Oči žraloků velrybích pokrývají tisíce ostrých zubů, zjistili japonští mořští biologové

Mořští biologové z Japonska popsali, že žraloci obrovští (neboli velrybí) mají oční bulvy potažené drobnými zuby. Slouží jako ochrana jejich zranitelných očí před mechanickým poškozením – na každé bulvě může být až tři tisíce zoubků.

Mořští biologové z japonského výzkumného střediska Okinawa Churashima nyní vůbec poprvé analyzovali jejich oči a uplatňované ochranné mechanismy. Na rozdíl od jiných druhů totiž žraloci velrybí nemají víčka; jejich malé oči jsou umístěné v rozích jejich pozoruhodně čtvercových hlav. To jim umožňuje skvělou orientaci v prostoru, ale současně to představuje riziko poškození. A právě v tu chvíli nacházejí uplatnění „oční zuby“.

Podle nových vědeckých zjištění se na povrchu žraločích očí, zejména kolem duhovky, nacházejí miniaturní plakoidní šupiny – tedy vlastně zoubky. Na jedné bulvě jich bylo nalezeno téměř tři tisíce.

Říkat jim zuby může vypadat jako přehánění, ale když se na ně mořští biologové podívali pod výkonnými mikroskopy, ukázalo se, že opravdu jako zuby vypadají. Autoři studie tvrdí, že tyto drobné struktury slouží jako ochrana před mechanickým poškozením očí. U žádného jiného druhu žraloka nic takového pozorováno nebylo, vědci se tedy domnívají, že jde o jedinečnou adaptaci.

Během výzkumu se ukázal ještě další pozoruhodný fakt: žraloci obrovští umí svoje oči zatáhnout do hlavy, což je podle biologů další důkaz, jak zranitelné a současně důležité pro ně oči jsou.

Rozmístění zoubků ve žraločím oku
Zdroj: Taketeru Tomita et al./2020/PLOS One
Čtyři rozdílné typy zubů ve žraločím oku z různých úhlů
Zdroj: Taketeru Tomita et al./2020/PLOS One

Žraloci mají zuby všude

Nejedná se přitom o jediné „brnění“, kterou příroda u žraloků uplatňuje. Na rozdíl od ryb totiž nemají klasické šupiny, ale jejich těla jsou pokrytá takzvanými „plakoidními šupinami“. Ty vznikají jako kostnaté destičky v kůži s vyčnívajícími trny, všechny jsou zpravidla otočené směrem k ocasu a díky tomu je povrch těla krytý těmito šupinami hladký a drsný zároveň, záleží na směru dotyku.

Stavba plakoidních šupin je podobná stavbě zubů savců. Jedná se v podstatě více o zoubky než o šupinky a mají skvělé vlastnosti: umožňují vodě efektivnější a hladší proudění, chrání tělo a znemožňují drobným živočichům přichytit se na kůži; z toho důvodu je předmětem výzkumu tvorba podobného syntetického povrchu pro trupy lodí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 9 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 12 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...