Oči žraloků velrybích pokrývají tisíce ostrých zubů, zjistili japonští mořští biologové

Mořští biologové z Japonska popsali, že žraloci obrovští (neboli velrybí) mají oční bulvy potažené drobnými zuby. Slouží jako ochrana jejich zranitelných očí před mechanickým poškozením – na každé bulvě může být až tři tisíce zoubků.

Mořští biologové z japonského výzkumného střediska Okinawa Churashima nyní vůbec poprvé analyzovali jejich oči a uplatňované ochranné mechanismy. Na rozdíl od jiných druhů totiž žraloci velrybí nemají víčka; jejich malé oči jsou umístěné v rozích jejich pozoruhodně čtvercových hlav. To jim umožňuje skvělou orientaci v prostoru, ale současně to představuje riziko poškození. A právě v tu chvíli nacházejí uplatnění „oční zuby“.

Podle nových vědeckých zjištění se na povrchu žraločích očí, zejména kolem duhovky, nacházejí miniaturní plakoidní šupiny – tedy vlastně zoubky. Na jedné bulvě jich bylo nalezeno téměř tři tisíce.

Říkat jim zuby může vypadat jako přehánění, ale když se na ně mořští biologové podívali pod výkonnými mikroskopy, ukázalo se, že opravdu jako zuby vypadají. Autoři studie tvrdí, že tyto drobné struktury slouží jako ochrana před mechanickým poškozením očí. U žádného jiného druhu žraloka nic takového pozorováno nebylo, vědci se tedy domnívají, že jde o jedinečnou adaptaci.

Během výzkumu se ukázal ještě další pozoruhodný fakt: žraloci obrovští umí svoje oči zatáhnout do hlavy, což je podle biologů další důkaz, jak zranitelné a současně důležité pro ně oči jsou.

Rozmístění zoubků ve žraločím oku
Zdroj: Taketeru Tomita et al./2020/PLOS One
Čtyři rozdílné typy zubů ve žraločím oku z různých úhlů
Zdroj: Taketeru Tomita et al./2020/PLOS One

Žraloci mají zuby všude

Nejedná se přitom o jediné „brnění“, kterou příroda u žraloků uplatňuje. Na rozdíl od ryb totiž nemají klasické šupiny, ale jejich těla jsou pokrytá takzvanými „plakoidními šupinami“. Ty vznikají jako kostnaté destičky v kůži s vyčnívajícími trny, všechny jsou zpravidla otočené směrem k ocasu a díky tomu je povrch těla krytý těmito šupinami hladký a drsný zároveň, záleží na směru dotyku.

Stavba plakoidních šupin je podobná stavbě zubů savců. Jedná se v podstatě více o zoubky než o šupinky a mají skvělé vlastnosti: umožňují vodě efektivnější a hladší proudění, chrání tělo a znemožňují drobným živočichům přichytit se na kůži; z toho důvodu je předmětem výzkumu tvorba podobného syntetického povrchu pro trupy lodí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...