Teplejší oceány mají negativní dopad na lidské zdraví – popsali experti pro Mezinárodní svaz ochrany přírody.
Oteplování oceánů žene toxické bakterie na sever. Místo v Mexickém zálivu jsou už v Pobaltí
Světové oceány se prokazatelně oteplují, což způsobuje komplikace mořskému životu – zejména kvůli nadměrnému šíření vodního květu. Může to však mít dopad také na lidské zdraví, uvádějí vědci ve velké zprávě.
Problém spočívá v tom, že řasy se díky teplejší vodě šíří mnohem rychleji i na sever k pólům. Uvádí to výzkum, který pro Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) zpracovali vědci z Texaské univerzity v Austinu a Plymouth University. Pracovalo na něm celkem 80 vědců ze 12 států a shrnuje desítky let výzkumů oceánů.
V části věnované zdravotním dopadům na lidské zdraví se vědci věnují především šíření bakterie Vibrio vulnificus. Nemoc, kterou způsobuje, představovala problém už dávno, ale pouze v několika málo místech světa, zejména v Mexickém zálivu. Téměř 90 procent lidí, které nakazí, ji dostanou od infikovaných ústřic. Přitom jde o bakterii velmi nebezpečnou; zabije asi třetinu až polovinu nakažených. A tato bakterie se nyní, podle nejnovějších údajů, šíří po celém světě. Její výskyt byl ve zvýšené míře zaznamenán už i na Aljašce a v Baltském moři, tedy až 1000 kilometrů severněji, než kdy předtím.
Otrávené ryby, bakterie cestující po Zemi. Vítejte v 21. století
Stejně nebezpečné však může být také přemnožení takzvaného vodního květu. Pod tímto názvem se skrývá nadměrné množství mikroorganismů, především sinic. Vodní květ může kontaminovat maso mořských ryb, které pak u lidí způsobuje ciguateru. O této nemoci vyvolávající prudké žaludeční nevolnosti se v našich středoevropských končinách moc neví, ale pro obyvatele tropických oceánů je pohromou už do starověku. Ročně jí onemocní asi 50 000 až půl milionu osob. Podle některých vědců dokonce tato choroba asi před 1000 lety způsobila kolonizaci Polynésie – lidé sem možná prchali právě z oblastí, kde se ciguatera vyskytovala.
„Během pouhých několika let jsme se dostali ze situace, že je to hypoteticky možné, do reality, kdy už máme množství dobře zdokumentovaných případů nakažení člověka chorobou způsobenou oteplováním oceánů,“ popsala spoluautorka studie Camille Parmesanová z Texaské univerzity v Austinu. Podle všech vědců, kteří se na studii podíleli, je korelace mezi šířením nemocí a oteplováním oceánů jednoznačná a prokazatelná. Mezi vědci existuje podle nich konsensus na tom, že klimatické změna zřejmě přináší tropické mikrobiální choroby do chladnějších oblastí.
Současně vědci přiznávají, že je potřeba dalších výzkumů, aby dokázali pochopit, kudy přesně se různé choroby šíří: „Nevíme doposud, jestli tady ty nemoci byly i předtím, ale jen v neaktivní podobě, anebo jestli se doopravdy šíří s teplejší mořskou vodou,“ dodala Parmesanová. „Co ale naopak víme, je, že potřebujeme nové zdravotnické strategie, abychom byli schopní se vypořádat s patogeny, které jsme v našich zemích zatím neměli.“
Podle zúčastněných vědců je důležité, že výzkum ukázal nejen vliv oteplování oceánů, ale také jeho důsledky na lidské zdraví. „Zásadní je to, že jsme přešli od hypotéz a projekcí k plně pozorovaným dopadům,“ komentoval výzkum Jay Banner, expert na klimatické změny v Institutu environmentálních studií na kanadské Jackson School. „Je tomu podobně i v řadě jiných oborů, kde realita odráží projekce a vědecké hypotézy z minulých let – například zvyšující se hladiny oceánů nebo častější extrémy počasí.“