Nový krevní test odhalí rakovinu léta před jejími projevy. Na 90 procent

Jedním ze „svatých grálů“ medicíny je včasný test, který by dokázal odhalit rakovinu už v počátku, tedy ještě předtím, než se buňky začnou šířit, a v době, kdy je ještě léčba poměrně snadná a bezpečná. Vypadá to, že letos takový test vznikl.

Mezinárodní vědecký tým tento úspěch popsal v odborném časopise Nature Communications. Pomocí krevního testu byli lékaři schopni diagnostikovat rakovinu dlouhou dobu předtím, než se projevily její příznaky. A fungovalo to téměř u všech lidí, na nichž to zkoušeli.

„Co se nám povedlo? Už čtyři roky předtím, než tihle lidé vejdou do nemocnice, jsou v jejich krvi příznaky toho, že mají rakovinu,“ uvedl pro odborný časopis Scientific American spoluautor studie Kun Zhang z Kalifornské univerzity v San Diegu. „Tohle se ještě nikdy předtím nepovedlo,“ dodal.

Až doposud se vědci pokoušeli vyvíjet testy z krevních vzorků lidí, kteří už byli s rakovinou diagnostikováni. Pak zjišťovali, jestli novější test dokáže prokázat přítomnost maligních buněk –⁠ nejčastěji pátráním po genetických mutacích, chemickém poškození DNA nebo po přítomnosti některých proteinů v krvi. A právě to byla podle Zhanga jejich slabina: „Tímhle způsobem totiž zjistíte maximálně to, jestli je vaše metoda stejně dobrá jako již existující metody, nikdy ale nepřijdete na to, jestli je lepší.“

Tým, ve kterém pracoval Zhang, se vydal úplně jinou cestou –⁠ časově mnohem náročnější, ale zdá se že úspěšnější. Vědci v této studii odebrali vzorky krve lidem, kteří neměli žádné příznaky rakoviny. Výzkum začal už roku 2007, když lékaři odebrali vzorky krve od 123 tisíc zdravých obyvatel čínské provincie Tchaj-čou. Posléze od nich odebírali krev každoročně –⁠ což mimo jiné znamenalo, že museli postavit speciální skladiště, kde bylo uskladněno více než 1,6 milionu vzorků. Za dobu studie (tedy 10 let) se rakovina objevila přibližně u tisíce osob z této skupiny.

Vědci se zaměřili na test, který by odhalil pět nejčastějších typů nádorů: žaludku, jícnu, kolorektálního karcinomu, plic a jater. Dostal jméno PanSeer a funguje na principu odhalování vzorců takzvané methylace. Jde o chemické změny v DNA –⁠ již starší výzkumy odhalily, že právě abnormální methylace může naznačovat různé druhy rakovinových nádorů.

PanSeer zkoumá izolovanou DNA z krve a pak měří methylaci na 500 místech v genetickém kódu, která jsou spojená s tím, že právě zde se nejlépe signalizuje přítomnost zhoubného bujení. Umělá inteligence pak vyhodnotí výsledky z těchto pěti set míst a vytvoří z toho komplexní předpověď, která říká, jak velká je pravděpodobnost, že se u člověka rozvine rakovina.

Tento test dokázal odhalit rakovinu čtyři roky před tím, než se klinicky objevila, s pravděpodobností asi 90 procent, přisoudil ji jen pěti procentům lidí, u nichž se pak neobjevila.

Proč už se dávno nepoužívá?

Takto náročný a dlouhodobý výzkum se nesmí v závěrečné fázi uspěchat, proto se ještě bude s pomocí nezávislého týmu vše ohledně nového krevního testu znovu ověřovat –⁠ teprve potom by se mohlo začít s jeho klinickým využíváním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...