Pavouci mají hlubokou osobnost, popsali vědci

Věda doposud považovala pavouky za tvory značně uniformní. Nové studie ale ukazují, že mezi konkrétními jedinci existuje obrovské množství rozdílů v chování – každý pavouk je tedy mnohem větší individualitou, než jsme si zatím mysleli.

Výsledky výzkumu vědci představili na březnové konferenci Midwest Ecology and Evolution Conference na University of Illinois. Věnovali se studiu slíďákovitých pavouků, kteří žijí ve Spojených státech a Kanadě.

Slíďákovitých existuje asi 3000 druhů, ve Spojených státech jich je asi 200 druhů. Jsou typičtí tím, že mají oči uspořádané do tří příčných řad. Slíďáci loví kořist podobně jako teplokrevné šelmy – vrhají se na ni pomocí odrazu silných zadních končetin; proto (a pro jejich často chlupatá tělíčka) se jim říká „vlčí pavouci“.

Co pavouk, to osobnost

Z pozorování biologů, kteří chování různých druhů těchto pavouků sledovali, vyplývá, že jde o složitější tvory, než by naznačovala jejich tělesná skladba. Důkazem by mělo být, jak odlišně se chovají různé druhy slíďáků, které se od sebe evolučně oddělily teprve nedávno. Vědci to studovali především na jejich reprodukčních strategiích.

Jednotliví samci stejného druhu volili v přístupu k samicím v rámci namlouvání značně odlišné strategie; dokonce natolik různé, že vědci byli schopní jednotlivé kusy spolehlivě identifikovat jen podle toho, jak při námluvách podupávají. Míra tak vysoké individuality nebyla u tak jednoduchých tvorů zatím předpokládána.

Výzkum je vědecky zajímavý především proto, že tito pavouci by se mohli v blízké době stát dalším modelovým organismem. U hmyzu jsou to zatím nejčastěji octomilka a háďátko, ale podle autorů práce je již brzy doplní slíďák – vědce na nich zajímá především kombinace jejich vizuálních, chemických a vibračních smyslů, v čemž se od ostatních tvorů liší.

  • Modelový organismus je intenzivně zkoumaný organismus, jehož zkoumání neslouží jen k poznání jeho samého, ale je systematicky používáno k probádávání a popisování obecnějších jevů a odvozování vlastností a vztahů platících pro jiné organismy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 7 mminutami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 2 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 18 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 19 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 22 hhodinami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 22 hhodinami

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 23 hhodinami
Načítání...