Novináři nejsou připraveni na technologické změny. Čeká je pohroma, varuje studie

Média jsou v současné době pod obrovským tlakem z různých směrů – jednak politickým, ale ještě více technologickým. A bude to mnohem horší, zní z nové studie.

„Pokud si myslíte, že moderní technologie otřásly médii, jen počkejte, ještě jste nic neviděli,“ zaznělo na víkendovém setkání americké Online News Association ve Washingtonu.

Studie, která zde byla zveřejněna, varuje, že tradiční média zaspala technologický pokrok a brzy se budou muset začít vyrovnávat s mnoha výzvami, na něž nejsou připravená. Za posledních 20 let se nedokázala přizpůsobit ani nástupu mobilních technologií, nyní jsou ještě hůře připravena na techniku, jako jsou umělé inteligence, automatizace, augmentovaná a virtuální realita a další.

Za jednu z největších výzev pro mediální organizace pokládá zpráva hlasový interface. Studii vytvořila Amy Webbová z New York University, která je současně zakladatelkou institutu Founder of the Future Today. Odhaduje, že do roku 2023 bude přes 50 procent interakcí s počítačem probíhat právě pomocí hlasového vstupu. Umělé inteligence již rozumí mluvenému jazyku skoro stejně dobře jako lidé a učí se rozpoznávat mluvené příkazy.

„Jakmile budeme mluvit se svými přístroji o novinkách, jak bude vypadat ekonomický model novinařiny,“ ptá se Webbová ve zprávě. „Mediální společnosti uvolňují prostor v těchto ekosystémech pro organizace mimo média. Ztratí tak schopnost přinášet lidem cokoliv kromě obsahu.“ Podle expertky zatím jen minimum organizací experimentovalo s chatovacími aplikacemi nebo komunikačními programy, jako jsou třeba systémy Alexa od Amazonu nebo Google Home. Právě ty by v budoucnosti podle autorky mohly být základem budoucích mediálních ekosystémů.

Články, které se píší samy

„Umělé inteligence tedy představují existenciální hrozbu pro budoucnost novinařiny,“ varovala podle agentury AP Webbová. „Novinařina se sama zatím neúčastní vytváření tohoto ekosystému umělých inteligencí.“

Zřejmě největším problémem pro mediální organizace je, že nové technologie, které budou v dalších letech ovlivňovat novinařinu a čtenáře, nejsou pod jejich kontrolou. Zatímco dříve patřily tiskárny novinám a televizní sítě televizním společnostem, dnes vznikají technologie úplně jinde a média se o nich dozvídají pozdě nebo vůbec. Hlavními mediálními hráči blízké budoucnosti a vlastně už i současnosti tedy nejsou ani televize, ani webové zpravodajství, ale technologičtí obři jako Google, Tencent, Baidu, Amazon, Apple nebo Microsoft. „Mediální organizace se stávají zákazníky, už ne významnými přispěvateli. Doporučujeme spolupráci napříč průmyslem a experimentování v obřím měřítku – a také vyzýváme vůdčí osobnosti v žurnalistice, aby rychle reagovaly,“ zní doporučení studie.

Pětasedmdesát trendů, které změní, jak vnímáme média

Autorka popsala 75 technologických trendů, které budou mít v nejbližších letech zásadní dopad na novinařinu – patří k nim drony, přenosná elektronika, blockchain, 360stupňové video, virtuální realita a také ověřování faktů v reálném čase. Pro neamerické prostředí se stane zcela zásadním i automatické překládání, které zničí mnoho zpravodajských webů v zemích s „malými jazyky“.

Podle Webbové se vliv některých z těchto technologií projeví už v horizontu 24–36 měsíců. „V roce 2018 se spojí kritické množství nastupujících technologií, najdou už uplatnění v praxi.“ Tato změna ale bude mít i řadu pozitivních dopadů – umožní totiž novinářům vytvářet mnohem kvalitnější zpravodajství. Například programy, které analyzují a interpretují vizuální data a jsou schopné pracovat s obrovským množstvím údajů, dají žurnalistům schopnost vytvářet mnohem kvalitnější analýzy než v minulosti. „Tyto technologie dají novinářům superschopnosti,“ končí svou analýzu optimisticky Webbová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 1 hhodinou

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 3 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 4 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...