Nová umělá inteligence od IBM se umí hádat s lidmi. A poráží je

Roboti se naučili vést diskuzi s lidmi – a jsou v poslední době nečekaně úspěšní. Diskuzní robot IBM je v tom tak dobrý, že v síle argumentů poráží lidské debatéry.

Společnost IBM představila na technologické konferenci v San Franciscu svůj dlouho vyvíjený projekt Debater. Jde o přelomovou ukázku umělé inteligence, která je schopná držet krok s lidmi.

Stroj je schopný reagovat velmi kvalifikovaně na obrovské množství vět z nejrůznějších témat – a to přesto, že se na takovou debatu vůbec nepřipravuje. Umělá inteligence se to naučila samostudiem – ze stovek milionů novinových článků a odborných časopisů. Její výkon sice nebyl bez chyb, ale posluchačům, kteří měli rozhodnout o vítězi diskuzního duelu, to příliš nevadilo.

Při hlasování sice lidští diskutéři podali celkově lepší výkon, ale současně stroje dávaly věcnější a silnější argumenty. A přesně toho chtěli programátoři z IBM dosáhnout: jejich program má pomoci lidem nacházet lepší argumenty, aby byl schopní činit kvalifikovanější a přitom rychlejší rozhodnutí.

Roboti přinesou kvalitnější argumenty i lidem

„Myslím, že to říká dost optimistické věci o tom, jak lidé reagují na fakta a čísla,“ prohlásila pro BBC Noa Ovadiaová, jedna z lidských debatérek na akci. „Jsou důležitá, ale přitom neznamenají v argumentaci zdaleka všechno,“ dodala. Roku 2016 se stala šampionkou Izraele v diskutování – poté začala spolupracovat s IBM na jejich algoritmu. Právě na ní si umělá inteligence trénovala své strategie.

„Myslím si, že jednou bude moci dělat to, co my – ale lépe; pro lidstvo to bude skvělé – pro naše informovaná rozhodování, pro všechno.“

Zázračný projekt

Projekt Debater během diskuze nebyl připojený k internetu, mohl tedy pracovat pouze s daty, která měl uložená off-line; v tom byl podobný lidskému debatérovi. V diskuzním duelu se stroj utkal s lidmi dvakrát: poprvé na téma, zda se má více z veřejných peněz platit výzkum vesmíru, podruhé na téma dalších investic do telemedicínských technologií.

Každý diskutující měl čtyři minuty na první argument, pak čtyři minuty reagoval jeho protivník – a nakonec původní mluvčí diskuzi během dvou minut uzavřel.

Autoři robota oceňují, jak jejich výtvor pokročil v ovládnutí jazyka – a to dokonce i v tak složitém žánru, jako je diskuze nad argumenty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 19 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...