Pekelná ropucha lovila a žrala dinosaury, potvrdil výzkum

Říká se jí ďábelská ropucha a byla to zřejmě vůbec největší žába, která se kdy pohybovala po naší planetě. Měřila bez natažení nohou přes 40 centimetrů a vážila až čtyři kilogramy.

Žába s latinským jménem Beelzebufo ampinga žila na Madagaskaru před 68 miliony lety. Její pozůstatky byly objeveny už roku 1993 a od té doby představuje pro vědce velkou výzvu. Šlo o velmi masivní zvíře s širokou tlamou uzpůsobenou požírání živé kořisti – jenže v té době na Madagaskaru zase tolik vhodné kořisti nežilo. Proto se vědci od počátku zkoumání ropuchy zamýšleli nad tím, co mohla žrát.

Paleontologové již dlouho žábu podezírali, že její potravou mohli být dinosauři, respektive jejich mláďata. Menší dinosauři totiž velikostně odpovídali přesně tomu, co by se do žáby teoreticky mohlo vejít. Jinou otázkou ale bylo, zda by žáby byly schopné takové zvíře ulovit – a pozřít. Nyní právě to potvrdili výzkumníci, kteří zkoumali to, jakou silou jsou schopné žáby kousat.

Z více než 6500 druhů žab jich má většina čelisti velmi slabé – hrají totiž jen malou roli při lovu jejich kořisti. Výjimku představují robustní jihoamerické rohatky, jejichž čelisti jsou velmi silné. Biologové poprvé změřili, jak moc; z výsledků pak odvodili, jaká byla síla čelistí pravěké „ďábelské ropuchy“.

Rekordmanka dneška proti pravěké žábě

Vědci popsali, že brazilské žáby mají sílu kousnutí kolem 30 newtonů. „Na rozdíl od většiny jiných žab, které loví jen malou kořist a mohou tedy mít jen slabé čelisti, rohatky se živí zvířaty podobně velkými, jako jsou ony samy,“ uvedl Marc Jones, který tento výzkum vedl.

  • Člověk: 600 newtonů
  • Pes, německý ovčák: 1300 newtonů
  • Pes, mastiff: 1700 newtonů 
  • Lev, žralok: 3000 newtonů
  • Hyena: 5000 newtonů
  • Krokodýl nilský: 16 000 newtonů
  • Tyranosaurus rex: 60 000 newtonů
  • Pravěký krokodýl Deinosuchus riograndensis: 102 000 newtonů

Rohatky loví jiné žáby, hady i drobné hlodavce – silné čelisti hrají při lovu zásadní roli. Protože stavba lebky rohatek a vymřelého Beelzebufa je velmi podobná, pravěké ropuchy byly jen mnohem větší, dá se výsledek této studie podle Jonese použít i k extrapolování síly čelistí tohoto madagaskarského tvora. Z výpočtů vyplývá, že ropucha musela mít v čelistech sílu asi 2000 newtonů – což je číslo srovnatelné se silou současných predátorů, jako je třeba vlk nebo tygr.

„S takovou silou byla Beelzebufo schopná ulovit malé a drobné dinosaury, s nimiž sdílela ekosystém,“ vysvětlil Jones.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 51 mminutami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 18 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...