Obří díra v antarktickém ledu je větší než Česká republika. Vědci řeší, jak souvisí se změnou klimatu

Vědci sledují obrovskou díru, která se vytvořila v ledu u pobřeží Antarktidy. Zatím nemají tušení, jestli má nějaký vliv na klimatickou změnu, je jejím projevem, anebo s ní vůbec nesouvisí.

Ve Weddellově moři v Antarktidě se znovu objevila obří díra v ledu. Měří přes 80 tisíc kilometrů čtverečních – tedy více než celá Česká republika. Vytvořila se už loni a jde o vůbec největší takový jev od sedmdesátých let dvacátého století. Během příštích měsíců se navíc může ještě rozšiřovat. Takzvaná polynie se ale v Antarktidě objevuje opakovaně.

Weddellovo moře:

Co udělá polynie?

Důsledky této obrovské polynie mohou být podle klimatologů teoreticky značné. Bez izolačního efektu ochrany ledového příkrovu totiž polynie umožňuje, aby si atmosféra a oceán mohli vyměňovat teplo a vlhkost, což může mít na klima značný dopad. Teplejší voda v polynii může dále rozpouštět led v jejím okolí, respektive zabraňuje tomu, aby mohl vzniknout nový led.

Polynii studoval profesor Kent Moore z University of Toronto; pokusil se pomocí klimatických modelů předpovědět, jaký bude její dopad. Podmínky antarktické zimy jsou extrémně drsné; protože se polynie nachází uprostřed plovoucího ledu, je prakticky nemožné zkoumat ji zblízka a vědci si musí vystačit jen s měřením ze satelitů a letadel.

Polynie
Zdroj: NASA

Už měsíc ji však vědci studují pomocí robotů, kteří jsou schopni potápět se pod ledem. Jeden z nich úspěšně pronikl do polynie, díky tomu získali vědci konečně nějaká data, díky nimž budou moci rozsah i vlastnosti díry v ledu lépe pochopit.

Z dějin polynie

V polovině sedmdesátých let si vědci polynie všimli poprvé – dříve to nešlo, protože dříve neexistovaly družice, které by ji mohly vidět. Vzhledem k tomu, jak krátkou dobu polynie můžeme studovat, toho o nich příliš nevíme. Věda sice chápe princip, jak vznikají, není však vůbec jisté, jestli jich přibývá kvůli globálním změnám klimatu, ani nic jiného.

Kvůli nemožnosti přímo polynie sledovat byli vědci až doposud odkázáni na počítačové modely, nyní mohou výsledky ze simulací porovnat s realitou. Existovalo několik předpovědí, které se pokoušely odhadnout, jak se budou polynie vyvíjet v dalších letech. Například americký model předvídal, že již v dalších letech vůbec tyto trhliny nebudou vznikat, naopak německý model předvídal, že jde o jev, který se bude vracet a bude existovat i nadále. Data z nejnovějšího pozorování zatím nahrávají spíše německé verzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
před 11 hhodinami

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
včera v 09:30

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025
Načítání...