Pekelná ropucha lovila a žrala dinosaury, potvrdil výzkum

Říká se jí ďábelská ropucha a byla to zřejmě vůbec největší žába, která se kdy pohybovala po naší planetě. Měřila bez natažení nohou přes 40 centimetrů a vážila až čtyři kilogramy.

Žába s latinským jménem Beelzebufo ampinga žila na Madagaskaru před 68 miliony lety. Její pozůstatky byly objeveny už roku 1993 a od té doby představuje pro vědce velkou výzvu. Šlo o velmi masivní zvíře s širokou tlamou uzpůsobenou požírání živé kořisti – jenže v té době na Madagaskaru zase tolik vhodné kořisti nežilo. Proto se vědci od počátku zkoumání ropuchy zamýšleli nad tím, co mohla žrát.

Paleontologové již dlouho žábu podezírali, že její potravou mohli být dinosauři, respektive jejich mláďata. Menší dinosauři totiž velikostně odpovídali přesně tomu, co by se do žáby teoreticky mohlo vejít. Jinou otázkou ale bylo, zda by žáby byly schopné takové zvíře ulovit – a pozřít. Nyní právě to potvrdili výzkumníci, kteří zkoumali to, jakou silou jsou schopné žáby kousat.

Z více než 6500 druhů žab jich má většina čelisti velmi slabé – hrají totiž jen malou roli při lovu jejich kořisti. Výjimku představují robustní jihoamerické rohatky, jejichž čelisti jsou velmi silné. Biologové poprvé změřili, jak moc; z výsledků pak odvodili, jaká byla síla čelistí pravěké „ďábelské ropuchy“.

Rekordmanka dneška proti pravěké žábě

Vědci popsali, že brazilské žáby mají sílu kousnutí kolem 30 newtonů. „Na rozdíl od většiny jiných žab, které loví jen malou kořist a mohou tedy mít jen slabé čelisti, rohatky se živí zvířaty podobně velkými, jako jsou ony samy,“ uvedl Marc Jones, který tento výzkum vedl.

  • Člověk: 600 newtonů
  • Pes, německý ovčák: 1300 newtonů
  • Pes, mastiff: 1700 newtonů 
  • Lev, žralok: 3000 newtonů
  • Hyena: 5000 newtonů
  • Krokodýl nilský: 16 000 newtonů
  • Tyranosaurus rex: 60 000 newtonů
  • Pravěký krokodýl Deinosuchus riograndensis: 102 000 newtonů

Rohatky loví jiné žáby, hady i drobné hlodavce – silné čelisti hrají při lovu zásadní roli. Protože stavba lebky rohatek a vymřelého Beelzebufa je velmi podobná, pravěké ropuchy byly jen mnohem větší, dá se výsledek této studie podle Jonese použít i k extrapolování síly čelistí tohoto madagaskarského tvora. Z výpočtů vyplývá, že ropucha musela mít v čelistech sílu asi 2000 newtonů – což je číslo srovnatelné se silou současných predátorů, jako je třeba vlk nebo tygr.

„S takovou silou byla Beelzebufo schopná ulovit malé a drobné dinosaury, s nimiž sdílela ekosystém,“ vysvětlil Jones.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 45 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 10 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...