Pandemie si vyžádala 18 milionů životů, tvrdí studie. Statistiky dosud uváděly třetinu

V souvislosti s nemocí covid-19 ve světě zemřelo zhruba 18 milionů lidí, což je třikrát více, než dosud uváděly statistiky. Tvrdí to studie vydaná odborným časopisem The Lancet.

Vědci k číslu dospěli srovnáním skutečného počtu zemřelých v letech 2020 a 2021 a očekávaným počtem úmrtí na základě dat z předchozích let.

„Úplný dopad byl mnohem větší, než ukazují počty potvrzených úmrtí nakažených covidem-19,“ píší vědci. Podle nich lze rozdíl zhruba 12 milionů mrtvých vysvětlit nedostatečným testováním v některých částech světa či ztíženým přístupem ke zdravotnictví během pandemie. V některých případech kvůli podmínkám, které se vytvořily během pandemie, lidé více umírali na „běžné nemoci“.

Největší výkyvy v počtu úmrtí podle studie vykazují některé státy v Latinské Americe či země ve střední a východní Evropě. Naopak nejmenší rozdíly v počtu mrtvých mají Austrálie a Nový Zéland, které zavedly přísné uzávěry.

Autoři studie zdůraznili, že vývoj počtu úmrtí během pandemie si vyžádá další přesnější průzkumy. Ty by se měly snažit stanovit, kolik lidí zemřelo přímo v souvislosti s nákazou a kolik úmrtí nepřímo způsobila pandemie například kvůli změně návyků či přístupu k péči.

Podle Univerzity Johnse Hopkinse se během více než dvou let pandemie nákaza koronavirem prokázala ve světě u zhruba 453 milionů lidí. Zemřelo přes šest milionů nakažených.

Covid se stává méně smrtícím

Nová data z různých částí světa v současné době ukazují, že covid se stává pro většinu populace méně vážnou hrozbou, přinejmenším z hlediska rizika úmrtí. Například podle nové analýzy oficiálních britských údajů tvrdí web Financial Times, že pro naprostou většinu obyvatel Anglie je covid-19 od března poprvé méně smrtelný než chřipka. Hlavní příčinou je kombinace dostatečně imunity získané jak očkováním, tak i překonáním nemoci, ale i obecně méně závažný průběh nemoci spojený s variantou omikron.

Individuálně je sice omikron opravdu méně závažný, ale problémem je jeho vysoká nakažlivost – kvůli tomu se jím nakazilo v Anglii tolik lidí, že tam na respirační onemocnění zemřelo o polovinu více lidí než při běžné chřipkové sezoně.

„Je omikron totéž co chřipka? Ne. Ale díky vakcínám jsou rizika pro jednotlivce velmi podobná,“ komentoval pro Financial Times epidemiolog Raghib Ali z Cambridge, který dodal, že díky tomu je „velký nárůst“ hospitalizací nebo úmrtí „nepravděpodobný“, alespoň dokud omikron zůstává dominantní variantou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 16 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled