Olomoučtí vědci představili nový screeningový test na covid-19. Je prý levný, rychlý a citlivý

Vědci z olomoucké lékařské fakulty vyvinuli nový screeningový rychlotest na covid-19, který zhruba za hodinu po odběru umí prokázat přítomnost koronaviru a odhalit infekci i u bezpříznakových jedinců v akutní fázi nemoci. Jedno vyšetření přijde na sto až pět set korun. Rychlotesty by mohly najít využití například při hromadných kulturních a sportovních akcích a také v mobilních laboratořích.

K provedení testu je potřeba provést výtěr z nosu odběrovou štětičkou, která se uzavře do mikrozkumavky se speciálním médiem. Virus se následně zahřeje, čímž ztratí svou infekční schopnost a ihned se provede vyhodnocení pomocí PCR techniky. Samotný odběr si může provést každý sám, což eliminuje riziko nákazy odebírajícího personálu.

Test má podle autorů dostatečnou citlivost a je vhodný pro akutní fázi nemoci, která je pro přenos v populaci nejrizikovější. „Test je velice významný z hlediska identifikace nakažených jedinců, u kterých průběh nemoci probíhá bezpříznakově. Ukazuje se, že právě tito jedinci mohou významně šířit virus v populaci. Je potřeba je identifikovat a předejít šíření nákazy především v kolektivních zařízeních,“ uvedl děkan lékařské fakulty Josef Zadražil. 

Rychlotesty jsou již nyní připraveny k pilotnímu testování při různých příležitostech včetně sportovních nebo kulturních akcí. „Cílem vývoje testu bylo nalézt řešení, které je screeningové, které je vhodné pro velkou skupinu lidí, kteří se chystají na fotbalové utkání či kulturní akci nebo do škol, udělat levné řešení pro stovky či tisíce lidí, kteří chtějí zjistit, zda jsou, nebo nejsou pozitivní, ale nechtějí obětovat za diagnostický test přes dva tisíce korun,“ řekla vedoucí týmu Eva Kriegová. Rychlotesty by tak podle ní mohly přispět k omezení současných restrikcí.

Nahrávám video

Diagnostické prokázání viru test plně nenahradí

Podle přednosty Ústavu imunologie Milana Rašky nemá test ambice plně nahradit diagnostické prokázání viru, ale může pomoci najít bezpříznakové osoby s akutní infekcí, které se nejvíce podílejí na šíření viru. Výzkumníci už testy vyzkoušeli u desítek dobrovolníků a odhalili případy bezpříznakové infekce, u kterých doporučili diagnostické vyšetření.

Olomoučtí vědci rychlotesty vyvíjeli ve spolupráci s komerčním partnerem, který je schopen v případě velkého zájmu jich vyrobit tisíce. Zástupci privátní firmy uvažují i o možnosti mobilní laboratoře, kterou by si zájemci mohli objednat, a získali by tak komplexní vyšetření od odběru až do zjištění výsledku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 40 mminutami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 1 hhodinou

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 3 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 4 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 5 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 21 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.