Obří díra v antarktickém ledu je větší než Česká republika. Vědci řeší, jak souvisí se změnou klimatu

Vědci sledují obrovskou díru, která se vytvořila v ledu u pobřeží Antarktidy. Zatím nemají tušení, jestli má nějaký vliv na klimatickou změnu, je jejím projevem, anebo s ní vůbec nesouvisí.

Ve Weddellově moři v Antarktidě se znovu objevila obří díra v ledu. Měří přes 80 tisíc kilometrů čtverečních – tedy více než celá Česká republika. Vytvořila se už loni a jde o vůbec největší takový jev od sedmdesátých let dvacátého století. Během příštích měsíců se navíc může ještě rozšiřovat. Takzvaná polynie se ale v Antarktidě objevuje opakovaně.

Weddellovo moře:

Co udělá polynie?

Důsledky této obrovské polynie mohou být podle klimatologů teoreticky značné. Bez izolačního efektu ochrany ledového příkrovu totiž polynie umožňuje, aby si atmosféra a oceán mohli vyměňovat teplo a vlhkost, což může mít na klima značný dopad. Teplejší voda v polynii může dále rozpouštět led v jejím okolí, respektive zabraňuje tomu, aby mohl vzniknout nový led.

Polynii studoval profesor Kent Moore z University of Toronto; pokusil se pomocí klimatických modelů předpovědět, jaký bude její dopad. Podmínky antarktické zimy jsou extrémně drsné; protože se polynie nachází uprostřed plovoucího ledu, je prakticky nemožné zkoumat ji zblízka a vědci si musí vystačit jen s měřením ze satelitů a letadel.

Polynie
Zdroj: NASA

Už měsíc ji však vědci studují pomocí robotů, kteří jsou schopni potápět se pod ledem. Jeden z nich úspěšně pronikl do polynie, díky tomu získali vědci konečně nějaká data, díky nimž budou moci rozsah i vlastnosti díry v ledu lépe pochopit.

Z dějin polynie

V polovině sedmdesátých let si vědci polynie všimli poprvé – dříve to nešlo, protože dříve neexistovaly družice, které by ji mohly vidět. Vzhledem k tomu, jak krátkou dobu polynie můžeme studovat, toho o nich příliš nevíme. Věda sice chápe princip, jak vznikají, není však vůbec jisté, jestli jich přibývá kvůli globálním změnám klimatu, ani nic jiného.

Kvůli nemožnosti přímo polynie sledovat byli vědci až doposud odkázáni na počítačové modely, nyní mohou výsledky ze simulací porovnat s realitou. Existovalo několik předpovědí, které se pokoušely odhadnout, jak se budou polynie vyvíjet v dalších letech. Například americký model předvídal, že již v dalších letech vůbec tyto trhliny nebudou vznikat, naopak německý model předvídal, že jde o jev, který se bude vracet a bude existovat i nadále. Data z nejnovějšího pozorování zatím nahrávají spíše německé verzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 14 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
6. 12. 2025

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
6. 12. 2025

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...