak spíše pasivně zůstávají na kraji a snaží se neplést ostatním pod nohy.

„Naše výsledky ukazují, že společnosti plameňáků vznikají kolem dlouhodobých přátelství, nikoliv náhodných setkání,“ uvedl profesor Paul Rose, ornitolog z Exeterské univerzity, který výzkum vedl. „Plameňáci jsou velmi dlouhověcí – někteří z těch, které jsme zkoumali, žijí od šedesátých let dvacátého století; naše práce ukazuje, že jejich přátelství přetrvávají dlouhou dobu,“ dodal vědec.

Plameňákům příliš nesejde na tom, v jakém zdravotním stavu jsou jejich přátelé, pouta přetrvávají u zdravých i nemocných zvířat. Nejvíce vztahů vzniká v době páření. Existence těchto menších skupinek má podle vědců význam jak pro ochranu před predátory, tak i obstarávání potravy.

Výsledky práce vyšly v odborném žurnálu Behavioural Processes.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 21 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...