Pandemie si vyžádala 18 milionů životů, tvrdí studie. Statistiky dosud uváděly třetinu

V souvislosti s nemocí covid-19 ve světě zemřelo zhruba 18 milionů lidí, což je třikrát více, než dosud uváděly statistiky. Tvrdí to studie vydaná odborným časopisem The Lancet.

Vědci k číslu dospěli srovnáním skutečného počtu zemřelých v letech 2020 a 2021 a očekávaným počtem úmrtí na základě dat z předchozích let.

„Úplný dopad byl mnohem větší, než ukazují počty potvrzených úmrtí nakažených covidem-19,“ píší vědci. Podle nich lze rozdíl zhruba 12 milionů mrtvých vysvětlit nedostatečným testováním v některých částech světa či ztíženým přístupem ke zdravotnictví během pandemie. V některých případech kvůli podmínkám, které se vytvořily během pandemie, lidé více umírali na „běžné nemoci“.

Největší výkyvy v počtu úmrtí podle studie vykazují některé státy v Latinské Americe či země ve střední a východní Evropě. Naopak nejmenší rozdíly v počtu mrtvých mají Austrálie a Nový Zéland, které zavedly přísné uzávěry.

Autoři studie zdůraznili, že vývoj počtu úmrtí během pandemie si vyžádá další přesnější průzkumy. Ty by se měly snažit stanovit, kolik lidí zemřelo přímo v souvislosti s nákazou a kolik úmrtí nepřímo způsobila pandemie například kvůli změně návyků či přístupu k péči.

Podle Univerzity Johnse Hopkinse se během více než dvou let pandemie nákaza koronavirem prokázala ve světě u zhruba 453 milionů lidí. Zemřelo přes šest milionů nakažených.

Covid se stává méně smrtícím

Nová data z různých částí světa v současné době ukazují, že covid se stává pro většinu populace méně vážnou hrozbou, přinejmenším z hlediska rizika úmrtí. Například podle nové analýzy oficiálních britských údajů tvrdí web Financial Times, že pro naprostou většinu obyvatel Anglie je covid-19 od března poprvé méně smrtelný než chřipka. Hlavní příčinou je kombinace dostatečně imunity získané jak očkováním, tak i překonáním nemoci, ale i obecně méně závažný průběh nemoci spojený s variantou omikron.

Individuálně je sice omikron opravdu méně závažný, ale problémem je jeho vysoká nakažlivost – kvůli tomu se jím nakazilo v Anglii tolik lidí, že tam na respirační onemocnění zemřelo o polovinu více lidí než při běžné chřipkové sezoně.

„Je omikron totéž co chřipka? Ne. Ale díky vakcínám jsou rizika pro jednotlivce velmi podobná,“ komentoval pro Financial Times epidemiolog Raghib Ali z Cambridge, který dodal, že díky tomu je „velký nárůst“ hospitalizací nebo úmrtí „nepravděpodobný“, alespoň dokud omikron zůstává dominantní variantou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 3 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...