Nová zbraň proti melanomu: Imunoterapie ztrojnásobila délku přežití

Nahrávám video
Reportáž: Vlastní imunita jako zbraň proti rakovině
Zdroj: ČT24

Použít vlastní imunitu jako zbraň proti zákeřné rakovině – to je princip imunoterapie. Nová metoda přináší pokrok v léčbě desítek pacientů s metastatickým melanomem, tedy pokročilou rakovinou kůže. Těm dokáže až trojnásobně prodloužit délku života. Třetině pacientů dává naději na dlouhodobé vyléčení.

  • O novinkách v léčbě nádorů diskutují onkologové z Česka i zahraničí na mezinárodním kongresu PragueOnco, který probíhá od 25. do 27. ledna 2017 v Praze.

„Princip imunoterapie vychází z původní myšlenky, že rakovina je selháním imunitního systému. Nádorové buňky rostou, protože se umí před imunitou člověka maskovat. Pomocí imunoterapie umíme odbrzdit a znovu nastartovat imunitu pacienta tak, že dokáže proti zhoubnému bujení bojovat,“ vysvětluje princip léčby přednosta Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze Luboš Petruželka.

Zhoubný melanom představuje jednu z nejagresivnějších onkologických diagnóz. Pokud se nádor nezachytí včas, je velmi obtížně léčitelný. Ročně je v Česku diagnostikováno 2400 nových případů melanomu a přes 450 lidí na něj každý rok umírá. Přibližně 400 pacientů má metastatický melanom, nádor v pokročilém stadiu, který už není možné operovat. Imunoterapie může pomoci až polovině z nich.

Léčba, která nepomáhá všem – zatím

Jak upozorňuje Ivana Krajsová, primářka Dermatovenerologické kliniky VFN a 1. LF UK, léčba není vhodná pro každého. „V současné době jsou imunoterapií léčeni pacienti s metastatickým melanomem, u kterých se prokáže negativní BRAF mutace a kteří splňují další podmínky indikace. Také zatím nedokážeme s jistotou předpovědět, jak tělo pacienta na léčbu zareaguje,“ říká primářka Krajsová.

  • Ještě před několika lety přežíval s diagnózou pokročilého melanomu déle než rok jen jeden za čtyř pacientů. Díky nové léčbě je jich za poslední tři roky dvakrát více.

„Průměrná doba přežití s touto diagnózou se dříve pohybovala mezi šesti a devíti měsíci a žádná terapie nedokázala tento čas prodloužit. Nová léčba téměř ztrojnásobila dobu přežití na 25 až 30 měsíců. Co je důležité – až 35 procent pacientů má dokonce naději na dlouhodobé přežití. Navíc mají pacienti díky nové léčbě velmi dobrou kvalitu života, která jim umožňuje dělat běžné činnosti,“ dodává primářka Krajsová.

Imunoterapie se stále více prosazuje také v léčbě dalších typů nádorů. „Výsledky zahraničních studií potvrzují velmi dobré výsledky imunoonkologické léčby. Časem bychom ji mohli nasazovat pacientům nejen s maligním melanomem, ale i s rakovinou plic, prostaty a ledvin. Pro tyto diagnózy jsou zatím léky v klinických studiích,“ uzavírá Luboš Petruželka.

Jak funguje imunoterapie?

Imunitní systém je přirozený obranný systém těla. Jestliže do těla vstupuje odlišný organizmus, imunitní systém jej rozpozná a poté jej napadne a zabrání, aby způsobil škody. Tento proces se nazývá imunitní odpověď.

Protože nádorové buňky se od normálních buněk těla velmi liší, imunitní systém je napadne, pokud je schopen je rozpoznat. Nádorové buňky však často najdou způsob, jak se vydávat za normální buňky.

Imunitní systém proto vždy nerozpozná, že jsou nebezpečné. Navíc se časem mohou měnit (mutovat), a tak uniknout imunitní odpovědi. Přirozená imunitní odpověď na nádorové buňky často není dostatečně silná pro jejich potlačení.

Imunoterapie aktivuje imunitní systém, který pak dokáže rozpoznat nádorové buňky a ničit je. Cílí tedy na imunitní systém těla, nikoli na samotný nádor, a aktivuje jej tak, aby selektivně rozpoznával a napadal rakovinné buňky. Zajišťuje také dlouhodobou paměť imunitního systému, takže se může průběžně adaptovat na rakovinu a být zdrojem dlouhodobé odpovědi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 16 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 18 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 19 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...