Osmnáctiletá Češka vyhrála soutěž o nejlepšího mladého vědce Evropy. Porota ocenila její výzkum rakoviny

Hlavní vítězkou 29. ročníku soutěže o nejlepšího mladého evropského vědce se stala osmnáctiletá Češka Karina Movsesjan z Karlových Varů. Zabývá se vznikem rakoviny.

Ocenění získala Karina Movsesjan za výzkum na poli biochemie, konkrétně ji zajímala mutace proteinu RAD51. Odhalila mechanismus, který může zapříčinit vznik a rozvoj nádorového onemocnění.

Nahrávám video
Karin Movsesjan
Zdroj: ČT24

Přes svůj věk už pracuje v laboratoři po boku zkušených vědců. Jednou by chtěla mít vlastní laboratoř. Podívejte se na rozhovor s ní. 

V další kategorii „Swiss international talent forum“ vyhrál jiný český student, osmnáctiletý Alexandr Jankov, který řešil známý matematický „Basilejský problém“.

Soutěž European Union Contest for Young Scientists – EUCYS se letos konala v estonském Tallinu. Sjelo se na ni více než 120 talentovaných studentů z Evropy i dalších zemí světa, kteří poměřili své schopnosti v přírodních, technických i humanitních oborech.

Vítězové si rozdělili finanční odměny od 3500 eur (zhruba 90 tisíc korun) až do 7 tisíc eur (180 tisíc korun). Součástí ocenění jsou i stáže v mezinárodních výzkumných organizacích, jako je například Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě, Evropská kosmická agentura (ESA), nebo se mohou zúčastnit předávání Nobelovy ceny.

Prestižní cena pro mladé vědce

EUCYS hostí každý rok jiný členský stát Evropské unie. Mohou se jí zúčastnit studenti ve věku 14 až 21 let, kteří jsou vítězi národních vědeckých soutěží. Jde o středoškoláky a studenty prvních ročníků vysokých škol. Hodnotí je mezinárodní porota, ve které zatím není žádný český vědec.

O organizaci se každoročně uchází mnoho zemí, roku 2013 se jubilejní 25. ročník konal v Praze v areálu Výstaviště Praha-Holešovice.

V historii soutěže už roku 2010 zvítězil jiný Čech, student Miroslav Rapčák. „Poměrně hodně to změnilo můj život, je to úžasná věc. Seznámil jsem se se spoustou zajímavých lidí z celého světa,“ uvedl dnes dvaadvacetiletý Rapčák, který tehdy studoval na gymnáziu v Orlové a soutěžil s projektem z fyziky.

Zkoumá rozdíly mezi nádorovou a normální buňkou

Karina Movsesjan je osmnáctiletá studentka, která studuje na Masarykově univerzitě biochemii. Ještě stále studuje karlovarské gymnázium, stačila však už získat velké množství nejrůznějších cen.

Mezi ty nejdůležitější patří hlavní cena a cena v oboru biologie v soutěži Intel ISEF, která je nejprestižnější celosvětovou soutěží vědeckých projektů studentů do dvaceti let.

Ve výzkumu, jenž jí zabral čtyři měsíce, se zabývala chováním proteinu, který by mohl pomoci při odhalování rozdílu mezi nádorovou a normální buňkou, a tak by do budoucna napomohl se samotnou léčbou nádorů. Za stejný výzkum už v sedmnácti letech dostala cenu Česká hlavička v oboru Život a zdraví člověka.

Komise tehdy popsala smysl jejího výzkumu takto: „Integrita našeho genomu je neustále narušována a neopravená poškození DNA mohou mít pro buňky devastující následky. Proto se Karina ve své práci zaměřila na jeden z nejdůležitějších proteinů – RAD51, který v našich buňkách toxická DNA poškození opravuje. Absence tohoto proteinu je embryonicky letální, proto se dlouhou dobu předpokládalo, že RAD51 nemůže být v buňkách ani mutovaný.“

„Navzdory tomu však byly nedávno v nádorových buňkách nalezeny mutace v RAD51. Karině se pomocí biochemické charakterizace nádorově-asociované RAD51 mutace podařilo odhalit mechanismus, který může zapříčinit vznik a rozvoj nádorového onemocnění. Navíc výsledky této práce otevírají prostor pro nové potenciální terapeutické cíle pro efektivnější léčbu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 8 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 10 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 13 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 20 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...