Pandemie si vyžádala 18 milionů životů, tvrdí studie. Statistiky dosud uváděly třetinu

V souvislosti s nemocí covid-19 ve světě zemřelo zhruba 18 milionů lidí, což je třikrát více, než dosud uváděly statistiky. Tvrdí to studie vydaná odborným časopisem The Lancet.

Vědci k číslu dospěli srovnáním skutečného počtu zemřelých v letech 2020 a 2021 a očekávaným počtem úmrtí na základě dat z předchozích let.

„Úplný dopad byl mnohem větší, než ukazují počty potvrzených úmrtí nakažených covidem-19,“ píší vědci. Podle nich lze rozdíl zhruba 12 milionů mrtvých vysvětlit nedostatečným testováním v některých částech světa či ztíženým přístupem ke zdravotnictví během pandemie. V některých případech kvůli podmínkám, které se vytvořily během pandemie, lidé více umírali na „běžné nemoci“.

Největší výkyvy v počtu úmrtí podle studie vykazují některé státy v Latinské Americe či země ve střední a východní Evropě. Naopak nejmenší rozdíly v počtu mrtvých mají Austrálie a Nový Zéland, které zavedly přísné uzávěry.

Autoři studie zdůraznili, že vývoj počtu úmrtí během pandemie si vyžádá další přesnější průzkumy. Ty by se měly snažit stanovit, kolik lidí zemřelo přímo v souvislosti s nákazou a kolik úmrtí nepřímo způsobila pandemie například kvůli změně návyků či přístupu k péči.

Podle Univerzity Johnse Hopkinse se během více než dvou let pandemie nákaza koronavirem prokázala ve světě u zhruba 453 milionů lidí. Zemřelo přes šest milionů nakažených.

Covid se stává méně smrtícím

Nová data z různých částí světa v současné době ukazují, že covid se stává pro většinu populace méně vážnou hrozbou, přinejmenším z hlediska rizika úmrtí. Například podle nové analýzy oficiálních britských údajů tvrdí web Financial Times, že pro naprostou většinu obyvatel Anglie je covid-19 od března poprvé méně smrtelný než chřipka. Hlavní příčinou je kombinace dostatečně imunity získané jak očkováním, tak i překonáním nemoci, ale i obecně méně závažný průběh nemoci spojený s variantou omikron.

Individuálně je sice omikron opravdu méně závažný, ale problémem je jeho vysoká nakažlivost – kvůli tomu se jím nakazilo v Anglii tolik lidí, že tam na respirační onemocnění zemřelo o polovinu více lidí než při běžné chřipkové sezoně.

„Je omikron totéž co chřipka? Ne. Ale díky vakcínám jsou rizika pro jednotlivce velmi podobná,“ komentoval pro Financial Times epidemiolog Raghib Ali z Cambridge, který dodal, že díky tomu je „velký nárůst“ hospitalizací nebo úmrtí „nepravděpodobný“, alespoň dokud omikron zůstává dominantní variantou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
před 2 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
před 4 hhodinami

V Brazílii padlo loni nejméně stromů od roku 2019

Odlesňování v Brazílii, kde se nachází největší část Amazonie, loni kleslo na nejnižší úroveň od roku 2019, vyplývá ze zprávy tamní monitorovací sítě MapBiomas zveřejněné tento týden. Podle agentury AFP je to zásluha politiky prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.
před 6 hhodinami

Japonci chtějí kulturní artefakty chránit přesunem na Měsíc

Japonská letecká společnost Japan Airlines (JAL) chce od roku 2028 nabízet přepravu nákladu na Měsíc. V novém projektu plánuje přepravovat předměty kulturní hodnoty, kterým na Zemi hrozí zánik v důsledku klimatických změn, ozbrojených konfliktů či přírodních katastrof. Pokud se záměr uskuteční, JAL se stane první leteckou společností na světě, která bude zajišťovat dopravu nákladu na Měsíc, uvedly agentury Kjódó a The Japan News.
před 8 hhodinami

Vědci vytvořili AI model obezity. Může odhalit řadu problémů

Obezita zkracuje život, ničí orgány a zhoršuje dopady mnoha dalších nemocí. Jenže vědci stále neznají přesný systémový dopad na konkrétní místa v těle. Nyní by tomu mohly pomoci nové technologie.
před 9 hhodinami

Archeologové popsali starověké město, kde bohatství nevedlo k nerovnosti

Indické starověké město Mohendžodaro darovalo lidstvu nejen chov slepic, ale podle nové studie také rovnost. Archeologové popsali, že se už před tisícovkami let vyvíjelo směrem k větší sociální spravedlnosti a nevznikaly v něm žádné skupinky samozvaných elit, které by přebíraly moc.
včera v 17:14

Třetina filmových geologů se nedožije závěrečných titulků, odhalila studie

Není to výzkum, který změní svět, ani za něj autoři nedostanou Nobelovu cenu. Ale nová studie popisuje, jak stereotypně se ve filmech popisují vědci v geologických oborech, i to, jak dramaticky v nich tento jinak klidný obor vypadá.
včera v 15:29

VideoMalá, modrá, doposud neznámá. Vědci popsali nový druh chobotnice

Mořští biologové pozorovali při ponorech do oceánu v okolí Galapág roku 2015 tvora, kterého do té doby nikdy neviděli. „Je malá, je modrá,“ vykřikli podle záznamů experti, když ho poprvé spatřili na kamerách ponorky EV Nautilus. Teď se zvíře podařilo odchytit a popsat v odborném časopise Zootaxa. Jde o chobotnici, která dostala jméno Microeledone galapagensis. Je velká necelých osm centimetrů a žije v hloubkách kolem sedmnácti set metrů pod hladinou.
včera v 12:04
Načítání...