Oteplování oceánů žene toxické bakterie na sever. Místo v Mexickém zálivu jsou už v Pobaltí

Teplejší oceány mají negativní dopad na lidské zdraví – popsali experti pro Mezinárodní svaz ochrany přírody.

Světové oceány se prokazatelně oteplují, což způsobuje komplikace mořskému životu – zejména kvůli nadměrnému šíření vodního květu. Může to však mít dopad také na lidské zdraví, uvádějí vědci ve velké zprávě.

Problém spočívá v tom, že řasy se díky teplejší vodě šíří mnohem rychleji i na sever k pólům. Uvádí to výzkum, který pro Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) zpracovali vědci z Texaské univerzity v Austinu a Plymouth University. Pracovalo na něm celkem 80 vědců ze 12 států a shrnuje desítky let výzkumů oceánů.

V části věnované zdravotním dopadům na lidské zdraví se vědci věnují především šíření bakterie Vibrio vulnificus. Nemoc, kterou způsobuje, představovala problém už dávno, ale pouze v několika málo místech světa, zejména v Mexickém zálivu. Téměř 90 procent lidí, které nakazí, ji dostanou od infikovaných ústřic. Přitom jde o bakterii velmi nebezpečnou; zabije asi třetinu až polovinu nakažených. A tato bakterie se nyní, podle nejnovějších údajů, šíří po celém světě. Její výskyt byl ve zvýšené míře zaznamenán už i na Aljašce a v Baltském moři, tedy až 1000 kilometrů severněji, než kdy předtím.

Otrávené ryby, bakterie cestující po Zemi. Vítejte v 21. století

Stejně nebezpečné však může být také přemnožení takzvaného vodního květu. Pod tímto názvem se skrývá nadměrné množství mikroorganismů, především sinic. Vodní květ může kontaminovat maso mořských ryb, které pak u lidí způsobuje ciguateru. O této nemoci vyvolávající prudké žaludeční nevolnosti se v našich středoevropských končinách moc neví, ale pro obyvatele tropických oceánů je pohromou už do starověku. Ročně jí onemocní asi 50 000 až půl milionu osob. Podle některých vědců dokonce tato choroba asi před 1000 lety způsobila kolonizaci Polynésie – lidé sem možná prchali právě z oblastí, kde se ciguatera vyskytovala.

V Česku ratifikovala Pařížskou dohodu vláda, čeká se na souhlas parlamentu a podpis prezidenta (zdroj: ČT24)

„Během pouhých několika let jsme se dostali ze situace, že je to hypoteticky možné, do reality, kdy už máme množství dobře zdokumentovaných případů nakažení člověka chorobou způsobenou oteplováním oceánů,“ popsala spoluautorka studie Camille Parmesanová z Texaské univerzity v Austinu. Podle všech vědců, kteří se na studii podíleli, je korelace mezi šířením nemocí a oteplováním oceánů jednoznačná a prokazatelná. Mezi vědci existuje podle nich konsensus na tom, že klimatické změna zřejmě přináší tropické mikrobiální choroby do chladnějších oblastí.

Vodní květ na satelitních snímcích
Zdroj: Wikimedia Commons

Současně vědci přiznávají, že je potřeba dalších výzkumů, aby dokázali pochopit, kudy přesně se různé choroby šíří: „Nevíme doposud, jestli tady ty nemoci byly i předtím, ale jen v neaktivní podobě, anebo jestli se doopravdy šíří s teplejší mořskou vodou,“ dodala Parmesanová. „Co ale naopak víme, je, že potřebujeme nové zdravotnické strategie, abychom byli schopní se vypořádat s patogeny, které jsme v našich zemích zatím neměli.“

Česko v boji s klimatickou změnou zaspalo, shodli se Brabec s Cílkem (zdroj: ČT24)

Podle zúčastněných vědců je důležité, že výzkum ukázal nejen vliv oteplování oceánů, ale také jeho důsledky na lidské zdraví. „Zásadní je to, že jsme přešli od hypotéz a projekcí k plně pozorovaným dopadům,“ komentoval výzkum Jay Banner, expert na klimatické změny v Institutu environmentálních studií na kanadské Jackson School. „Je tomu podobně i v řadě jiných oborů, kde realita odráží projekce a vědecké hypotézy z minulých let – například zvyšující se hladiny oceánů nebo častější extrémy počasí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 8 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 8 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 12 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 12 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 14 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
19. 1. 2025Aktualizováno19. 1. 2025

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...