Olomoučtí vědci představili nový screeningový test na covid-19. Je prý levný, rychlý a citlivý

Vědci z olomoucké lékařské fakulty vyvinuli nový screeningový rychlotest na covid-19, který zhruba za hodinu po odběru umí prokázat přítomnost koronaviru a odhalit infekci i u bezpříznakových jedinců v akutní fázi nemoci. Jedno vyšetření přijde na sto až pět set korun. Rychlotesty by mohly najít využití například při hromadných kulturních a sportovních akcích a také v mobilních laboratořích.

K provedení testu je potřeba provést výtěr z nosu odběrovou štětičkou, která se uzavře do mikrozkumavky se speciálním médiem. Virus se následně zahřeje, čímž ztratí svou infekční schopnost a ihned se provede vyhodnocení pomocí PCR techniky. Samotný odběr si může provést každý sám, což eliminuje riziko nákazy odebírajícího personálu.

Test má podle autorů dostatečnou citlivost a je vhodný pro akutní fázi nemoci, která je pro přenos v populaci nejrizikovější. „Test je velice významný z hlediska identifikace nakažených jedinců, u kterých průběh nemoci probíhá bezpříznakově. Ukazuje se, že právě tito jedinci mohou významně šířit virus v populaci. Je potřeba je identifikovat a předejít šíření nákazy především v kolektivních zařízeních,“ uvedl děkan lékařské fakulty Josef Zadražil. 

Rychlotesty jsou již nyní připraveny k pilotnímu testování při různých příležitostech včetně sportovních nebo kulturních akcí. „Cílem vývoje testu bylo nalézt řešení, které je screeningové, které je vhodné pro velkou skupinu lidí, kteří se chystají na fotbalové utkání či kulturní akci nebo do škol, udělat levné řešení pro stovky či tisíce lidí, kteří chtějí zjistit, zda jsou, nebo nejsou pozitivní, ale nechtějí obětovat za diagnostický test přes dva tisíce korun,“ řekla vedoucí týmu Eva Kriegová. Rychlotesty by tak podle ní mohly přispět k omezení současných restrikcí.

24 minut
Brífink k představení nového screeningového testu na covid-19
Zdroj: ČT24

Diagnostické prokázání viru test plně nenahradí

Podle přednosty Ústavu imunologie Milana Rašky nemá test ambice plně nahradit diagnostické prokázání viru, ale může pomoci najít bezpříznakové osoby s akutní infekcí, které se nejvíce podílejí na šíření viru. Výzkumníci už testy vyzkoušeli u desítek dobrovolníků a odhalili případy bezpříznakové infekce, u kterých doporučili diagnostické vyšetření.

Olomoučtí vědci rychlotesty vyvíjeli ve spolupráci s komerčním partnerem, který je schopen v případě velkého zájmu jich vyrobit tisíce. Zástupci privátní firmy uvažují i o možnosti mobilní laboratoře, kterou by si zájemci mohli objednat, a získali by tak komplexní vyšetření od odběru až do zjištění výsledku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 20 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...