Olomoučtí vědci zkoumali motýly v Německu. Zjistili, že jich za deset let ubylo 10 procent

Olomoučtí vědci zjistili, že počet druhů motýlů na různých místech Německa poklesl v posledním desetiletí zhruba o deset procent. Podle odborníků citelný úbytek druhového bohatství motýlů svědčí o tom, že se stále nedaří efektivně chránit přírodu.

Vědci z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a jejich němečtí kolegové motýly monitorovali na 245 místech po dobu 11 let. Cílem výzkumu bylo vyhodnotit efektivitu ochrany v chráněných územích Natura 2000 oproti územím volné krajiny, která chráněná nejsou.

„Motýli představují velmi významnou indikační skupinu hmyzu a dobře odráží celkové trendy, které probíhají v přírodním prostředí,“ uvedl Tomáš Kuras z katedry ekologie přírodovědecké fakulty.

Desetiprocentní pokles počtu druhů motýlů je podle odborníků výrazný a nepříznivý trend, který svědčí o zásadní proměně přírody v posledních dekádách. Překvapivé bylo také zjištění, že tendence poklesu druhového bohatství motýlů je v podstatě totožná v chráněných i nechráněných územích.

„Jediný rozdíl je v tom, že v chráněných územích začíná klesající trend na vyšších druhových počtech. Z toho vyplývá, že efektivní ochrana biologické rozmanitosti se nám bohužel stále nedaří,“ podotkl další člen podílející se na výzkumu Stanislav Rada.

Jak je v České republice? Asi stejně špatně

Hlavní závěry dlouhodobého výzkumu, který byl zaměřen na druhovou rozmanitost motýlů v Německu, budou podle olomouckých vědců s největší pravděpodobností přenositelné také na situaci v České republice. Tady podobná data o vývoji počtu druhů motýlů v přírodě odborníci dosud nemají k dispozici, doplnil Kuras.

V příštích letech se vědci pokusí nalézt odpověď na to, zda se o přírodní bohatství, které je součástí kulturního dědictví, nedaří náležitě pečovat kvůli neadekvátní péči o síť chráněných území nebo zde hrají roli také globální změny životního prostředí a struktury krajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 11 hhodinami

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
před 11 hhodinami

Do Německa se vrátila dětská obrna. Virus odhalili v Hamburku

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.
před 12 hhodinami

Polární vír se může zhroutit už v listopadu, předpovídají meteorologové

Polární vír se obvykle hroutí až na přelomu roku. Za posledních sedmdesát let se už v listopadu zhroutil jenom třikrát – a právě to se může stát i letos.
před 14 hhodinami
Načítání...