Nová zbraň proti melanomu: Imunoterapie ztrojnásobila délku přežití

Nahrávám video

Použít vlastní imunitu jako zbraň proti zákeřné rakovině – to je princip imunoterapie. Nová metoda přináší pokrok v léčbě desítek pacientů s metastatickým melanomem, tedy pokročilou rakovinou kůže. Těm dokáže až trojnásobně prodloužit délku života. Třetině pacientů dává naději na dlouhodobé vyléčení.

  • O novinkách v léčbě nádorů diskutují onkologové z Česka i zahraničí na mezinárodním kongresu PragueOnco, který probíhá od 25. do 27. ledna 2017 v Praze.

„Princip imunoterapie vychází z původní myšlenky, že rakovina je selháním imunitního systému. Nádorové buňky rostou, protože se umí před imunitou člověka maskovat. Pomocí imunoterapie umíme odbrzdit a znovu nastartovat imunitu pacienta tak, že dokáže proti zhoubnému bujení bojovat,“ vysvětluje princip léčby přednosta Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze Luboš Petruželka.

Zhoubný melanom představuje jednu z nejagresivnějších onkologických diagnóz. Pokud se nádor nezachytí včas, je velmi obtížně léčitelný. Ročně je v Česku diagnostikováno 2400 nových případů melanomu a přes 450 lidí na něj každý rok umírá. Přibližně 400 pacientů má metastatický melanom, nádor v pokročilém stadiu, který už není možné operovat. Imunoterapie může pomoci až polovině z nich.

Léčba, která nepomáhá všem – zatím

Jak upozorňuje Ivana Krajsová, primářka Dermatovenerologické kliniky VFN a 1. LF UK, léčba není vhodná pro každého. „V současné době jsou imunoterapií léčeni pacienti s metastatickým melanomem, u kterých se prokáže negativní BRAF mutace a kteří splňují další podmínky indikace. Také zatím nedokážeme s jistotou předpovědět, jak tělo pacienta na léčbu zareaguje,“ říká primářka Krajsová.

  • Ještě před několika lety přežíval s diagnózou pokročilého melanomu déle než rok jen jeden za čtyř pacientů. Díky nové léčbě je jich za poslední tři roky dvakrát více.

„Průměrná doba přežití s touto diagnózou se dříve pohybovala mezi šesti a devíti měsíci a žádná terapie nedokázala tento čas prodloužit. Nová léčba téměř ztrojnásobila dobu přežití na 25 až 30 měsíců. Co je důležité – až 35 procent pacientů má dokonce naději na dlouhodobé přežití. Navíc mají pacienti díky nové léčbě velmi dobrou kvalitu života, která jim umožňuje dělat běžné činnosti,“ dodává primářka Krajsová.

Imunoterapie se stále více prosazuje také v léčbě dalších typů nádorů. „Výsledky zahraničních studií potvrzují velmi dobré výsledky imunoonkologické léčby. Časem bychom ji mohli nasazovat pacientům nejen s maligním melanomem, ale i s rakovinou plic, prostaty a ledvin. Pro tyto diagnózy jsou zatím léky v klinických studiích,“ uzavírá Luboš Petruželka.

Jak funguje imunoterapie?

Imunitní systém je přirozený obranný systém těla. Jestliže do těla vstupuje odlišný organizmus, imunitní systém jej rozpozná a poté jej napadne a zabrání, aby způsobil škody. Tento proces se nazývá imunitní odpověď.

Protože nádorové buňky se od normálních buněk těla velmi liší, imunitní systém je napadne, pokud je schopen je rozpoznat. Nádorové buňky však často najdou způsob, jak se vydávat za normální buňky.

Imunitní systém proto vždy nerozpozná, že jsou nebezpečné. Navíc se časem mohou měnit (mutovat), a tak uniknout imunitní odpovědi. Přirozená imunitní odpověď na nádorové buňky často není dostatečně silná pro jejich potlačení.

Imunoterapie aktivuje imunitní systém, který pak dokáže rozpoznat nádorové buňky a ničit je. Cílí tedy na imunitní systém těla, nikoli na samotný nádor, a aktivuje jej tak, aby selektivně rozpoznával a napadal rakovinné buňky. Zajišťuje také dlouhodobou paměť imunitního systému, takže se může průběžně adaptovat na rakovinu a být zdrojem dlouhodobé odpovědi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 14 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 16 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 17 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 19 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled