Osmnáctiletá Češka vyhrála soutěž o nejlepšího mladého vědce Evropy. Porota ocenila její výzkum rakoviny

Hlavní vítězkou 29. ročníku soutěže o nejlepšího mladého evropského vědce se stala osmnáctiletá Češka Karina Movsesjan z Karlových Varů. Zabývá se vznikem rakoviny.

Ocenění získala Karina Movsesjan za výzkum na poli biochemie, konkrétně ji zajímala mutace proteinu RAD51. Odhalila mechanismus, který může zapříčinit vznik a rozvoj nádorového onemocnění.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Přes svůj věk už pracuje v laboratoři po boku zkušených vědců. Jednou by chtěla mít vlastní laboratoř. Podívejte se na rozhovor s ní. 

V další kategorii „Swiss international talent forum“ vyhrál jiný český student, osmnáctiletý Alexandr Jankov, který řešil známý matematický „Basilejský problém“.

Soutěž European Union Contest for Young Scientists – EUCYS se letos konala v estonském Tallinu. Sjelo se na ni více než 120 talentovaných studentů z Evropy i dalších zemí světa, kteří poměřili své schopnosti v přírodních, technických i humanitních oborech.

Vítězové si rozdělili finanční odměny od 3500 eur (zhruba 90 tisíc korun) až do 7 tisíc eur (180 tisíc korun). Součástí ocenění jsou i stáže v mezinárodních výzkumných organizacích, jako je například Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě, Evropská kosmická agentura (ESA), nebo se mohou zúčastnit předávání Nobelovy ceny.

Prestižní cena pro mladé vědce

EUCYS hostí každý rok jiný členský stát Evropské unie. Mohou se jí zúčastnit studenti ve věku 14 až 21 let, kteří jsou vítězi národních vědeckých soutěží. Jde o středoškoláky a studenty prvních ročníků vysokých škol. Hodnotí je mezinárodní porota, ve které zatím není žádný český vědec.

O organizaci se každoročně uchází mnoho zemí, roku 2013 se jubilejní 25. ročník konal v Praze v areálu Výstaviště Praha-Holešovice.

V historii soutěže už roku 2010 zvítězil jiný Čech, student Miroslav Rapčák. „Poměrně hodně to změnilo můj život, je to úžasná věc. Seznámil jsem se se spoustou zajímavých lidí z celého světa,“ uvedl dnes dvaadvacetiletý Rapčák, který tehdy studoval na gymnáziu v Orlové a soutěžil s projektem z fyziky.

Zkoumá rozdíly mezi nádorovou a normální buňkou

Karina Movsesjan je osmnáctiletá studentka, která studuje na Masarykově univerzitě biochemii. Ještě stále studuje karlovarské gymnázium, stačila však už získat velké množství nejrůznějších cen.

Mezi ty nejdůležitější patří hlavní cena a cena v oboru biologie v soutěži Intel ISEF, která je nejprestižnější celosvětovou soutěží vědeckých projektů studentů do dvaceti let.

Ve výzkumu, jenž jí zabral čtyři měsíce, se zabývala chováním proteinu, který by mohl pomoci při odhalování rozdílu mezi nádorovou a normální buňkou, a tak by do budoucna napomohl se samotnou léčbou nádorů. Za stejný výzkum už v sedmnácti letech dostala cenu Česká hlavička v oboru Život a zdraví člověka.

Komise tehdy popsala smysl jejího výzkumu takto: „Integrita našeho genomu je neustále narušována a neopravená poškození DNA mohou mít pro buňky devastující následky. Proto se Karina ve své práci zaměřila na jeden z nejdůležitějších proteinů – RAD51, který v našich buňkách toxická DNA poškození opravuje. Absence tohoto proteinu je embryonicky letální, proto se dlouhou dobu předpokládalo, že RAD51 nemůže být v buňkách ani mutovaný.“

„Navzdory tomu však byly nedávno v nádorových buňkách nalezeny mutace v RAD51. Karině se pomocí biochemické charakterizace nádorově-asociované RAD51 mutace podařilo odhalit mechanismus, který může zapříčinit vznik a rozvoj nádorového onemocnění. Navíc výsledky této práce otevírají prostor pro nové potenciální terapeutické cíle pro efektivnější léčbu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 12 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...