Nová umělá inteligence od IBM se umí hádat s lidmi. A poráží je

Roboti se naučili vést diskuzi s lidmi – a jsou v poslední době nečekaně úspěšní. Diskuzní robot IBM je v tom tak dobrý, že v síle argumentů poráží lidské debatéry.

Společnost IBM představila na technologické konferenci v San Franciscu svůj dlouho vyvíjený projekt Debater. Jde o přelomovou ukázku umělé inteligence, která je schopná držet krok s lidmi.

Stroj je schopný reagovat velmi kvalifikovaně na obrovské množství vět z nejrůznějších témat – a to přesto, že se na takovou debatu vůbec nepřipravuje. Umělá inteligence se to naučila samostudiem – ze stovek milionů novinových článků a odborných časopisů. Její výkon sice nebyl bez chyb, ale posluchačům, kteří měli rozhodnout o vítězi diskuzního duelu, to příliš nevadilo.

Při hlasování sice lidští diskutéři podali celkově lepší výkon, ale současně stroje dávaly věcnější a silnější argumenty. A přesně toho chtěli programátoři z IBM dosáhnout: jejich program má pomoci lidem nacházet lepší argumenty, aby byl schopní činit kvalifikovanější a přitom rychlejší rozhodnutí.

Roboti přinesou kvalitnější argumenty i lidem

„Myslím, že to říká dost optimistické věci o tom, jak lidé reagují na fakta a čísla,“ prohlásila pro BBC Noa Ovadiaová, jedna z lidských debatérek na akci. „Jsou důležitá, ale přitom neznamenají v argumentaci zdaleka všechno,“ dodala. Roku 2016 se stala šampionkou Izraele v diskutování – poté začala spolupracovat s IBM na jejich algoritmu. Právě na ní si umělá inteligence trénovala své strategie.

„Myslím si, že jednou bude moci dělat to, co my – ale lépe; pro lidstvo to bude skvělé – pro naše informovaná rozhodování, pro všechno.“

Zázračný projekt

Projekt Debater během diskuze nebyl připojený k internetu, mohl tedy pracovat pouze s daty, která měl uložená off-line; v tom byl podobný lidskému debatérovi. V diskuzním duelu se stroj utkal s lidmi dvakrát: poprvé na téma, zda se má více z veřejných peněz platit výzkum vesmíru, podruhé na téma dalších investic do telemedicínských technologií.

Každý diskutující měl čtyři minuty na první argument, pak čtyři minuty reagoval jeho protivník – a nakonec původní mluvčí diskuzi během dvou minut uzavřel.

Autoři robota oceňují, jak jejich výtvor pokročil v ovládnutí jazyka – a to dokonce i v tak složitém žánru, jako je diskuze nad argumenty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
před 15 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
26. 6. 2026

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
26. 6. 2026

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026
Načítání...