Pavouci mají hlubokou osobnost, popsali vědci

Věda doposud považovala pavouky za tvory značně uniformní. Nové studie ale ukazují, že mezi konkrétními jedinci existuje obrovské množství rozdílů v chování – každý pavouk je tedy mnohem větší individualitou, než jsme si zatím mysleli.

Výsledky výzkumu vědci představili na březnové konferenci Midwest Ecology and Evolution Conference na University of Illinois. Věnovali se studiu slíďákovitých pavouků, kteří žijí ve Spojených státech a Kanadě.

Slíďákovitých existuje asi 3000 druhů, ve Spojených státech jich je asi 200 druhů. Jsou typičtí tím, že mají oči uspořádané do tří příčných řad. Slíďáci loví kořist podobně jako teplokrevné šelmy – vrhají se na ni pomocí odrazu silných zadních končetin; proto (a pro jejich často chlupatá tělíčka) se jim říká „vlčí pavouci“.

Co pavouk, to osobnost

Z pozorování biologů, kteří chování různých druhů těchto pavouků sledovali, vyplývá, že jde o složitější tvory, než by naznačovala jejich tělesná skladba. Důkazem by mělo být, jak odlišně se chovají různé druhy slíďáků, které se od sebe evolučně oddělily teprve nedávno. Vědci to studovali především na jejich reprodukčních strategiích.

Jednotliví samci stejného druhu volili v přístupu k samicím v rámci namlouvání značně odlišné strategie; dokonce natolik různé, že vědci byli schopní jednotlivé kusy spolehlivě identifikovat jen podle toho, jak při námluvách podupávají. Míra tak vysoké individuality nebyla u tak jednoduchých tvorů zatím předpokládána.

Výzkum je vědecky zajímavý především proto, že tito pavouci by se mohli v blízké době stát dalším modelovým organismem. U hmyzu jsou to zatím nejčastěji octomilka a háďátko, ale podle autorů práce je již brzy doplní slíďák – vědce na nich zajímá především kombinace jejich vizuálních, chemických a vibračních smyslů, v čemž se od ostatních tvorů liší.

  • Modelový organismus je intenzivně zkoumaný organismus, jehož zkoumání neslouží jen k poznání jeho samého, ale je systematicky používáno k probádávání a popisování obecnějších jevů a odvozování vlastností a vztahů platících pro jiné organismy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 8 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...