Plameňáci mají dlouholeté přátele i nenáviděné rivaly, ukázalo pět let výzkumů

Přírodovědci z Velké Británie studovali pět let populaci plameňáků žijících v zajetí. Biologové zjistili, že tito ptáci mají velmi složité sociální vazby, navazují přátelství a vztahy, ale také mají své nepřátele.

Vědci popsali, že plameňáci nejraději tráví čas ve společnosti „nejbližších přátel“, tedy ve skupinách o počtu čtyř až pěti zvířat. Výzkum dále odhalil, že tyto klany se vyhýbají jiným skupinám, s nimiž moc dobře nevycházejí. Během pozorování se nepodařilo najít jediného plameňáka-individualistu, který by nebyl součástí žádné skupiny, ale povedlo se přijít na několik „sociálně přelétavých“ ptáků, kteří byli naopak součástí několika kolektivů.

Výsledky na čtyřech hejnech plameňáků jsou velmi pozoruhodné zejména proto, že o této struktuře zatím věda příliš nevěděla. Plameňáci byli pokládáni za značně uniformní tvory; jejich obří hejna mohou mít totiž až dva miliony členů.

Biologové popsali také řadu individuálních vlastností, které odlišují jednotlivé plameňáky – vypadá to, že tito ptáci mají velmi rozmanité osobnosti s mnoha drobnými rozdíly. Někteří jsou agresivní při hledání potravy a vrhají se rychle vpřed do těch nejvhodnějších míst, jiní naopak spíše pasivně zůstávají na kraji a snaží se neplést ostatním pod nohy.

„Naše výsledky ukazují, že společnosti plameňáků vznikají kolem dlouhodobých přátelství, nikoliv náhodných setkání,“ uvedl profesor Paul Rose, ornitolog z Exeterské univerzity, který výzkum vedl. „Plameňáci jsou velmi dlouhověcí – někteří z těch, které jsme zkoumali, žijí od šedesátých let dvacátého století; naše práce ukazuje, že jejich přátelství přetrvávají dlouhou dobu,“ dodal vědec.

Plameňákům příliš nesejde na tom, v jakém zdravotním stavu jsou jejich přátelé, pouta přetrvávají u zdravých i nemocných zvířat. Nejvíce vztahů vzniká v době páření. Existence těchto menších skupinek má podle vědců význam jak pro ochranu před predátory, tak i obstarávání potravy.

Výsledky práce vyšly v odborném žurnálu Behavioural Processes.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 6 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...