Obyvatele zatopeného Houstonu ohrožují ohniví mravenci

Katastrofické povodně v Texasu vyhnaly z hnízd ohnivé mravence – tvory, jejichž kousnutí může být pro člověka nebezpečné.

Ohniví mravenci jsou tropičtí mravenci, kteří původně žili jen v deštných pralesech střední a Jižní Ameriky. V současné době se ale rozšířili do mnoha oblastí světa – do Afriky, Tichomoří a také do Severní Ameriky. A právě tam nyní způsobují problémy pro lidi ohrožené povodněmi v Houstonu a jeho okolí.

Kolonie těchto mravenců Solenopsis vyhnala velká voda z jejich domovů. Ale ze své tropické vlasti si mravenci přinesli schopnost, která jim pomáhá povodně přežít: mají vodoodpudivá těla, z nichž jsou schopní vystavět veliké vory. Ty může tvořit až 100 000 mravenců. V této podobě mohou plout po proudu a čekat, až narazí na nějaké suché místo, kde by se mohli znovu usadit a vybudovat si tam nový domov.

Podle entomologů je toto chování zcela přirozené, ale pro nepoučeného člověka může skončit katastrofou. Lidé se totiž mohou pokoušet mravence zachraňovat, anebo s nimi přijdou do kontaktu náhodou – například když takový mravenčí vor dopluje k domu, kde se lidé ukrývají.

Nebezpečné kousnutí agresivního tvora

Mravenci jsou totiž značně agresivní, a to i vůči lidem. A jak napovídá jejich jméno, jejich kousnutí pálí jako oheň – dokonce několik dní. Tento jed používají pro zabití nebo ochromení kořisti, také člověku může způsobit extrémní bolest a vyvolat silné alergické reakce. Někdy dokonce tak silné, že mohou vést až k anafylaktickému šoku – důsledkem může být až kardiorespirační selhání. Problém také je, že když do člověka kousne jeden mravenec, vypustí feromon, který informuje ostatní, aby útočili také.

Experti tedy varují všechny obyvatele zasažených oblastí, aby se mravencům vyhýbali. Když už je člověk pokousán, měl by se snažit co nejrychleji mravenců ze svého těla zbavit.

„Nepřicházejí, aby na vás zaútočili. Jen pasivně plují,“ popsal chování mravenců biolog Larry Gilbert pro web The Verge.

Pokousání ohnivým mravencem
Zdroj: Wikimedia Commons

Globální problém

Tito mravenci jsou všežraví, dokáží se živit čímkoliv. Díky tomu se mohou šířit po celém světě – a všude, kde se objeví, výrazně narušují ekosystém. Likvidují zejména členovce, ale jejich dopad na přírodu je mnohem rozsáhlejší. Američané jim začali říkat RIFA, neboli Red Imported Fire Ants – tedy Červení importovaní ohniví mravenci.

Když už se někam dostanou, je prakticky nemožné je odtamtud dostat. Velmi rychle se množí a umí nahradit kolonie jiných mravenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
před 51 mminutami

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 16 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 19 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 20 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 21 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 23 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
včera v 07:00‌‌

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.