Pandemie si vyžádala 18 milionů životů, tvrdí studie. Statistiky dosud uváděly třetinu

V souvislosti s nemocí covid-19 ve světě zemřelo zhruba 18 milionů lidí, což je třikrát více, než dosud uváděly statistiky. Tvrdí to studie vydaná odborným časopisem The Lancet.

Vědci k číslu dospěli srovnáním skutečného počtu zemřelých v letech 2020 a 2021 a očekávaným počtem úmrtí na základě dat z předchozích let.

„Úplný dopad byl mnohem větší, než ukazují počty potvrzených úmrtí nakažených covidem-19,“ píší vědci. Podle nich lze rozdíl zhruba 12 milionů mrtvých vysvětlit nedostatečným testováním v některých částech světa či ztíženým přístupem ke zdravotnictví během pandemie. V některých případech kvůli podmínkám, které se vytvořily během pandemie, lidé více umírali na „běžné nemoci“.

Největší výkyvy v počtu úmrtí podle studie vykazují některé státy v Latinské Americe či země ve střední a východní Evropě. Naopak nejmenší rozdíly v počtu mrtvých mají Austrálie a Nový Zéland, které zavedly přísné uzávěry.

Autoři studie zdůraznili, že vývoj počtu úmrtí během pandemie si vyžádá další přesnější průzkumy. Ty by se měly snažit stanovit, kolik lidí zemřelo přímo v souvislosti s nákazou a kolik úmrtí nepřímo způsobila pandemie například kvůli změně návyků či přístupu k péči.

Podle Univerzity Johnse Hopkinse se během více než dvou let pandemie nákaza koronavirem prokázala ve světě u zhruba 453 milionů lidí. Zemřelo přes šest milionů nakažených.

Covid se stává méně smrtícím

Nová data z různých částí světa v současné době ukazují, že covid se stává pro většinu populace méně vážnou hrozbou, přinejmenším z hlediska rizika úmrtí. Například podle nové analýzy oficiálních britských údajů tvrdí web Financial Times, že pro naprostou většinu obyvatel Anglie je covid-19 od března poprvé méně smrtelný než chřipka. Hlavní příčinou je kombinace dostatečně imunity získané jak očkováním, tak i překonáním nemoci, ale i obecně méně závažný průběh nemoci spojený s variantou omikron.

Individuálně je sice omikron opravdu méně závažný, ale problémem je jeho vysoká nakažlivost – kvůli tomu se jím nakazilo v Anglii tolik lidí, že tam na respirační onemocnění zemřelo o polovinu více lidí než při běžné chřipkové sezoně.

„Je omikron totéž co chřipka? Ne. Ale díky vakcínám jsou rizika pro jednotlivce velmi podobná,“ komentoval pro Financial Times epidemiolog Raghib Ali z Cambridge, který dodal, že díky tomu je „velký nárůst“ hospitalizací nebo úmrtí „nepravděpodobný“, alespoň dokud omikron zůstává dominantní variantou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 30 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...