Perseidy letos nebude rušit Měsíc, meteorický roj nabídne výjimečnou podívanou

Nahrávám video

V těchto dnech stoupá aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy. Letos pro jejich vyhlížení nastanou skvělé podmínky, nebude je totiž rušit Měsíc, uvedl astronom Petr Horálek. Maximum Perseid bude v noci z 12. na 13. srpna. Příští týden se konají i společná pozorování noční oblohy. Perseidy jsou aktivní od 17. července do 24. srpna.

„Frekvence meteorů pozvolna stoupá a v průběhu noci, kdy roj vrcholí, uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města zejména mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu,“ sdělil Horálek. Až dvacítka z nich pak podle něj může být opravdu jasná.

„Podmínky jsou letos ideální, na obloze bude Měsíc ve fázi úzkého srpku, který v noci, kdy roj vrcholí, zapadá ještě zvečera a nebude rušit svým svitem. Bude tedy možné spatřit i nejslabší meteory. Na jejich pozorování je ale třeba být desítky až stovky kilometrů daleko od velkých měst,“ upozornil astronom.

Právě v druhé polovině noci souhvězdí Perseus, odkud meteory zdánlivě vylétají, vystoupá takřka k nadhlavníku. Většina meteorů tudíž zazáří nad obzorem. Perseidy jsou sice aktivní až do 24. srpna, Horálek však upozornil, že po noci maxima jejich frekvence výrazně klesá. Nejlepší je tedy udělat si čas právě v příštím týdnu ze čtvrtka na pátek.

První zmínky o tomto meteorickém roji pocházejí ze třetího století. Lidé si jich tehdy všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Někdy se jim proto přezdívá Slzy svatého Vavřince.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

„Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862,“ uvedl Horálek. Kometa se naposledy přiblížila ke Slunci v roce 1992, znovu se tak stane až v roce 2126.

Také letos se v noci, kdy roj vrcholí, koná společné komentované pozorování Perseid v areálu hvězdárny ve středočeském Ondřejově. Astronomický ústav Akademie věd ČR ho pořádá na tamní „radarové“ louce. Lidé by podle pořadatelů měli 12. srpna přijít před setměním, aby pak světlem nerušili ostatní účastníky.

Pozorování oblohy je ve čtvrtek 12. srpna mezi 21:00 až 23:00 také ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Těsně po maximu, v sobotu 14. srpna, se koná i tradiční akce Den a noc na Jizerce, jejíž součástí bude také pohled na noční nebe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 1 hhodinou

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 1 hhodinou

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 2 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.