Pitná voda na celé planetě je kontaminována plastem, popsali vědci

Mikroskopické částice plastu byly objeveny v kohoutkové vodě po celém světě. Vědci volají po důkladné analýze problému.

Vědci analyzovali vzorky vody ze dvanácti států celého světa, výzkum nechala připravit společnost Orb Media. Výsledky jsou podle autorů studie katastrofální: 83 procent vzorků bylo kontaminováno vlákny plastu.

Nahrávám video
Další problém pro oceány. Vedle plastů jsou to mikroplasty
Zdroj: ČT24

O výsledcích této práce informoval deník Guardian. Nejhůře dopadly Spojené státy, kde bylo kontaminovaných celkem 94 procent vzorků – mezi místy, kdy byl plast odhalen, byly například budovy Kongresu, Trump Tower v New Yorku a také budova Agentury pro ochranu životního prostředí. Až za Spojenými státy skončily Libanon a Indie.

Naopak nejlépe skončily evropské státy, včetně Německa, Francie a Velké Británie – tam bylo kontaminováno „jen“ 72 procent vzorků. Průměrný počet vláken na 500 mililitrů se také lišil: od 1,9 v Evropě po 4,8 ve Spojených státech.

Globální problém jménem mikroplast

Nová analýza dokazuje, že mikroplast je globální problém. Předchozí studie se soustředily především na jeho objem v oceánech, kde působí obrovské škody na rybách – a skrze ně se dostává i do lidských těl.

Nahrávám video
Pitná voda je kontaminovaná plastem
Zdroj: ČT24

„Máme dostatek údajů z přírody a jejich dopadů na ni, abychom byli znepokojení,“ uvedla Sherri Mahonová, expertka na mikroskopický plast, která prováděla analýzy. „Když ovlivňuje přírodu, jak bychom mohli věřit, že nějak neovlivňuje nás?“

Mahonová vysvětluje, že vědci se obávají především dvou věcí – samotných částic a jejich vlivu na lidský organismus, ale také toho, že se v nich mohou skrývat chemikálie nebo jedy.

„Když jsou ve vodě vlákna, je možné, že obsahují i nanočástice, ale jsou tak drobné, že je nedokážeme změřit,“ varuje vědkyně. „Jakmile jsou v řádu nanometrů, jsou tak drobné, že mohou proniknout tělem, což znamená, že vniknou do nejrůznějších vnitřních orgánů – a to je znepokojivé.“ Tato analýza byla schopná odhalit jen částice o velikosti 2,5 mikronů – což je 2500krát více než nanometr.

Mikroskopický plast může podle řady studií přitahovat bakterie, které se vyskytují v odpadu. Může také obsahovat a absorbovat jedovaté chemikálie; výzkum na divoce žijících zvířatech ukázal, že z plastu se tyto látky velice rychle uvolňují do zvířecích těl.

Plasty jsou všude. A ve všem

Rozsah kontaminace všeho kolem nás plastovými vlákny se začíná teprve pomalu odhalovat: například nedávná studie z Německa ukázala, že všech 24 značek testovaných německých piv v sobě má tato vlákénka. Jsou obsažena ale také v nejpoužívanějších sladidlech, cukru a medu.

V Paříži zase před dvěma roky objevili, že mikroskopický plast zde doslova padá z nebe – každoročně se ho na město nad Seinou snese asi 10 tun.

Také vliv takto inhalovaných částic plastu není ještě zcela znám, ale existují vážná podezření, že je negativní. Profesor Frank Kelly roku 2016 některá z rizik popsal: „Když je vdechneme, mohou dopravit chemikálie do spodní části plic a možná i do krevního oběhu.“

Nový výzkum měl za úkol analyzovat vzorky ze 159 míst světa – jak se tam do pitné vody dostaly, zatím není známo; nejpravděpodobnějším vektorem je atmosféra.

Další možností jsou sušičky prádla – to by korespondovalo se špatnými výsledky v USA; tyto přístroje jsou tam výjimečně rozšířené, má je přes 80 procent amerických domácností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 20 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...