Opice v Indii stále častěji útočí na lidi. Pomoci má věda

Indie řeší stále častější agresivitu opic. Makakové, kteří jsou vytlačováni ze svého přirozeného prostředí, útočí na lidi a někdy tyto případy končí i lidskou smrtí. Řešení je složité, opice jsou totiž posvátná zvířata.

Vloni v zimě se na předměstí indického města Agra odehrála situace jako z hororového filmu. Mladá žena jménem Neha kojila doma malého syna, když do domu skočila opice, vytrhla jí dítě z náručí a uprchla s ním. Sousedé se sice pokusili opici o kořist připravit, ale marně – zvíře sice uteklo, ale teprve dvanáct dní staré dítě bylo nalezené mrtvé na nedaleké terase.

Tento příběh není v Indii nic výjimečného, protože opice, zejména makakové, tam na lidi útočí stále častěji.

Necelý měsíc před výše popsanou tragédií zabily opice dvaasedmdesátiletého muže poblíž města Tikri – starce, který sbíral dřevo na oheň, ukamenovaly k smrti. A to není zdaleka všechno. V severozápadním indickém státě Himáčalpradéš zaznamenali mezi roky 2017 a 2018 tamní policisté 86 útoků opic na lidi, které skončily nějakým zraněním člověka.

Občas při těchto útocích dochází k pozoruhodným událostem. Například v Šimle, stotisícovém hlavním městě státu Himáčalpradéš, ukradla opice v přepočtu asi tři tisíce korun v mincích a bankovkách z několika domů a potom je z větví stromů házela po lidech. Zprávy o agresivních opicích ale v posledních několika letech přicházejí z mnoha částí Indie.

Subkontinent opic

Příčin náhlé agresivity opic je více. Jednak byly opice agresivní a lidem nebezpečné vždy, v Indii s tím měli během dějin mnoho zkušeností, což se odrazilo nejen v jejich mýtech a legendách, ale třeba i v knihách Rudyarda Kiplinga, který v Indii žil – je to vidět například ve slavné Knize džunglí.

Ale konflikty mezi lidmi a opicemi byly v minulosti zřídkavé, zvířata totiž žila daleko od lidí a nepřicházela s nimi do styku. Jenže v posledních letech se zejména makakové dostávají do blízkosti lidí čím dál častěji. Proč? Rozsáhlé kácení lesů, klimatické změny a další faktory spojené s lidskou činností vedou k tomu, že opice se stěhují do oblastí lidských sídel, kde najdou alespoň nějakou potravu, nejčastěji na skládkách, ale mnohdy také přímo na ulicích a v lidských domovech.

Přirozené chování jinak mírumilovných makaků je v takových podmínkách narušené a zvířata se pochopitelně chovají jinak. Ve městech na ně působí mnohem více stresových faktorů než v pralese, takže bývají agresivnější a méně vypočitatelná.

Hledání řešení

V nejhůř postiženém státě Indie, což je výše jmenovaný Himáčalpradéš, už roku 2006 začali makaky kastrovat, aby tak zabránili jejich množení ve městech i na venkově – opice totiž útočily také na pole a ničily úrodu.

V současné době existuje v tomto státě osm specializovaných center zaměřených na kastraci opic. Výsledek? Roku 2004 tam žilo 3,2 milionu makaků, roku 2015 už to bylo jen 2,1 milionu. Jenže počet opičích násilných činů se nijak nezměnil.

Biologové, které oslovil server Gizmodo, tvrdí, že hlavní příčinou vyšší agresivity makaků je rozbití tradiční struktury tlupy, například oddělování matek od mláďat nebo separace mladých samců.

Základním problémem je, že není možné makaky zabíjet, pro místní se mnohde jedná o posvátná zvířata, jimž se nesmí ubližovat. Ostatně i kastrace má řadu odpůrců.

Kastrace ale také jen zvyšuje problém s agresivitou opic, narušuje totiž přirozenou strukturu makačí tlupy, takže vlastně zvyšuje množství opic schopných útočit na lidi, varuje web Hindustan Times. Himáčalpradéš roku 2017 v nejhůře postižených oblastech musel dokonce prohlásit makaky za škůdce, což umožnilo jejich zabíjení.

V jiných oblastech země se pokoušejí vyřešit problém jinak, a to pomocí vědy. Kastrace je totiž kromě neúčinnosti i drahá, v jednom z projektů ve městě Ágra se ukázalo, že kastrace jednoho makaka přijde v přepočtu na asi 12 tisíc korun. Indie tedy chce nyní učinit makaky neplodnými hromadně, pomocí chemických prostředků. Zvažuje se, že by se ve formě ochucených tabletek mohly dávat hromadně do míst, kde opice žijí. Tato cesta by měla být mnohem levnější a účinnější.

I tento pokus o řešení by ale mohl přinést více problémů. Výzkumy přírodovědců totiž prokázaly, že pokud tlupa makaků narazí na nějakou potravu, tak většinu sní dominantní zvíře a ostatním nechá jen zbytky. Dá se také očekávat ještě větší rozbití fungujících tlup, což povede k silnější agresivitě přeživších zvířat, varoval biolog Sindhu Rádhakrišna pro Hindustan Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 1 hhodinou

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 14 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.