Osmnáctiletá Češka vyhrála soutěž o nejlepšího mladého vědce Evropy. Porota ocenila její výzkum rakoviny

Hlavní vítězkou 29. ročníku soutěže o nejlepšího mladého evropského vědce se stala osmnáctiletá Češka Karina Movsesjan z Karlových Varů. Zabývá se vznikem rakoviny.

Ocenění získala Karina Movsesjan za výzkum na poli biochemie, konkrétně ji zajímala mutace proteinu RAD51. Odhalila mechanismus, který může zapříčinit vznik a rozvoj nádorového onemocnění.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Přes svůj věk už pracuje v laboratoři po boku zkušených vědců. Jednou by chtěla mít vlastní laboratoř. Podívejte se na rozhovor s ní. 

V další kategorii „Swiss international talent forum“ vyhrál jiný český student, osmnáctiletý Alexandr Jankov, který řešil známý matematický „Basilejský problém“.

Soutěž European Union Contest for Young Scientists – EUCYS se letos konala v estonském Tallinu. Sjelo se na ni více než 120 talentovaných studentů z Evropy i dalších zemí světa, kteří poměřili své schopnosti v přírodních, technických i humanitních oborech.

Vítězové si rozdělili finanční odměny od 3500 eur (zhruba 90 tisíc korun) až do 7 tisíc eur (180 tisíc korun). Součástí ocenění jsou i stáže v mezinárodních výzkumných organizacích, jako je například Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě, Evropská kosmická agentura (ESA), nebo se mohou zúčastnit předávání Nobelovy ceny.

Prestižní cena pro mladé vědce

EUCYS hostí každý rok jiný členský stát Evropské unie. Mohou se jí zúčastnit studenti ve věku 14 až 21 let, kteří jsou vítězi národních vědeckých soutěží. Jde o středoškoláky a studenty prvních ročníků vysokých škol. Hodnotí je mezinárodní porota, ve které zatím není žádný český vědec.

O organizaci se každoročně uchází mnoho zemí, roku 2013 se jubilejní 25. ročník konal v Praze v areálu Výstaviště Praha-Holešovice.

V historii soutěže už roku 2010 zvítězil jiný Čech, student Miroslav Rapčák. „Poměrně hodně to změnilo můj život, je to úžasná věc. Seznámil jsem se se spoustou zajímavých lidí z celého světa,“ uvedl dnes dvaadvacetiletý Rapčák, který tehdy studoval na gymnáziu v Orlové a soutěžil s projektem z fyziky.

Zkoumá rozdíly mezi nádorovou a normální buňkou

Karina Movsesjan je osmnáctiletá studentka, která studuje na Masarykově univerzitě biochemii. Ještě stále studuje karlovarské gymnázium, stačila však už získat velké množství nejrůznějších cen.

Mezi ty nejdůležitější patří hlavní cena a cena v oboru biologie v soutěži Intel ISEF, která je nejprestižnější celosvětovou soutěží vědeckých projektů studentů do dvaceti let.

Ve výzkumu, jenž jí zabral čtyři měsíce, se zabývala chováním proteinu, který by mohl pomoci při odhalování rozdílu mezi nádorovou a normální buňkou, a tak by do budoucna napomohl se samotnou léčbou nádorů. Za stejný výzkum už v sedmnácti letech dostala cenu Česká hlavička v oboru Život a zdraví člověka.

Komise tehdy popsala smysl jejího výzkumu takto: „Integrita našeho genomu je neustále narušována a neopravená poškození DNA mohou mít pro buňky devastující následky. Proto se Karina ve své práci zaměřila na jeden z nejdůležitějších proteinů – RAD51, který v našich buňkách toxická DNA poškození opravuje. Absence tohoto proteinu je embryonicky letální, proto se dlouhou dobu předpokládalo, že RAD51 nemůže být v buňkách ani mutovaný.“

„Navzdory tomu však byly nedávno v nádorových buňkách nalezeny mutace v RAD51. Karině se pomocí biochemické charakterizace nádorově-asociované RAD51 mutace podařilo odhalit mechanismus, který může zapříčinit vznik a rozvoj nádorového onemocnění. Navíc výsledky této práce otevírají prostor pro nové potenciální terapeutické cíle pro efektivnější léčbu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 6 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 8 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 10 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...