Perseidy letos nebude rušit Měsíc, meteorický roj nabídne výjimečnou podívanou

6 minut
Studio 6: Pozorování Perseid na noční obloze
Zdroj: ČT24

V těchto dnech stoupá aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy. Letos pro jejich vyhlížení nastanou skvělé podmínky, nebude je totiž rušit Měsíc, uvedl astronom Petr Horálek. Maximum Perseid bude v noci z 12. na 13. srpna. Příští týden se konají i společná pozorování noční oblohy. Perseidy jsou aktivní od 17. července do 24. srpna.

„Frekvence meteorů pozvolna stoupá a v průběhu noci, kdy roj vrcholí, uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města zejména mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu,“ sdělil Horálek. Až dvacítka z nich pak podle něj může být opravdu jasná.

„Podmínky jsou letos ideální, na obloze bude Měsíc ve fázi úzkého srpku, který v noci, kdy roj vrcholí, zapadá ještě zvečera a nebude rušit svým svitem. Bude tedy možné spatřit i nejslabší meteory. Na jejich pozorování je ale třeba být desítky až stovky kilometrů daleko od velkých měst,“ upozornil astronom.

Právě v druhé polovině noci souhvězdí Perseus, odkud meteory zdánlivě vylétají, vystoupá takřka k nadhlavníku. Většina meteorů tudíž zazáří nad obzorem. Perseidy jsou sice aktivní až do 24. srpna, Horálek však upozornil, že po noci maxima jejich frekvence výrazně klesá. Nejlepší je tedy udělat si čas právě v příštím týdnu ze čtvrtka na pátek.

První zmínky o tomto meteorickém roji pocházejí ze třetího století. Lidé si jich tehdy všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Někdy se jim proto přezdívá Slzy svatého Vavřince.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

„Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862,“ uvedl Horálek. Kometa se naposledy přiblížila ke Slunci v roce 1992, znovu se tak stane až v roce 2126.

Také letos se v noci, kdy roj vrcholí, koná společné komentované pozorování Perseid v areálu hvězdárny ve středočeském Ondřejově. Astronomický ústav Akademie věd ČR ho pořádá na tamní „radarové“ louce. Lidé by podle pořadatelů měli 12. srpna přijít před setměním, aby pak světlem nerušili ostatní účastníky.

Pozorování oblohy je ve čtvrtek 12. srpna mezi 21:00 až 23:00 také ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Těsně po maximu, v sobotu 14. srpna, se koná i tradiční akce Den a noc na Jizerce, jejíž součástí bude také pohled na noční nebe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moderní jazyk vznikal přes třicet tisíc let, naznačuje studie

Není náhoda, že první důkazy o složitějším myšlení pocházejí ze stejné doby, kdy začal vznikat lidský jazyk. Nový výzkum ukazuje, jak dlouho tento proces trval a jaké byly jeho dopady.
před 23 hhodinami

Vědci objevili nový lék na cukrovku, chtějí ho začít testovat

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.
včera v 12:02

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
včera v 11:29

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
včera v 09:10
Načítání...