Perseidy letos nebude rušit Měsíc, meteorický roj nabídne výjimečnou podívanou

Nahrávám video

V těchto dnech stoupá aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy. Letos pro jejich vyhlížení nastanou skvělé podmínky, nebude je totiž rušit Měsíc, uvedl astronom Petr Horálek. Maximum Perseid bude v noci z 12. na 13. srpna. Příští týden se konají i společná pozorování noční oblohy. Perseidy jsou aktivní od 17. července do 24. srpna.

„Frekvence meteorů pozvolna stoupá a v průběhu noci, kdy roj vrcholí, uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města zejména mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu,“ sdělil Horálek. Až dvacítka z nich pak podle něj může být opravdu jasná.

„Podmínky jsou letos ideální, na obloze bude Měsíc ve fázi úzkého srpku, který v noci, kdy roj vrcholí, zapadá ještě zvečera a nebude rušit svým svitem. Bude tedy možné spatřit i nejslabší meteory. Na jejich pozorování je ale třeba být desítky až stovky kilometrů daleko od velkých měst,“ upozornil astronom.

Právě v druhé polovině noci souhvězdí Perseus, odkud meteory zdánlivě vylétají, vystoupá takřka k nadhlavníku. Většina meteorů tudíž zazáří nad obzorem. Perseidy jsou sice aktivní až do 24. srpna, Horálek však upozornil, že po noci maxima jejich frekvence výrazně klesá. Nejlepší je tedy udělat si čas právě v příštím týdnu ze čtvrtka na pátek.

První zmínky o tomto meteorickém roji pocházejí ze třetího století. Lidé si jich tehdy všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Někdy se jim proto přezdívá Slzy svatého Vavřince.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

„Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862,“ uvedl Horálek. Kometa se naposledy přiblížila ke Slunci v roce 1992, znovu se tak stane až v roce 2126.

Také letos se v noci, kdy roj vrcholí, koná společné komentované pozorování Perseid v areálu hvězdárny ve středočeském Ondřejově. Astronomický ústav Akademie věd ČR ho pořádá na tamní „radarové“ louce. Lidé by podle pořadatelů měli 12. srpna přijít před setměním, aby pak světlem nerušili ostatní účastníky.

Pozorování oblohy je ve čtvrtek 12. srpna mezi 21:00 až 23:00 také ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Těsně po maximu, v sobotu 14. srpna, se koná i tradiční akce Den a noc na Jizerce, jejíž součástí bude také pohled na noční nebe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 3 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 5 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 7 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 9 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 10 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
před 12 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.