Pitná voda na celé planetě je kontaminována plastem, popsali vědci

Mikroskopické částice plastu byly objeveny v kohoutkové vodě po celém světě. Vědci volají po důkladné analýze problému.

Vědci analyzovali vzorky vody ze dvanácti států celého světa, výzkum nechala připravit společnost Orb Media. Výsledky jsou podle autorů studie katastrofální: 83 procent vzorků bylo kontaminováno vlákny plastu.

2 minuty
Další problém pro oceány. Vedle plastů jsou to mikroplasty
Zdroj: ČT24

O výsledcích této práce informoval deník Guardian. Nejhůře dopadly Spojené státy, kde bylo kontaminovaných celkem 94 procent vzorků – mezi místy, kdy byl plast odhalen, byly například budovy Kongresu, Trump Tower v New Yorku a také budova Agentury pro ochranu životního prostředí. Až za Spojenými státy skončily Libanon a Indie.

Naopak nejlépe skončily evropské státy, včetně Německa, Francie a Velké Británie – tam bylo kontaminováno „jen“ 72 procent vzorků. Průměrný počet vláken na 500 mililitrů se také lišil: od 1,9 v Evropě po 4,8 ve Spojených státech.

Globální problém jménem mikroplast

Nová analýza dokazuje, že mikroplast je globální problém. Předchozí studie se soustředily především na jeho objem v oceánech, kde působí obrovské škody na rybách – a skrze ně se dostává i do lidských těl.

9 minut
Pitná voda je kontaminovaná plastem
Zdroj: ČT24

„Máme dostatek údajů z přírody a jejich dopadů na ni, abychom byli znepokojení,“ uvedla Sherri Mahonová, expertka na mikroskopický plast, která prováděla analýzy. „Když ovlivňuje přírodu, jak bychom mohli věřit, že nějak neovlivňuje nás?“

Mahonová vysvětluje, že vědci se obávají především dvou věcí – samotných částic a jejich vlivu na lidský organismus, ale také toho, že se v nich mohou skrývat chemikálie nebo jedy.

„Když jsou ve vodě vlákna, je možné, že obsahují i nanočástice, ale jsou tak drobné, že je nedokážeme změřit,“ varuje vědkyně. „Jakmile jsou v řádu nanometrů, jsou tak drobné, že mohou proniknout tělem, což znamená, že vniknou do nejrůznějších vnitřních orgánů – a to je znepokojivé.“ Tato analýza byla schopná odhalit jen částice o velikosti 2,5 mikronů – což je 2500krát více než nanometr.

Mikroskopický plast může podle řady studií přitahovat bakterie, které se vyskytují v odpadu. Může také obsahovat a absorbovat jedovaté chemikálie; výzkum na divoce žijících zvířatech ukázal, že z plastu se tyto látky velice rychle uvolňují do zvířecích těl.

Plasty jsou všude. A ve všem

Rozsah kontaminace všeho kolem nás plastovými vlákny se začíná teprve pomalu odhalovat: například nedávná studie z Německa ukázala, že všech 24 značek testovaných německých piv v sobě má tato vlákénka. Jsou obsažena ale také v nejpoužívanějších sladidlech, cukru a medu.

V Paříži zase před dvěma roky objevili, že mikroskopický plast zde doslova padá z nebe – každoročně se ho na město nad Seinou snese asi 10 tun.

Také vliv takto inhalovaných částic plastu není ještě zcela znám, ale existují vážná podezření, že je negativní. Profesor Frank Kelly roku 2016 některá z rizik popsal: „Když je vdechneme, mohou dopravit chemikálie do spodní části plic a možná i do krevního oběhu.“

Nový výzkum měl za úkol analyzovat vzorky ze 159 míst světa – jak se tam do pitné vody dostaly, zatím není známo; nejpravděpodobnějším vektorem je atmosféra.

Další možností jsou sušičky prádla – to by korespondovalo se špatnými výsledky v USA; tyto přístroje jsou tam výjimečně rozšířené, má je přes 80 procent amerických domácností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 16 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 18 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 23 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...