Ohňostroje zhoršily na Silvestra až desetinásobně znečištění ovzduší. Trvalo to několik hodin

Ohňostroje patří k oslavám konce roku a začátku nového roku. Jejich množství je ale tak velké, že už to na mnoha místech planety způsobuje problémy.

Na konci října 2016 indickou metropoli Dillí pokryla hustá vrstva smogu. Z velké části za něj mohlo enormní množství ohňostrojů odpálených u příležitosti svátku světel díválí. Koncentrace miniaturních škodlivých prachových částic, které snadno pronikají do plic, tehdy na některých místech v Dillí přesáhla 1000 mikrogramů na metr krychlový. To je desetkrát víc než bezpečná hodnota stanovená Světovou zdravotnickou organizací.

Za bezpečnou považuje hustotu PM 2,5 (prachové částice menší než 2,5 mikrometru) 100 mikrogramů na metr krychlový – to se však týká pouze rozmezí několika hodin. Bezpečná průměrná roční hustota PM 2,5 je deset mikrogramů na metr krychlový.

O rok později se dokonce indický nejvyšší soud rozhodl zakázat prodej zábavní pyrotechniky v indické metropoli Dillí i okolních městech – právě proto, že to byla jediná cesta, jak omezit znečištění vzduchu během svátku.

Problém i v České republice?

Ohňostroje opravdu ke znečištění vzduchu výrazně přispívají. Je to vidět také v České republice. Na grafech se znečištění projevilo i během letošní silvestrovské noci. Přehledně to ukazuje tento graf:

Praha: Znečištění ovzduší v době odpalování ohňostrojů
Zdroj: CHMI


Velmi podobné údaje přišly letos například také z Budapešti:

Budapešť: Znečištění ovzduší v době odpalování ohňostrojů
Zdroj: met.hu

Stejné údaje byly i v menších městech, jako je třeba Děčín:

Znečištění v Děčíně na Silvestra 2017
Zdroj: Chmi.cz

Především v Číně je odpalování ohňostrojů nesmírně populární, ostatně právě tam tato záliba vznikla. Od října roku 2013 je však úřady mohou zakázat, pokud smogová pohotovost dosáhne oranžového, tedy druhého nejvyššího stupně znečištění.

Omezení ohňostrojů?

Od roku 2011 volají po omezení ohňostrojů i politici v Rakousku. Podle měření rakouských odborníků byly totiž při tehdejších oslavách příchodu Nového roku ve 14 z 15 sledovaných míst překročeny limity pro množství jemného prachu v ovzduší. Ve dvanácti z nich pak byly nadlimitní hodnoty prachu v důsledku odpalování ohňostrojů zaznamenány ještě druhý den ráno.

Mimořádně špatná byla situace ve Štýrském Hradci. Přístroje ve vzduchu naměřily v době oslav 193 mikrogramů prachu na metr krychlový, což je téměř čtyřnásobné překročení limitu. V západní části Rakouska zase odborníci zaznamenali po ohňostrojích v ovzduší vysoké hodnoty oxidů dusíku.

Při kontrolách se ukázalo, že asi každá pátá raketa obsahuje látku hexachlorbenzen, a to až do čtyř procent výbušné směsi. Tato chemikálie, kterou lidé mohou vdechnout i vstřebat pokožkou, má rakovinotvorné účinky a její používání je v Evropě zakázáno. Podle úřadů je 90 procent zábavní pyrotechniky do Evropy dováženo z Číny. 

Vlivem zábavní pyrotechniky na venkovní prostředí a především na ovzduší se zabývalo značné množství studií. Jejich škodlivost však doposud nebyla jednoznačně prokázána.

Na rozdíl od klasického smogu totiž ve vzduchu škodliviny z nich vydrží jen krátkou dobu – hůře se tedy jejich vliv měří, ale také reálně méně ovlivňují lidské zdraví. Navíc přispívají ke tvorbě dalších znečišťujících látek, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 11 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 11 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 15 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 17 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...