Osmnáctiletá Češka vyhrála soutěž o nejlepšího mladého vědce Evropy. Porota ocenila její výzkum rakoviny

Hlavní vítězkou 29. ročníku soutěže o nejlepšího mladého evropského vědce se stala osmnáctiletá Češka Karina Movsesjan z Karlových Varů. Zabývá se vznikem rakoviny.

Ocenění získala Karina Movsesjan za výzkum na poli biochemie, konkrétně ji zajímala mutace proteinu RAD51. Odhalila mechanismus, který může zapříčinit vznik a rozvoj nádorového onemocnění.

2 minuty
Karin Movsesjan
Zdroj: ČT24

Přes svůj věk už pracuje v laboratoři po boku zkušených vědců. Jednou by chtěla mít vlastní laboratoř. Podívejte se na rozhovor s ní. 

V další kategorii „Swiss international talent forum“ vyhrál jiný český student, osmnáctiletý Alexandr Jankov, který řešil známý matematický „Basilejský problém“.

Soutěž European Union Contest for Young Scientists – EUCYS se letos konala v estonském Tallinu. Sjelo se na ni více než 120 talentovaných studentů z Evropy i dalších zemí světa, kteří poměřili své schopnosti v přírodních, technických i humanitních oborech.

Vítězové si rozdělili finanční odměny od 3500 eur (zhruba 90 tisíc korun) až do 7 tisíc eur (180 tisíc korun). Součástí ocenění jsou i stáže v mezinárodních výzkumných organizacích, jako je například Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě, Evropská kosmická agentura (ESA), nebo se mohou zúčastnit předávání Nobelovy ceny.

Prestižní cena pro mladé vědce

EUCYS hostí každý rok jiný členský stát Evropské unie. Mohou se jí zúčastnit studenti ve věku 14 až 21 let, kteří jsou vítězi národních vědeckých soutěží. Jde o středoškoláky a studenty prvních ročníků vysokých škol. Hodnotí je mezinárodní porota, ve které zatím není žádný český vědec.

O organizaci se každoročně uchází mnoho zemí, roku 2013 se jubilejní 25. ročník konal v Praze v areálu Výstaviště Praha-Holešovice.

V historii soutěže už roku 2010 zvítězil jiný Čech, student Miroslav Rapčák. „Poměrně hodně to změnilo můj život, je to úžasná věc. Seznámil jsem se se spoustou zajímavých lidí z celého světa,“ uvedl dnes dvaadvacetiletý Rapčák, který tehdy studoval na gymnáziu v Orlové a soutěžil s projektem z fyziky.

Zkoumá rozdíly mezi nádorovou a normální buňkou

Karina Movsesjan je osmnáctiletá studentka, která studuje na Masarykově univerzitě biochemii. Ještě stále studuje karlovarské gymnázium, stačila však už získat velké množství nejrůznějších cen.

Mezi ty nejdůležitější patří hlavní cena a cena v oboru biologie v soutěži Intel ISEF, která je nejprestižnější celosvětovou soutěží vědeckých projektů studentů do dvaceti let.

Ve výzkumu, jenž jí zabral čtyři měsíce, se zabývala chováním proteinu, který by mohl pomoci při odhalování rozdílu mezi nádorovou a normální buňkou, a tak by do budoucna napomohl se samotnou léčbou nádorů. Za stejný výzkum už v sedmnácti letech dostala cenu Česká hlavička v oboru Život a zdraví člověka.

Komise tehdy popsala smysl jejího výzkumu takto: „Integrita našeho genomu je neustále narušována a neopravená poškození DNA mohou mít pro buňky devastující následky. Proto se Karina ve své práci zaměřila na jeden z nejdůležitějších proteinů – RAD51, který v našich buňkách toxická DNA poškození opravuje. Absence tohoto proteinu je embryonicky letální, proto se dlouhou dobu předpokládalo, že RAD51 nemůže být v buňkách ani mutovaný.“

„Navzdory tomu však byly nedávno v nádorových buňkách nalezeny mutace v RAD51. Karině se pomocí biochemické charakterizace nádorově-asociované RAD51 mutace podařilo odhalit mechanismus, který může zapříčinit vznik a rozvoj nádorového onemocnění. Navíc výsledky této práce otevírají prostor pro nové potenciální terapeutické cíle pro efektivnější léčbu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 19 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 19 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...