O české kladivo na rakovinu mají zájem Američané. Investovali do něj 800 milionů korun

Americký investor podpořil vývoj nového léčiva pro boj s rakovinou, na kterém pracuje mezinárodní tým z Akademie věd (AV ČR). Do výzkumu vložil 800 milionů korun.

Nové látky na léčbu rakoviny, které účinkují zastavením metabolismu glutaminu, připravil a testoval mezinárodní vědecký tým Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a americké Johns Hopkins University v Baltimore (USA).

Výsledky jsou natolik slibné, že oslovily zahraniční investory, kteří se rozhodli vývoj nových léčiv podpořit nezvykle vysokou částkou ve výši 40 milionů dolarů, v přepočtu přes 800 milionů korun. Další vývoj a klinické testování nového léčiva povede nově vzniklá spin-off společnost Dracen Pharmaceuticals, která byla k tomuto účelu založena v USA. Klinické testy nových látek by měly začít v roce 2019 a potrvají nejméně pět let.

Jak porazit rakovinu

Rakovinné bujení spočívá v nekontrolovaném dělení buněk. Způsobů, jakými se dá toto zhoubné bujení zastavit, je řada a často je třeba kombinovat více přístupů. Jednou z cest, jak s rakovinou bojovat, je zablokovat rychle rostoucím rakovinným buňkám přísun důležitých živin, v tomto případě dusíku, jehož zdrojem je hlavně aminokyselina glutamin.

Látky, které jsou glutaminu podobné, tzv. antimetabolity, mohou jeho metabolismus zablokovat, a tím rakovinnou buňku zabít. Významnou nevýhodou ale je, že glutamin je důležitý zdroj dusíku i pro celou řadu procesů u zdravých buněk, a tak blokování jeho metabolismu často negativně postihuje i zdravé tkáně, např. buňky zažívacího traktu.

„Naše nové látky, pro-léčiva antimetabolitů glutaminu, tato omezení obchází tím, že k jejich účinku je nejdříve nutná jejich aktivace. K té přitom dochází především v rakovinných buňkách. Ve zdravé tkáni tyto látky zůstávají z větší části pouze v neaktivní, a tudíž netoxické podobě,“ vysvětluje Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB), jehož tým látky ve spolupráci s vědci z Johns Hopkins University připravil.

„Že tento mechanismus funguje, se nám podařilo prokázat společně s kolegy z Johns Hopkins University na celé řadě typů nádorů implantovaných do myší. Jelikož se ale metabolismus hlodavců výrazně liší od lidského, museli jsme provést i řadu metabolických studií na vyšších savcích,“ dodává Majer.

Stále častěji se nám potvrzuje, že odborná excelence našich vědců je velmi žádaným artiklem po celém světě. Podobné spolupráce, jako máme s JHU, se připravují i s dalšími světovými významnými pracovišti. Pevně věřím, že díky těmto kontaktům a takovým podpůrným nástrojům, jakým je i i&i Prague, bude podobně přínosných a zajímavých projektů přibývat.
PhDr. RNDr. Zdeněk Hostomský, CSc.
ředitel ÚOCHB

Odemčení organismu k boji s nádorem

Rakovinné buňky používají řadu způsobů, jak oklamat buňky imunitního systému, které si proto většinou nedokáží poradit s rakovinou samy. Imunoterapie rakoviny (tzv. anti-PD-1 protilátky), jedna z nejnovějších a velmi slibných metod léčby, je založena na tom, že se uvolní zablokovaná imunitní reakce organismu vůči nádoru.

Látky připravené v laboratoři Pavla Majera fungují velmi dobře právě v kombinaci s imunoterapií, protože metabolicky strádající buňky jsou vůči PD-1 protilátkám mnohem citlivější.

„Glutamin je palivo, na němž je zhoubný nádor závislý, zároveň tak o něj ale připravuje T-lymfocyty, které jsou schopny rakovinné buňky zabíjet,“ vysvětluje Barbara Slusherová z Johns Hopkins University.

„Vyvinuli jsme sérii nových glutaminových antagonistů, u nichž se ukázalo, že přímo účinkují proti nádorům a zároveň posilují imunitní reakci organismu vůči nim. Na zvířecích modelech jsme ukázali dramatické prodloužení doby přežití,“ dodala. „Naším cílem je nyní zvýšit počet subjektů pozitivně reagujících na imunoterapii, prodloužit délku jejich přežití a potenciálně umožnit využití imunoterapie i u nádorů, u kterých zatím nezabírá.“

Co bude dál?

Další vývoj a testování látky bude mít na starosti nově vzniklá americká společnost Dracen Pharmaceuticals, která byla k tomuto účelu založena s podporou obou institucí. O nadějích, které jsou v nový přípravek vkládány, svědčí i to, že se firmě podařilo získat potřebný kapitál, a může tak začít připravovat klinické testy s prvními pacienty, které potrvají pět až osm let. V případě, že testy potvrdí účinnost a bezpečnost léčby u lidských pacientů, bude léčivo nabídnuto velkým farmaceutickým společnostem, aby ho uvedly na trh a dostalo se k pacientům.

Podíl v Dracen Pharmaceuticals získala také česká společnost i&i Prague, která v loňském roce vznikla při ÚOCHB. „i&i Prague je takový inkubátor pro slibné technologie a projekty postavené na excelentních vědeckých výsledcích a vynálezech v oblasti medicíny. Naším cílem je především podporovat vznik nových spin-off společností a pomáhat jim nacházet investory, partnery a další finanční zdroje podobně, jak se to povedlo společným úsilím všech partnerů i u tohoto projektu,“ uvádí ředitel společnosti Jaromír Zahrádka.

„Oproti USA máme v Česku v této oblasti zpoždění řadu let. Proto je naše investice do Dracenu obrovskou příležitostí se mnoho naučit, získat kontakty, ale také velmi slušně zhodnotit vložené prostředky. Případný zisk, který může být i v řádu stovek milionů korun, může být využit na rozvoj nových firem nebo pro financování dalších slibných výzkumných projektů,“ dodává Jaromír Zahrádka. 

Tato spolupráce je dalším z celé řady projektů rozvíjených na ÚOCHB, které si v nedávné době našly partnera mezi firmami a investory. Navazuje tak např. na licenci k novému léčivu na diabetes prodanou dánské firmě Novo Nordisk v roce 2017, licenci k unikátním látkám prodanou společnosti Merck v roce 2016 či licence navazující na spolupráci profesora Antonína Holého s americkou firmou Gilead.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 2 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 5 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 8 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
včera v 17:30‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
včera v 16:26‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.