Pavouci mají hlubokou osobnost, popsali vědci

Věda doposud považovala pavouky za tvory značně uniformní. Nové studie ale ukazují, že mezi konkrétními jedinci existuje obrovské množství rozdílů v chování – každý pavouk je tedy mnohem větší individualitou, než jsme si zatím mysleli.

Výsledky výzkumu vědci představili na březnové konferenci Midwest Ecology and Evolution Conference na University of Illinois. Věnovali se studiu slíďákovitých pavouků, kteří žijí ve Spojených státech a Kanadě.

Slíďákovitých existuje asi 3000 druhů, ve Spojených státech jich je asi 200 druhů. Jsou typičtí tím, že mají oči uspořádané do tří příčných řad. Slíďáci loví kořist podobně jako teplokrevné šelmy – vrhají se na ni pomocí odrazu silných zadních končetin; proto (a pro jejich často chlupatá tělíčka) se jim říká „vlčí pavouci“.

Co pavouk, to osobnost

Z pozorování biologů, kteří chování různých druhů těchto pavouků sledovali, vyplývá, že jde o složitější tvory, než by naznačovala jejich tělesná skladba. Důkazem by mělo být, jak odlišně se chovají různé druhy slíďáků, které se od sebe evolučně oddělily teprve nedávno. Vědci to studovali především na jejich reprodukčních strategiích.

Jednotliví samci stejného druhu volili v přístupu k samicím v rámci namlouvání značně odlišné strategie; dokonce natolik různé, že vědci byli schopní jednotlivé kusy spolehlivě identifikovat jen podle toho, jak při námluvách podupávají. Míra tak vysoké individuality nebyla u tak jednoduchých tvorů zatím předpokládána.

Výzkum je vědecky zajímavý především proto, že tito pavouci by se mohli v blízké době stát dalším modelovým organismem. U hmyzu jsou to zatím nejčastěji octomilka a háďátko, ale podle autorů práce je již brzy doplní slíďák – vědce na nich zajímá především kombinace jejich vizuálních, chemických a vibračních smyslů, v čemž se od ostatních tvorů liší.

  • Modelový organismus je intenzivně zkoumaný organismus, jehož zkoumání neslouží jen k poznání jeho samého, ale je systematicky používáno k probádávání a popisování obecnějších jevů a odvozování vlastností a vztahů platících pro jiné organismy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
před 5 hhodinami

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
před 17 hhodinami

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
před 23 hhodinami

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
včera v 11:00

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
včera v 06:30

YouTube slaví dvacet let. Měsíčně ho sleduje devět z deseti Čechů

Americká platforma pro nahrávání videí YouTube slaví výročí. První záběry ze ZOO v San Diegu se na ní objevily před dvaceti lety, nyní jich je nahráno přes pět miliard a každou minutu přibývají hodiny dalších. Tvůrců jsou jen v tuzemsku tisícovky a dosah na celou společnost je podle obchodního ředitele YouTube pro Česko a Slovensko Petra Houzara nesporný. Síť podle něj alespoň jednou měsíčně sleduje devět z deseti Čechů, pravidelně pak sedmdesát procent.
23. 4. 2025

Za „aprílové počasí“ může rozdílnost teplot povrchu pevniny a moře

Duben je měsíc, ve kterém se na našem území můžou objevit jak dny, ve kterých počasí připomíná ještě uplynulou zimu, tak naopak dny, kdy se už o slovo hlásí blížící se léto. Ostatně proměnlivosti dubnového počasí si všímá i nejedna lidová pranostika. Za všechny zmiňme například tuto: „V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a proto stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá“. Proč je tedy právě dubnové počasí tak proměnlivé a nestálé?
23. 4. 2025

Proč je v kosmu víc hmoty než antihmoty? Nový výzkum s českým podílem slibuje pohled za standardní model

Fyzici v dubnu zveřejnili výsledky prvního pozorování rozdílného chování klasické hmoty a antihmoty. Za objevem jsou vědci z CERN, podíl na něm mají i Češi. Výsledek může představovat významný milník v historii částicové fyziky: rozšiřuje totiž chápání rozdílů mezi hmotou a antihmotou a otevírá vědcům nové cesty k pochopení, proč při vzniku vesmíru převládla právě hmota.
23. 4. 2025
Načítání...