Novináři nejsou připraveni na technologické změny. Čeká je pohroma, varuje studie

Média jsou v současné době pod obrovským tlakem z různých směrů – jednak politickým, ale ještě více technologickým. A bude to mnohem horší, zní z nové studie.

„Pokud si myslíte, že moderní technologie otřásly médii, jen počkejte, ještě jste nic neviděli,“ zaznělo na víkendovém setkání americké Online News Association ve Washingtonu.

Studie, která zde byla zveřejněna, varuje, že tradiční média zaspala technologický pokrok a brzy se budou muset začít vyrovnávat s mnoha výzvami, na něž nejsou připravená. Za posledních 20 let se nedokázala přizpůsobit ani nástupu mobilních technologií, nyní jsou ještě hůře připravena na techniku, jako jsou umělé inteligence, automatizace, augmentovaná a virtuální realita a další.

Za jednu z největších výzev pro mediální organizace pokládá zpráva hlasový interface. Studii vytvořila Amy Webbová z New York University, která je současně zakladatelkou institutu Founder of the Future Today. Odhaduje, že do roku 2023 bude přes 50 procent interakcí s počítačem probíhat právě pomocí hlasového vstupu. Umělé inteligence již rozumí mluvenému jazyku skoro stejně dobře jako lidé a učí se rozpoznávat mluvené příkazy.

„Jakmile budeme mluvit se svými přístroji o novinkách, jak bude vypadat ekonomický model novinařiny,“ ptá se Webbová ve zprávě. „Mediální společnosti uvolňují prostor v těchto ekosystémech pro organizace mimo média. Ztratí tak schopnost přinášet lidem cokoliv kromě obsahu.“ Podle expertky zatím jen minimum organizací experimentovalo s chatovacími aplikacemi nebo komunikačními programy, jako jsou třeba systémy Alexa od Amazonu nebo Google Home. Právě ty by v budoucnosti podle autorky mohly být základem budoucích mediálních ekosystémů.

Články, které se píší samy

„Umělé inteligence tedy představují existenciální hrozbu pro budoucnost novinařiny,“ varovala podle agentury AP Webbová. „Novinařina se sama zatím neúčastní vytváření tohoto ekosystému umělých inteligencí.“

Zřejmě největším problémem pro mediální organizace je, že nové technologie, které budou v dalších letech ovlivňovat novinařinu a čtenáře, nejsou pod jejich kontrolou. Zatímco dříve patřily tiskárny novinám a televizní sítě televizním společnostem, dnes vznikají technologie úplně jinde a média se o nich dozvídají pozdě nebo vůbec. Hlavními mediálními hráči blízké budoucnosti a vlastně už i současnosti tedy nejsou ani televize, ani webové zpravodajství, ale technologičtí obři jako Google, Tencent, Baidu, Amazon, Apple nebo Microsoft. „Mediální organizace se stávají zákazníky, už ne významnými přispěvateli. Doporučujeme spolupráci napříč průmyslem a experimentování v obřím měřítku – a také vyzýváme vůdčí osobnosti v žurnalistice, aby rychle reagovaly,“ zní doporučení studie.

Pětasedmdesát trendů, které změní, jak vnímáme média

Autorka popsala 75 technologických trendů, které budou mít v nejbližších letech zásadní dopad na novinařinu – patří k nim drony, přenosná elektronika, blockchain, 360stupňové video, virtuální realita a také ověřování faktů v reálném čase. Pro neamerické prostředí se stane zcela zásadním i automatické překládání, které zničí mnoho zpravodajských webů v zemích s „malými jazyky“.

Podle Webbové se vliv některých z těchto technologií projeví už v horizontu 24–36 měsíců. „V roce 2018 se spojí kritické množství nastupujících technologií, najdou už uplatnění v praxi.“ Tato změna ale bude mít i řadu pozitivních dopadů – umožní totiž novinářům vytvářet mnohem kvalitnější zpravodajství. Například programy, které analyzují a interpretují vizuální data a jsou schopné pracovat s obrovským množstvím údajů, dají žurnalistům schopnost vytvářet mnohem kvalitnější analýzy než v minulosti. „Tyto technologie dají novinářům superschopnosti,“ končí svou analýzu optimisticky Webbová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 4 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...