Tři nové odrůdy ostropestřce mariánského, který často vyhledávají lidé s nemocemi jater, vyšlechtili vědci v Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum v Olomouci. Nové odrůdy s různým složením aktivních látek – flavoligandů – vznikly na zakázku této společnosti, jež odrůdy využije ve svém farmaceutickém programu.
„Odrůdy slouží pro extrakt, který je součástí přípravků určených pro regeneraci jaterních buněk. Ty se využívají jako podpůrná léčba pro pacienty s onemocněním jater, například cirhózou. Odrůdy vznikly ve spolupráci s komerčním partnerem, u jedné máme čtvrtinový autorský podíl, u dvou poloviční,“ uvedl vedoucí výzkumu Radoslav Koprna. Vědci na výzkumu spolupracovali se společnostíTeva Czech Industriess s.r.o.
- Ostropestřec mariánský pochází původně ze Středozemí, severozápadní Afriky a Malé a Přední Asie. Lidově je přezdíván jako Kristova koruna či Mariánský bodlák. Pěstuje se výhradně pro farmaceutické účely.
Šlechtění nových odrůd trvá obvykle deset let. Tentokrát ale výzkumníci nemuseli celý proces absolvovat od začátku, od farmaceutické firmy získali dostatečně variabilní výchozí materiál v určitém stupni rozpracovanosti. I tak jim ale během šesti let práce rukama prošly tisíce rostlin. Jelikož tato bylina z čeledi hvězdnicovité má ostny na všech nadzemních částech, nebyla to mnohdy práce příjemná.
V Olomouci vznikají nové druhy rostlin často
„Loni byla registrována odrůda Tevasil, letos se přidaly další dvě – Albus a odrůda s návrhem názvu Tevadian. Každá z nich je specifická, mají trochu jiná složení komplexu účinných látek a odlišují se i vegetační dobou,“ objasnil Koprna. Tevasil má vysoký obsah silymarinu v semeni, stejně jako Albus, který vyniká mimo jiné výraznou raností zrání a bílou barvou květu. Tevadian má zase vysoký obsah silydianinu na úkor silybinu.
Šlechtění nových odrůd není pro vědeckého pracovníka novinkou, tuto problematiku přednáší i studentům Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ve výzkumném ústavu v Opavě vyšlechtil v minulosti například tři odrůdy řepky olejné. „Nabídky vyšlechtit nové odrůdy ostropestřce jsem se chopil s povděkem. Firma poskytla výchozí genetické zdroje, my jsme je využili a připojili naše know-how. Tvorbu těchto odrůd chápu jako ideální příklad užší spolupráce akademické a komerční sféry,“ doplnil Koprna.
Dalším výstupem spolupráce je i vypracování technologie pěstování ostropestřce, včetně rozšíření povolení pro užívání konkrétních pesticidů v této plodině. Díky tomu je dnes kompletně dořešená pěstitelská technologie ostropestřce, včetně použití herbicidů a fungicidů.
