Indie řeší stále častější agresivitu opic. Makakové, kteří jsou vytlačováni ze svého přirozeného prostředí, útočí na lidi a někdy tyto případy končí i lidskou smrtí. Řešení je složité, opice jsou totiž posvátná zvířata.
Opice v Indii stále častěji útočí na lidi. Pomoci má věda
Vloni v zimě se na předměstí indického města Agra odehrála situace jako z hororového filmu. Mladá žena jménem Neha kojila doma malého syna, když do domu skočila opice, vytrhla jí dítě z náručí a uprchla s ním. Sousedé se sice pokusili opici o kořist připravit, ale marně – zvíře sice uteklo, ale teprve dvanáct dní staré dítě bylo nalezené mrtvé na nedaleké terase.
Tento příběh není v Indii nic výjimečného, protože opice, zejména makakové, tam na lidi útočí stále častěji.
Necelý měsíc před výše popsanou tragédií zabily opice dvaasedmdesátiletého muže poblíž města Tikri – starce, který sbíral dřevo na oheň, ukamenovaly k smrti. A to není zdaleka všechno. V severozápadním indickém státě Himáčalpradéš zaznamenali mezi roky 2017 a 2018 tamní policisté 86 útoků opic na lidi, které skončily nějakým zraněním člověka.
Občas při těchto útocích dochází k pozoruhodným událostem. Například v Šimle, stotisícovém hlavním městě státu Himáčalpradéš, ukradla opice v přepočtu asi tři tisíce korun v mincích a bankovkách z několika domů a potom je z větví stromů házela po lidech. Zprávy o agresivních opicích ale v posledních několika letech přicházejí z mnoha částí Indie.
Subkontinent opic
Příčin náhlé agresivity opic je více. Jednak byly opice agresivní a lidem nebezpečné vždy, v Indii s tím měli během dějin mnoho zkušeností, což se odrazilo nejen v jejich mýtech a legendách, ale třeba i v knihách Rudyarda Kiplinga, který v Indii žil – je to vidět například ve slavné Knize džunglí.
Ale konflikty mezi lidmi a opicemi byly v minulosti zřídkavé, zvířata totiž žila daleko od lidí a nepřicházela s nimi do styku. Jenže v posledních letech se zejména makakové dostávají do blízkosti lidí čím dál častěji. Proč? Rozsáhlé kácení lesů, klimatické změny a další faktory spojené s lidskou činností vedou k tomu, že opice se stěhují do oblastí lidských sídel, kde najdou alespoň nějakou potravu, nejčastěji na skládkách, ale mnohdy také přímo na ulicích a v lidských domovech.
Přirozené chování jinak mírumilovných makaků je v takových podmínkách narušené a zvířata se pochopitelně chovají jinak. Ve městech na ně působí mnohem více stresových faktorů než v pralese, takže bývají agresivnější a méně vypočitatelná.
Hledání řešení
V nejhůř postiženém státě Indie, což je výše jmenovaný Himáčalpradéš, už roku 2006 začali makaky kastrovat, aby tak zabránili jejich množení ve městech i na venkově – opice totiž útočily také na pole a ničily úrodu.
V současné době existuje v tomto státě osm specializovaných center zaměřených na kastraci opic. Výsledek? Roku 2004 tam žilo 3,2 milionu makaků, roku 2015 už to bylo jen 2,1 milionu. Jenže počet opičích násilných činů se nijak nezměnil.
Biologové, které oslovil server Gizmodo, tvrdí, že hlavní příčinou vyšší agresivity makaků je rozbití tradiční struktury tlupy, například oddělování matek od mláďat nebo separace mladých samců.
Základním problémem je, že není možné makaky zabíjet, pro místní se mnohde jedná o posvátná zvířata, jimž se nesmí ubližovat. Ostatně i kastrace má řadu odpůrců.
Kastrace ale také jen zvyšuje problém s agresivitou opic, narušuje totiž přirozenou strukturu makačí tlupy, takže vlastně zvyšuje množství opic schopných útočit na lidi, varuje web Hindustan Times. Himáčalpradéš roku 2017 v nejhůře postižených oblastech musel dokonce prohlásit makaky za škůdce, což umožnilo jejich zabíjení.
V jiných oblastech země se pokoušejí vyřešit problém jinak, a to pomocí vědy. Kastrace je totiž kromě neúčinnosti i drahá, v jednom z projektů ve městě Ágra se ukázalo, že kastrace jednoho makaka přijde v přepočtu na asi 12 tisíc korun. Indie tedy chce nyní učinit makaky neplodnými hromadně, pomocí chemických prostředků. Zvažuje se, že by se ve formě ochucených tabletek mohly dávat hromadně do míst, kde opice žijí. Tato cesta by měla být mnohem levnější a účinnější.
I tento pokus o řešení by ale mohl přinést více problémů. Výzkumy přírodovědců totiž prokázaly, že pokud tlupa makaků narazí na nějakou potravu, tak většinu sní dominantní zvíře a ostatním nechá jen zbytky. Dá se také očekávat ještě větší rozbití fungujících tlup, což povede k silnější agresivitě přeživších zvířat, varoval biolog Sindhu Rádhakrišna pro Hindustan Times.