Obyvatele zatopeného Houstonu ohrožují ohniví mravenci

Katastrofické povodně v Texasu vyhnaly z hnízd ohnivé mravence – tvory, jejichž kousnutí může být pro člověka nebezpečné.

Ohniví mravenci jsou tropičtí mravenci, kteří původně žili jen v deštných pralesech střední a Jižní Ameriky. V současné době se ale rozšířili do mnoha oblastí světa – do Afriky, Tichomoří a také do Severní Ameriky. A právě tam nyní způsobují problémy pro lidi ohrožené povodněmi v Houstonu a jeho okolí.

Kolonie těchto mravenců Solenopsis vyhnala velká voda z jejich domovů. Ale ze své tropické vlasti si mravenci přinesli schopnost, která jim pomáhá povodně přežít: mají vodoodpudivá těla, z nichž jsou schopní vystavět veliké vory. Ty může tvořit až 100 000 mravenců. V této podobě mohou plout po proudu a čekat, až narazí na nějaké suché místo, kde by se mohli znovu usadit a vybudovat si tam nový domov.

Podle entomologů je toto chování zcela přirozené, ale pro nepoučeného člověka může skončit katastrofou. Lidé se totiž mohou pokoušet mravence zachraňovat, anebo s nimi přijdou do kontaktu náhodou – například když takový mravenčí vor dopluje k domu, kde se lidé ukrývají.

Nebezpečné kousnutí agresivního tvora

Mravenci jsou totiž značně agresivní, a to i vůči lidem. A jak napovídá jejich jméno, jejich kousnutí pálí jako oheň – dokonce několik dní. Tento jed používají pro zabití nebo ochromení kořisti, také člověku může způsobit extrémní bolest a vyvolat silné alergické reakce. Někdy dokonce tak silné, že mohou vést až k anafylaktickému šoku – důsledkem může být až kardiorespirační selhání. Problém také je, že když do člověka kousne jeden mravenec, vypustí feromon, který informuje ostatní, aby útočili také.

Experti tedy varují všechny obyvatele zasažených oblastí, aby se mravencům vyhýbali. Když už je člověk pokousán, měl by se snažit co nejrychleji mravenců ze svého těla zbavit.

„Nepřicházejí, aby na vás zaútočili. Jen pasivně plují,“ popsal chování mravenců biolog Larry Gilbert pro web The Verge.

Pokousání ohnivým mravencem
Zdroj: Wikimedia Commons

Globální problém

Tito mravenci jsou všežraví, dokáží se živit čímkoliv. Díky tomu se mohou šířit po celém světě – a všude, kde se objeví, výrazně narušují ekosystém. Likvidují zejména členovce, ale jejich dopad na přírodu je mnohem rozsáhlejší. Američané jim začali říkat RIFA, neboli Red Imported Fire Ants – tedy Červení importovaní ohniví mravenci.

Když už se někam dostanou, je prakticky nemožné je odtamtud dostat. Velmi rychle se množí a umí nahradit kolonie jiných mravenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 6 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 12 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 12 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 13 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...