Paleontologové popsali kapesního delfína. Měřil jen metr a byl bezzubý

Paleontologové oznámili objev nového druhu pravěkého delfína. Byl sice ještě bezzubý, ale už hvízdal podobně jako ti dnešní.

Vědci dokázali podobu delfína rekonstruovat z pouhé části jeho hlavy, fosilizované mozkovny. Našla se v řece nedaleko Charlestonu v USA. Z ní se jim podařilo vytvořit vzhled tohoto mořského savce s tupým čumákem.

Byl menší než většina dnešních druhů, měřil jen necelý jeden metr – což je asi polovina délky těla dnešních delfínů. Je to paradox, protože tento miniaturní tvor byl vlastně nejbližším příbuzným skupiny kytovců, mezi něž patří obří vorvani a kosatky. Právě tato skupina mořských savců si také vyvinula schopnost echolokace, tedy navigovat se ve vodě pomocí odrazu zvukových vln.

Delfín dostal jméno Inermorostrum xenops. „Trvalo mu jen čtyři miliony let, než se vyvinul z předchůdců kytovců, kteří měli zuby. Tento delfín byl přitom bezzubý, podobně jako dnešní velryby nebo plejtváci,“ uvedl profesor Robert Boessenecker, který delfína popsal v odborném časopise British Royal Society journal Proceedings B.

Během těchto čtyř milionů let, což je z evolučního hlediska dost krátká doba, přišel delfín o všechny zuby, zmenšil se mu čumák i tlama, ale naopak si vyvinul extrémně svalnaté rty. „Právě ty jsou nejdůležitější,“ popisuje Boessenecker. Na to, že je měl, přišel vědec ze série velmi silných cév, které do této části těla směřovaly.

Olihňožrout se představuje

Z tohoto výzkumu vyplývá, že se delfín živil především olihněmi a sépiemi, možná také menšími rybami. Rozhodně muselo jít o tvory s měkkými těly, která byl schopen rozdrtit mezi rty nebo na patře a nepotřeboval k jejich kousání zuby. Zřejmě po kořisti pátral u oceánského dna; to zase vyplývá z tvaru čumáku, který je ohnutý směrem dolů.

Nešlo o jediného zástupce kytovců, který se v době před 20–35 miliony lety takto změnil – jak krátké, tak dlouhé čumáky se objevily během evoluce mnohokrát a vznikly nezávisle na sobě. Nakonec se nejlépe osvědčila kombinace obou přístupů; dnešní delfíni mají čumáky naprosto průměrné, takže jsou schopni více způsobů lovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 18 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 20 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
17. 4. 2026

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...