Obyvatele zatopeného Houstonu ohrožují ohniví mravenci

Katastrofické povodně v Texasu vyhnaly z hnízd ohnivé mravence – tvory, jejichž kousnutí může být pro člověka nebezpečné.

Ohniví mravenci jsou tropičtí mravenci, kteří původně žili jen v deštných pralesech střední a Jižní Ameriky. V současné době se ale rozšířili do mnoha oblastí světa – do Afriky, Tichomoří a také do Severní Ameriky. A právě tam nyní způsobují problémy pro lidi ohrožené povodněmi v Houstonu a jeho okolí.

Kolonie těchto mravenců Solenopsis vyhnala velká voda z jejich domovů. Ale ze své tropické vlasti si mravenci přinesli schopnost, která jim pomáhá povodně přežít: mají vodoodpudivá těla, z nichž jsou schopní vystavět veliké vory. Ty může tvořit až 100 000 mravenců. V této podobě mohou plout po proudu a čekat, až narazí na nějaké suché místo, kde by se mohli znovu usadit a vybudovat si tam nový domov.

Podle entomologů je toto chování zcela přirozené, ale pro nepoučeného člověka může skončit katastrofou. Lidé se totiž mohou pokoušet mravence zachraňovat, anebo s nimi přijdou do kontaktu náhodou – například když takový mravenčí vor dopluje k domu, kde se lidé ukrývají.

Nebezpečné kousnutí agresivního tvora

Mravenci jsou totiž značně agresivní, a to i vůči lidem. A jak napovídá jejich jméno, jejich kousnutí pálí jako oheň – dokonce několik dní. Tento jed používají pro zabití nebo ochromení kořisti, také člověku může způsobit extrémní bolest a vyvolat silné alergické reakce. Někdy dokonce tak silné, že mohou vést až k anafylaktickému šoku – důsledkem může být až kardiorespirační selhání. Problém také je, že když do člověka kousne jeden mravenec, vypustí feromon, který informuje ostatní, aby útočili také.

Experti tedy varují všechny obyvatele zasažených oblastí, aby se mravencům vyhýbali. Když už je člověk pokousán, měl by se snažit co nejrychleji mravenců ze svého těla zbavit.

„Nepřicházejí, aby na vás zaútočili. Jen pasivně plují,“ popsal chování mravenců biolog Larry Gilbert pro web The Verge.

Pokousání ohnivým mravencem
Zdroj: Wikimedia Commons

Globální problém

Tito mravenci jsou všežraví, dokáží se živit čímkoliv. Díky tomu se mohou šířit po celém světě – a všude, kde se objeví, výrazně narušují ekosystém. Likvidují zejména členovce, ale jejich dopad na přírodu je mnohem rozsáhlejší. Američané jim začali říkat RIFA, neboli Red Imported Fire Ants – tedy Červení importovaní ohniví mravenci.

Když už se někam dostanou, je prakticky nemožné je odtamtud dostat. Velmi rychle se množí a umí nahradit kolonie jiných mravenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 12 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 14 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 15 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...